Ozvěny

Amerika přišla o A

Všechny velké světové burzy minulou středu padaly v důsledku oznámení ratingové agentury Fitch, která snížila rating dluhopisů Spojených států amerických z excelentního maxima AAA na nižší stupeň AA+ (pro srovnání, Česko má AA-). Reakce se čekala, stejně jako odpor americké vlády, která proti rozhodnutí firmy tvrdě vystoupila, když se předtím prezident Joe Biden a ministryně financí Janet Yellenová s lidmi z Fitch nedohodli na odložení rozhodnutí. Yellenová označila jednání Fitche za „nahodilé“ a „nepomyšlené“. Fitch svůj postup vysvětluje dlouhodobou nerovnováhou amerických státních financí, zejména se mu nelíbilo, jak složitě dospěli politici v červnu ke schválenému navýšení stropu rozpočtového schodku, který hrozil státním bankrotem. V USA je to poměrně obvyklá politická taktika nátlaku, republikáni se v Kongresu dlouho vzpěčovali pomoci prezidentu Bidenovi zvednout schodek nad hranici 31,4 bilionu dolarů, tedy asi 700 bilionů korun (mimochodem, dluh Česka jsou tři biliony korun). Snížení ratingu znamená vyšší úroky na státní dluhopisy, tedy faktické zdražení splátek státního dluhu USA. Zvětšuje i vnější tlak na snižování rozpočtového dluhu.

118 procent pro učitele

Průměrná měsíční výplata učitelů v mateřských, základních a středních školách v roce 2022 stoupla na 47 731 korun. Částka, která vychází z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), zahrnuje všechny příplatky a odměny. Kvůli dvouciferné inflaci se reálné platy učitelů snížily, nicméně procentuální vyjádření oproti celorepublikovému průměru stále roste, podle loňských údajů statistiků dosahuje zhruba 118 procent. Do statistik nejsou zahrnuti vysokoškolští pedagogové. Průměrná mzda v Česku dle ČSÚ loni dosáhla 40 353 korun, nejvyšší je v Praze (ve čtvrtém čtvrtletí 2022 stoupla na 52 213 korun) a ve Středočeském kraji (43 730 korun), naopak nejnižší mzdový průměr byl v posledním loňském kvartále v Karlovarském kraji (38 019 korun). Obdobně vycházejí krajské průměrné platy i ve školství. V průměru loni pobírali učitelé v Praze 51 589 korun, nejmenší průměr byl na Vysočině, 49 142 korun. Podle dat MŠMT loni v Česku pracovalo asi 160 tisíc pedagogů a učitelů odborného výcviku.

Úřednické připomínky ke kybernetickému zákonu

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který zavádí směrnice NIS2, vzbuzuje emoce od prvního návrhu Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Nyní se v meziresort­ním připomínkovém řízení sešlo přes 1 100 připomínek, některé zásadního charakteru. Třeba hospodářská komora poslala 40 stran podnětů, nejradikálnější reakce však dorazily ze státní správy. Ministerstvo zahraničí kritizuje, že se brněnský úřad do zákona pokouší pro sebe propašovat pravomoci, které mu dle ústavy nenáleží, resortu dopravy se nelíbí, že nebyly vůbec zhodnoceny ekonomické dopady zavedení zákona a Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) dokonce upozornil, že „NÚKIB je ústředním správním úřadem, nikoli zpravodajskou službou“.

Rekordní motocykly

Svaz dovozců automobilů (SDA) hlásí zvýšený zájem o nově pořizovaná auta. Registrace nových osobních automobilů i lehkých užitkových vozidel v červenci vzrostly o pětinu. Za sedm měsíců letošního roku vzrostl počet nově pořízených a registrovaných osobních aut o 17 procent, ze 112 tisíc na téměř 132 tisíc kusů nových vozů. Nad to bylo registrováno 12 tisíc lehkých užitkových automobilů, čtyři stovky autobusů, téměř šest tisíc nákladních vozidel a 18 496 motocyklů. Tato kategorie průběžně roste a nadále dosahuje rekordních čísel – jen za sedm měsíců letošního roku překročily statistiky celoroční registra­ce v roce 2018.

Deutsche Bahn dostala přes prsty

Německý antimonopolní úřad Bundeskartellamt po čtyřletém vyšetřování vynesl rozsudek nad železničním dopravcem Deutsche Bahn. Úřad rozhodl, že státem vlastněné dráhy zneužívají svého dominantního postavení k omezování konkurence při prodeji jízdenek. Podle antimonopolního úřadu prosazovala Deutsche Bahn při vyjednávání smluv s partnery neférová omezení marketingových aktivit, třeba zákazy slevových akcí nebo využívání některých klíčových slov. Navíc dopravce odmítal platit provize za prodané jízdenky a poskytovat přístup k aktuálním informacím o spojích, jako je zpoždění nebo zrušení spoje. Co to jen připomíná?

Desetina příjmů padne na obědy

Průměrná cena oběda v restauracích stoupla v prvním pololetí letošního roku o 2,7 procenta na 182 korun. Vyplývá to z indexu Edenred Restaurant, který firma sestavuje na základě plateb 220 tisíc majitelů benefitních karet. Loni touto dobou ceny poledního menu poskočily víc než o desetinu, nicméně podrobný pohled naznačuje rostoucí procentní výdaj na stravování. V Libereckém, Jihočeském a Pardubickém kraji zaplatí lidé za 20 obědů víc než deset procent z průměrné měsíční mzdy. Naopak nejvýhodnější poměr, 7,8 procenta, připadá na Prahu.

Žebříček virtuálních adres

V Česku roste popularita virtuálních sídel, tedy pronájmu adresy pro oficiální sídlo obchodní společnosti. Z analýzy společnosti Imper, která provozuje databázi firem Merk, vyplývá, že nejoblíbenější virtuální adresou v Česku je čtyřpatrová budova v pražské ulici Rybná 24, kde oficiálně sídlí téměř 8 906 firem. Oproti roku 2017 se počet zde zapsaných firem více než zdvojnásobil. Na druhém místě v žebříčku nejžádanějších pražských adres najdeme Kaprovu 14 s 4 831 zapsanými firmami, na třetím, Jaurisově 4, pak sídlí 3 766 společností. V rámci studie porovnali analytici Merk stovku nejvyužívanějších virtuálních adres, na kterých sídlí téměř 90 tisíc subjektů. Mimo Prahu jsou firmy méně koncentrované. V Brně na adrese Nové sady 2 sídlí 2 570 firem, v Ostravě vede Zámostní 27, kterou jako virtuální sídlo uvádí 1 180 společností.

Alternativa na vzestupu

Politická strana Alternativa pro Německo (AfD) se stává černým koněm příštích voleb v Německu. A někteří němečtí byznysmeni se bojí, že kvůli tomu přijde Německo o investice nebo že rostoucí napětí odradí zahraniční pracovníky, kterých německá ekonomika potřebuje 250 tisíc každý rok. „Rostoucími čísly AfD v průzkumech jsem otřesen,“ prohlásil šéf Svazu zaměstnavatelů Rainer Dulger.
Strana, která vznikla jako protest proti migrantům a islámu, se dnes profiluje jako sociálně-ekonomický kritik politiky tradičních stran. A na Němce to naplno zabírá. AfD je v průzkumech už stabilně druhou nejsilnější stranou s 21 procenty příznivců, vládní lídr SPD má pouhých 17 procent. AfD má nadále nejvíce voličů v bývalých východních zemích, ale roste překvapivě i na západě. Svou pětinu má například v Baden-Würtenbersku nebo v Hesensku, naopak nejméně v tradičně levicovém Hamburku.