Ozvěny

Otec ministr, syn ministr

Minulý týden to bylo přesně deset let od razie na Úřadu vlády, což vyvrcholilo pádem kabinetu Petra Nečase, pokračovalo úřednickou vládou Jiřího Rusnoka a skončilo grandióz­ním vstupem hnutí ANO Andreje Babiše do velké politiky v říjnových předčasných volbách. Tuhle turbulentní éru připomíná Petr Fischer v komentáři na straně 10. Nečasův pád lidovci sledovali z mimoparlamentního kolbiště, protože ve volbách v roce 2010 se nepřehoupli přes pětiprocentní hranici a od sněmovny si museli dát pauzu. Snad proto, že tehdy navzdory své tradici „jazýčku na vahách“ ve vládě absentovali, se nyní u příležitosti 10. výročí rozhodli pro vlastní malou vládní rošádu. Ke konci června odejde ministr zemědělství Zdeněk Nekula – prý v posledních týdnech necítil podporu vedení lidovců – a nahradí jej šéf poslaneckého klubu Marek Výborný. Ten v 46 letech zjevně usoudil, že už je čas na ministerskou funkci, když jeho otec Miloslav Výborný do mi­nisterské sesle usedl už ve 44 letech. A za dalších sedm let se stal ústavním soudcem. To se má Výborný mladší tedy co ohánět.

Hodnotné nakousnuté jablko

V garážích sice byla založena kdekterá firma, málo jich to ovšem dotáhlo do elitního světového klubu těch dlouhodobě nejhodnotnějších. O americkém Applu, který v roce 1976 založil v garáži svých rodičů Steve Jobs a spol., to platí beze zbytku. Také podle čerstvého žebříčku stovky nejhodnotnějších značek světa BrandZ, který dává dohromady výzkumná společnost Kantar, mu patří první místo. Hodnota značky výrobce iPhonů, iPadů či počítačů Mac se sice podle ní meziročně propadla o 67 miliard dolarů, s 880 miliardami dolarů ale i tak nemá konkurenci. Druhý Google vykazuje číslo o 300 miliard nižší, hodnota značky třetího Microsoftu je pak menší dokonce o 380 miliard. Celková hodnota stovky top značek činí 6,9 bilionu dolarů, což je sice meziročně propad o celou pětinu, ovšem ve srovnání s rokem 2020 je to pro změnu obdobný nárůst. Každopádně jen 16 brandů zvýšilo svou hodnotu. „Nejrychleji v celosvětovém žebříčku stoupla hodnota indického poskytovatele telekomunikačních služeb, společnosti Airtel,“ uvedl Kantar s tím, že hodnota značky firmy na 76. pozici vyrostla skoro o čtvrtinu. Pozoruhodné!

Konsolidace po česku

A už je to tady. Podle prvních informací se vláda Petra Fialy při přípravách státního rozpočtu na příští rok hodlala dostat k deficitu 235 miliard korun, alespoň to ukazovaly materiály pro jednání vlády. Minulý týden však na tiskové konferenci po jednání kabinetu padla poněkud jiná suma. Bohužel, poněkud vyšší. Podle novopečeného ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka z řad Starostů a nezávislých se kabinet hodlá dostat ke schodku ve výši 270 miliard korun. (Což je mimochodem suma, na niž deficit nabobtnal za pouhých prvních pět měsíců letošního roku.) A samozřejmě se dá čekat, že nikdo z ministrů nebude chtít dopustit, aby se právě jeho resort musel uskromňovat. Konsolidace po česku.

Hypotéky se nadechly

Nadechnout se je zatím možná příliš silné slovo, ale objem peněz, které si lidé v květnu na hypotékách napůjčovali, se mezi­měsíčně zvýšil skoro o pětinu – na 12,3 miliardy korun. Ukazují to nová čísla Hypo­monitoru, který zveřejňuje Česká bankovní asociace. „Hypoteční trh v květnu vzrostl a po zohlednění tradičního sezonního vývoje byl objem nově poskytnutých hypoték nejvyšší od poloviny minulého roku,“ řekl hlavní ekonom České bankovní asocia­ce Jakub Seidler. „Hypoteční aktivita tak v posledních měsících mírně ožívá, nicméně stále zůstává ve srovnání s dřívějšími roky ve výrazném útlumu, což se změní až s citelnějším poklesem úrokových sazeb,“ dodal.

