Ozvěny

Čtyřdenní týden otestován

Jak by se vám líbil pracovní týden o čtyřech dnech? Investiční společnost Cyrrus se to rozhodla vyzkoušet. Její zaměstnanci pak uváděli, že se cítili více odpočatí, a v důsledku toho se dokázali lépe vypořádat i se svými pracovními povinnostmi. Určitá negativa zkráceného režimu však společnost zaznamenala – a to především u dlouhodobých projektů. „Obecně musím konstatovat, že jsem byl ke čtyřdennímu pracovnímu týdnu velice skeptický. Považoval jsem to za sociální experiment, jehož výsledky mě samozřejmě zajímaly. Pro zhodnocení jsme se zaměřili na čtyři oblasti: na klien­ty, zaměstnance, projekty a obchodní výsledky. Myslím si, že naši klienti zkrácený týden příliš nepocítili. Například jsme od nich nezaznamenali žádné stížnosti na nepřítomnost odpovědného pracovníka,“ popisuje Jiří Loubal, předseda představenstva společnosti Cyrrus. Podle něj čtyřdenní pracovní týden neměl vliv ani na obchodní výsledky, jež obstály i v meziročním srovnání s dřívějškem.

Nobelovka pro mRNA vakcíny

Proběhl první nobelovský týden a zlatých plaket za světové objevy se dočkali i dva vědci maďarského původu. Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala maďarsko-americká biochemička Katalin Karikóová a americký imunolog Drew Weissman, kteří položili zá­kla­dy pro vývoj úspěšných mRNA vakcín proti covidu-19. Dle oceňujících by mohly být mRNA vakcíny využívány i k léčbě některých druhů rakoviny. Nobelovku za fyziku pak obdrželi Pierre Agostini, Ferenc Krausz a Anne L‘Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách. Práce vyzname­naných by podle královské akademie mohla přispět k rozvoji lepší lékařské diagnostiky či elektroniky. A konečně medaile v oboru chemie (jejíž výsledky bezprecedentně unikly ještě před slavnostním vyhlášením) získali Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov za výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky, jež mají velkou budoucnost například při výrobě elektroniky, senzorů, solárních panelů nebo při kódované kvantové komunikaci. Za literaturu byl oceněn norský dramatik Jon Fosse a laureátkou Nobelovy ceny za mír se stala íránská aktivistka Narges Mohammadiová.

Přebytek za září? 14 miliard

Za leden až září hospodařila vláda s deficitem 181 miliard korun, v září samotném byl rozpočet v přebytku téměř čtrnáct miliard. Dvanáctiměsíční saldo tak pokleslo na 270 miliard. Rozpočtu i nadále pomáhají příjmy z Evropské unie, které v září meziročně vzrostly o 76 procent. Velmi slušně se vybírá daň z příjmu právnických osob: za devět měsíců se již vybralo více, než kolik stát plánoval vybrat za celý rok. Výběr kontrastuje s jinak mdlým vývojem ekonomiky. „Jakkoli v posledních měsících vykazuje státní rozpočet relativně slušné výsledky, tak právě v těchto měsících pokládá vláda základy pro masivní zadlužení v budoucnu,“ varuje Deloitte Flash Note.

Divoký západ reloaded

V Americe dějí se věci. Když republikán Kevin McCarthy v lednu usiloval o křeslo předsedy Sněmovny reprezentantů, přistoupil mimo jiné na dohodu, jež udělovala kterémukoli zákonodárci právo vyvolat hlasování o jeho odvolání. A bum, minulé úterý jeden z jeho republikánských kolegů Matt Gaetz právě toto učinil a za pomoci demokratů se mu jej podařilo sesadit. Nyní většina republikánů kroutí hlavou a přemýšlí, co dál. „Ačkoli téměř všichni hlasovali pro setrvání McCarthyho ve funkci, stačila hrstka stranických rebelů, aby uvrhla dolní komoru Kongresu v bezprecedentní chaos,“ zhodnotil dění web BBC.