Ozvěny

Jasné k. o. ve třetím kole

Tohle se Petru Dvořákovi úplně nepovedlo. Myslel si na třetí funkční období v křesle generálního ředitele České televize, místo toho se ale dostal jen do třetího kola volby. V něm mu řečeno boxerskou terminologií vystavil tvrdý knockout současný šéf brněnského studia ČT Jan Souček, který od patnáctičlenné Rady České televize získal jednoznačných 11 hlasů. Na Dvořáka, který televizi vede od roku 2011, zbyly hlasy pouze čtyři. Jaká veřejnoprávní televize se dá po šesti nadcházejících Součkových letech čekat? „Nejenom na základě mého mandátu bude pravděpodobně plně digitální, protože v roce 2030 se předpokládá konec terestrického vysílání. To je hlavní dominanta mého mandátu. Já jsem to i dnes nabízel Radě České televize jako dva základní důrazy mého mandátu,“ řekl Souček v den svého zvolení v Událostech komentářích ČT. „Jednak okamžitý a maximální důraz na iVysílání jako prostředí, ve kterém naši budoucí diváci budou hledat televizní obsah. A stejně tak jsem ten důraz nabízel ve zpravodajství ČT a ve vzniku a naplňování nové digitální platformy, nebo chcete-li aplikace,“ dodal. Své ředitelské vize začne naplno rozvíjet od října, kdy mu Dvořák předá svou kancelář na Kavčích horách.

Stamiliardy sem, stamiliardy tam

Dávno pryč jsou doby, kdy příprava státního rozpočtu zatíženého vysokým deficitem byla symbolem vlád levicového střihu. Ta současná, vedená Petrem Fialou se – bráno starou optikou, kdy na politickém kolbišti soupeřily primárně levice a pravice – asi stále považuje za pravicovou, ovšem podle jejího přístupu k veřejným financím by se dal soudit spíše pravý opak. Za první celý kalendářní rok v úřadě deficit 360 miliard korun, jen do konce letošního května 270 miliard – a to je schodek na celý rok schválený ve výši 295 miliard. Minulý měsíc sice kabinet konečně představil alespoň jakousi snahu o konsolidaci veřejných financí, kterou ale z významné části táhne zvyšování daňové zátěže, nikoli osekávání nenasytného státu. A čerstvě vzniklý pracovní návrh státního rozpočtu na rok příští zatím působí jako spíše kosmetická snaha o snížení deficitu – podle agentury ČTK sice ministerstvo financí škrtalo ve většině resortů, výsledný deficit ale opět ční v řádech stovek miliard – konkrétně 235 miliard. Dočkáme se ještě někdy schodků, které budou „jen“ v řádech desítek miliard?

Pozor na Heathrow

Pokud se v létě chystáte do Londýna, dejte si pozor, na které letiště. Více než dvě tisícovky bezpečnostních pracovníků Heathrow ohlásilo stávky kvůli nízkým příjmům, a to mezi 24. červnem a 27. srpnem, uvedl web stanice BBC. „Zdá se, že předchozí stávky měly na cestující jen malý dopad díky pohotovostním opatřením, ale nová vlna stávek se poprvé dotkne i zaměstnanců terminálu 3,“ napsal server s odkazem na terminál, kam míří především dálkové lety z Ameriky a Asie. Stávky by podle BBC mohly vést k delším frontám u bezpečnostních kontrol, ale zatím není jasné, zda některá z aerolinek lety zruší. Tak radši Stansted nebo Gatwick.

Jak zalepit díru v rozpočtu

Stamiliardového deficitu se Česko patrně nezbaví ani napřesrok, jak píšeme na této stránce. A přepočteme-li schodek za prvních pět měsíců letošního roku na dny, dělá to bezmála 1,8 miliardy na den. Trochu úsměvně pak působí oznámení ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, po­dle něhož Budějovický Budvar letos odvede do státního rozpočtu 250 milionů korun, což odpovídá jeho loňskému zisku. A po­dle Nekuly se pivovar privatizovat nebude. V kontextu výše uvedeného přepočtu to znamená, že stát díky svému pivovaru dokáže do rozpočtu přihrát sumu odpovídající zhruba setině procenta letošních plánovaných výdajů – nebo deficitu v přepočtu na zhruba 3,5 hodiny. Skvělá práce.