Nejlepší ve V4

Průměrná mzda v soukromém sektoru je v Česku 1 683 eur, v přepočtu tedy 40 324 korun. Je to nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky, ukazuje studie CEE Tax Guide poradenské firmy Mazars, která porovnává daňové trendy ve 25 evropských a středoasijských zemích. Absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných států 25 evropských a středoasijských zemí však aktuálně vyka­zuje Rakousko, a to 4 497 eur neboli 107 746 korun. Rakousko se tak dostalo před Německo, kde průměrná mzda poklesla o dvě procenta na 4 045 eur – tedy pod sto tisíc korun. A opačný pól tabulky? Nejnižší průměrnou mzdu mají v Kyrgyzstánu (377 eur), dále v Kosovu a Uzbekistánu (400 eur) a na Ukrajině

469 eur.

Shell otočil

K zelené budoucnosti je snadné se přihlásit, ovšem realizace může být o poznání těžší. Hezkou ukázkou budiž ropná společnost Shell, která před dvěma lety anoncovala záměr odejít od těžby ropy a zemního plynu a plánovala stát se nízkoemisní firmou. Teď došlo k obratu. Pod vedením Waela Sawana, který do šéfovského křesla usedl v lednu, se firma plánů na každoroční snižování těžby ropy do konce tohoto desetiletí vzdala. Snaha vyplatit akcionářům vyšší dividendu zvítězila nad zelenou ideou. „Zainvestujeme do modelů s nejvyšší návratností a v nichž máme silné stránky,“ citovala Reuters Sawana. A je to.

Seriál EU versus Google pokračuje další řadou

Že podnikat v EU není podnikat v USA, se zámořští technologičtí giganti opakovaně přesvědčují. Nejčerstvěji Evropská komise nařídila Googlu, který patří do skupiny Alphabet, aby přerušil podnikání s digitální reklamou. A navíc si komise myslí, že by Google měl část tohoto byznysu odprodat. Podle eurokomisařky Margrethe Vestagerové, která je zodpovědná za spravedlivou hospodářskou soutěž, má Google velmi silnou pozici na trhu v oblasti technologií pro online reklamu.

„Shromažďuje údaje uživatelů, prodává reklamní prostor a působí jako zprostředkovatel online reklamy. Google je tedy přítomen téměř na všech úrovních takzvaného adtech dodavatelského řetězce,“ uvedla. „Předběžně se obáváme, že Google mohl využít svého postavení na trhu ke zvýhodnění vlastních zprostředkovatelských služeb. Tím možná poškodil nejen své konkurenty, ale také zájmy vydavatelů a zároveň zvýšil náklady inzerentů. Pokud by se to potvrdilo, byly by praktiky Googlu podle našich pravidel hospodářské soutěže nezákonné,“ dodala. Komise se domnívá, že obavy z narušení hospodářské soutěže by vyřešilo pouze to, když by Google povinně odprodal část svých služeb. To slibuje zajímavé pokračování.

Desítka na dohled

Cynik by pravil, že bezmála rok už jako bychom centrální banku neměli, alespoň při pohledu na inflaci. I téměř 12 měsíců po nástupu guvernéra Aleše Michla vykazuje růst spotřebitelských cen dvoucifernou hodnotu, leč navzdory nevyužívání nástroje v podobě zvýšení sazeb ze strany centrálních bankéřů meziroční hodnoty inflace od února postupně zpomalují. V květnu spotřebitelské ceny stouply o 11,1 procenta, což bylo o 1,6procentního bodu méně než v dubnu. Ona „desítka“, pod niž inflace nejde od začátku loňského roku, je tak znovu na dohled. „Jediným oddílem spotřebního koše, kde ceny oproti loňsku dokonce klesly, byla doprava, a to především díky snižujícím se cenám pohonných hmot,“ řekla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. Meziměsíčně ovšem ceny stouply o tři desetiny procenta.