Ozvěny

Kdo tady krotí inflaci?

Pátý měsíc v řadě Česko zažilo pokles meziroční míry inflace, když se její hodnota za červen dostala zhruba po půldruhém roce pod deset procent – spotřebitelské ceny vzrostly přesně o 9,7 procenta. „Nižší růst cen byl naposledy zaznamenán v prosinci 2021, a to ve výši 6,6 procenta. Zpomalení růstu cen bylo ovlivněno zejména vývojem v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení,“ okomentoval čerstvá čísla místopředseda Českého statistického úřadu Jaroslav Sixta. Pár dní předtím poskytl guvernér ČNB Aleš Michl rozhovor deníku Právo, kde věštil pokles inflace pod deset procent do dvou měsíců. Šé­fovi instituce, jejímž posláním je s inflací bojovat, odhad nevyšel, nakonec jsme pod deseti už v červnu. K poklesu se ovšem hbitě přihlásil Petr Fiala. „Pokud bychom neseškrtali loňský rozpočet a letos neschválili ozdravný balíček, růst cen by byl v současné době prokazatelně vyšší,“ podotkl premiér, jehož vláda sice loni rozpočet seškrtala, ale následně jeho schodek „přifoukla“ prakticky na původní, Babišovým týmem navrženou cifru. A ozdravný balíček, o němž píšeme na straně 28, musí být hodně magický, když dokázal krotit ceny v minulých měsících, přestože ho poslanci teprve pustili do dalšího projednávání.

Není čas na rozhazování

Za poslední zhruba dva roky „užrala“ inflace z českých mezd pořádný kus. Pociťují to spotřebitelé, a tedy i maloobchodníci, kteří už třináct měsíců v řadě hlásí pokles tržeb. Je sice pravda, že poslední tři měsíce tento trend zpomaluje – v květnu to podle dat ČSÚ bylo mezi­ročně minus 6,1 procenta oproti dubnovému poklesu o 8,4 procenta –, ovšem čekalo se víc. „Dnešní číslo je špatné především z toho důvodu, že nepomohla ani nízká srovnávací základna s loňským rokem. Loňský květen byl totiž prvním měsícem, kdy maloobchodní tržby šly dolů,“ řekl agentuře ČTK hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf. Nižší tržby měly všechny typy prodejen s výjimkou těch s počítačovým a komunikačním zařízením a s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím, řekla Jana Gotvaldová, která v ČSÚ vede oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb. „Tržby vzrostly také nespecializovaným prodejnám s převahou nepotravinářského zboží,“ dodala. A kapitola sama pro sebe jsou e-shopy, jež byly dlouhé roky zvyklé jen na růst: internetovým obchodům klesly tržby už 17. měsíc v řadě.

Důchodová telenovela

Penzijní reforma je hit, který každá vláda slibuje složit, zatím se to ale žádné z nich nepovedlo. Bez ohledu na to, že celý systém výplaty důchodů jde stále více ke dnu, se o důchodové reformě jenom mluví. Přitom se zdá, že jsme už pověstných pět minut po dvanácté. Podle čerstvě zveřejněných čísel ministerstva financí skončil systém za prvních šest měsíců letošního roku v minusu přes 40 miliard korun – to je téměř dvojnásobek deficitu za celý loňský rok a stejná suma jako za celý první covidový rok 2020. Na konci letoška se tak dá čekat nejvyšší deficit systému důchodového pojištění v historii Česka. Kdy se už konečně začne něco dít?

Hanba by Kalouska fackovala

Že vláda s penězi daňových poplatníků neumí hospodařit, ukázal nejnověji dotační program Oprav dům po babičce. Podstatu vystihl jako vždy přesný glosátor Miroslav Kalousek. „Zdědil jsem loni po mamince v Bechyni 100 let starý dům. Byť drtivou většinu času bydlím v Praze, mám v něm trvalé bydliště a chystám se ho rekonstruovat pro rekreační účely. Splňuji všechny podmínky pro dotaci z programu Dům po babičce,“ uvedl exministr financí. „Budete se všichni radovat, že mi výrazně přispějete na zhodnocení mého majetku a jeho levný energetický provoz? Žádost si nepodám, hanba by mě fackovala. Chci jen na vlastním příkladě demonstrovat absurditu celého programu.“ A tak je to v Česku s lecčím.