Mzda opět stoupla i klesla

Inflace si dál pohrává s mzdami, jež firmy v tuzemsku vyplácejí svým zaměstnancům. Podle čerstvých dat ČSÚ vzrostla v prvním čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda meziročně o 8,6 procenta, reálně ovšem klesla o 6,7 procenta. Vyjádřeno v konkrétních číslech činila 41 265 korun, což je o 3 265 korun víc než v prvním kvartále 2022. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 16,4 procenta, reálně tedy mzda klesla o zmíněných 6,7 procenta. Nejvíc mzdy rostly v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, a to o 23,1 procenta. Naopak nejméně se přidávalo, jak jinak, ve vzdělávání. Tam mzdy stouply jen o 3,9 procenta.

New York zažaloval automobilky

Žalobu na automobilky Hyundai a Kia podalo město New York. Americké velkoměsto je obvinilo, že prodávaly vozy, jež lze příliš snadno ukrást, napsala agentura Reuters s tím, že obdobný krok už učinila i jiná města v USA. U federálního soudu si New York stěžuje, že automobilky v letech 2011 až 2022 do většiny svých aut neinstalovaly zařízení proti krádeži, takzvané imobilizéry, což bylo mezi výrobci automobilů „téměř unikátní“. Počet krádeží aut obou značek se loni zdvojnásobil. A pomohla tomu prý i videa na TikToku, jež demonstrovala, jak ukrást auto bez imobilizéru.

Evropské 5G bez Huawei & spol.?

O čínské bezpečnostní hrozbě skryté v technologiích se intenzivně mluví už dlouho. Poměrně rázný krok chystá Evropská unie v souvislosti s budováním sítí páté generace neboli 5G. Podle listu Financial Times Brusel zvažuje, že všem členským státům EU zakáže při budování sítí 5G využívat firem, které jsou považovány za bezpečnostní riziko, včetně čínské telekomunikační skupiny Huawei. Tento krok přichází v době, kdy v Bruselu rostou obavy, že některé národní vlády v této otázce otálejí, napsal deník. Jen třetina zemí EU zakázala firmě Huawei účast na kritických částech komunikací 5G, a to navzdory doporučením stanoveným Bruselem, aby členské státy vyloučily rizikové dodavatele z investic do technologií. „To je příliš málo. A ohrožuje to kolektivní bezpečnost Unie,“ řekl komisař EU pro vnitřní trh Thierry Breton. Byť tuzemský Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost už před pěti lety označil produkty firem Huawei a ZTE za bezpečnostní riziko, Česko jejich používání v sítích 5G zatím neomezilo.

Nezaměstnaných ubylo

V nezaměstnanosti patří Česko dlouho­době na evropskou špičku a zatím nic nenaznačuje tomu, že by se tento trend měl v dohledné době změnit. Lidí bez práce ubývá, což potvrzují čísla Úřadu práce ČR: k poslednímu květnovému dni evidoval 253 893 uchazečů o zaměstnání, což je o 7 790 méně než v předchozím měsíci. Meziměsíčně to tedy znamená pokles o desetinu procentního bodu. V meziročním srovnání s údaji z loňského května ale podíl nezaměstnaných osob naopak stoupl o tři desetiny. „Pracovní trh nadále ovlivňují sezonní práce, které jsou v plném proudu. Především ve stavebnictví, gastronomii, cestovním ruchu, hotelnictví, zemědělství a zahradnictví, ale také v lesnictví, rybářství, lázeňství či těžbě,“ řekl ministr Marian Jurečka. Firmy mají zájem o nové zaměstnance převážně z dělnických a vysoce odborných profesí, dlouhodobě shání i kvalifikované řemeslníky.