Stěhovat se za lepší prací? Ne, díky

Hlavní město, střední Čechy a jižní Mo­rava jsou tři kraje, o kterých si lidé myslí, že je v nich možné sehnat nejlepší práci, ukázal průzkum personální agentury Předvýběr.CZ. Jen málo Čechů by se ovšem za lepším jobem vydalo na novou adresu. „I když existují velké rozdíly v atraktivitě krajů na trhu práce, jen necelá pětina zaměstnanců je ochotná se za prací stěhovat,“ připomíná ředitel agentury František Boudný. Rozhodně ochotných se přestěhovat je jen necelých pět procent dotázaných, dalších třináct procent lidí uvádí „spíše ano“. Zbylé zhruba čtyři pětiny respondentů z různých důvodů stěhování za lepší prací odmítají. Oproti jiným zemím jsou Češi zkrátka konzervativní.

Reklamní exodus

Stále těžko říct, proč si nejbohatší člověk planety loni koupil Twitter. Každopádně je zřejmé, že Elon Musk se sociální sítí provádí riskantní experiment. Výtky mají nejen uživatelé, ale i ti, kteří platí za reklamu. A nejde o žádné odhady či spekulace, radikální propad přiznal samotný majitel. „Stále máme záporné cash flow kvůli zhruba padesátiprocentnímu poklesu příjmů z reklamy a velkému zadlužení,“ napsal Musk. „Potřebujeme dosáhnout na kladné cash flow, než si budeme moct dovolit luxus čehokoli dalšího.“ Padesát procent je opravdu brutální propad. Jen aby modrý ptáček tuhle dietu vůbec přežil.

Siri a technologický důchod

Letos v srpnu to bude dvanáct let, co americký technologický gigant Apple uvedl v život virtuálního asistenta či asistentku Siri. Tato umělá inteligence ve své době uživatele produktů s nakousnutým jablkem v logu okouzlila, ovšem pod tlakem překotného vývoje AI v posledních letech a měsících působí Siri jako zastaralé retro, které neumí víc než reagovat na omezenou škálu základních povelů. Nyní se však objevila zpráva, že výrobce iPhonů pracuje na vlastní generativní umělé inteligenci, jež má konkurovat populárnímu ChatGPT od společnosti OpenAI či Bardu, jejž nedávno rozjel Google. Zpráva, kterou zveřejnila agentura Bloomberg, vyhnala akcie Applu o hezká dvě procenta vzhůru, naopak Microsoft a Alphabet, který vlastní Google, o více než procento klesly. „Podle zaměstnanců nástroj v podstatě kopíruje Bard, ChatGPT a Bing AI a funguje jako webová aplikace,“ uvedla agentura Reuters s odvoláním na zprávu Bloombergu. „Stará“ Siri se možná už brzy odebere do technologického důchodu.

Hazard vzkvétá

Mnoha lidem se kvůli prudkému zdražování propadla životní úroveň, takže méně utrácejí. Netýká se to ovšem hazardních her. Vidina výhry, jež by vyřešila svízelnou ekonomickou situa­ci, zjevně povzbuzuje kdekoho k tomu, aby zkoušel štěstí víc než dřív. Loni se tak v Česku prosázelo 759,3 mi­liardy korun a objem vkladů se mezi­ročně zvýšil o 44,2 procenta, napsala ČTK s odvoláním na data Generálního finančního ředitelství. Ovšem vyplacené výhry se zvedly o téměř shodné procento jako peníze, které lidé do hazardních her nalili: výhry poskočily o 44,8 procenta na 705,5 miliardy korun. V konečném součtu ovšem hráči prohráli přes 50 miliard. Hazardu kralují technické hry neboli automaty – ať už v hernách, nebo na internetu: lidé do nich „naházeli“ 586 miliard, tedy o třicet miliard víc než, kolik z beden „vypadlo“.