Ozvěny

Růst nájmů v Česku pokračuje

Průměrná cena za metr čtvereční nájemního bydlení se v Česku ve třetím kvartálu pohybovala na 293 korunách. Oproti druhému čtvrtletí tak stoupla o 4,6 procenta. Vyplývá to z nově zveřejněných dat Deloitte Rent Indexu, který každý čtvrtrek srovnává průměrné ceny nájem­ního bydlení napříč Českem. V Praze nájemníci zaplatili během letošního léta za metr čtvereční v průměru 388 korun. Po metro­poli jsou nejvyš­ší ceny nájmů napříč Českem v Brně (v průměru 350 korun za metr čtve­reční), Pardubicích (266), ve Středo­českém kraji (262), ve Zlíně (260) a v Hradci Králové (258). Naopak nejnižší nájmy jsou v Karlovarském kraji (184), Moravskoslezském kraji (185) a Ústeckém kraji (189). „V létě pokračoval trend, který vidíme už takřka rok. Trvající vysoké úrokové sazby komplikují lidem pořízení vlastního bydlení, proto mají o nájemní bydlení tak vysoký zájem. A všude tam, kde poptávka převyšuje nabídku, obvykle roste i cena,“ říká Petr Hána, ředitel oddělení zaměřeného na nemovitosti a stavebnictví v poradenské společnosti Deloitte. „Další vývoj na trhu nemovitostí a v oblasti nájem­ního bydlení bude záviset především na vývoji ekonomiky i postupu České národní banky,“ doplňuje Hána.

Německo podpoří průmysl až 60 miliardami eur

Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck (Zelení) představí tento týden balík opatření na podporu německého průmyslu. Ten už několik čtvrtletí za sebou stagnuje a řada firem a oborových sdružení proto žádá pomoc státu. Průmysl tvoří třetinu výkonu německé ekonomiky, která žije převážně z vývozu a stále je třetím až čtvrtým největším exportérem světa. Habeck podle zpráv z tisku připravil materiál, v němž se počítá s různými způsoby podpory německého průmyslu. Celková hodnota balíku se pohybuje od 50 do 60 miliard eur. Habeck mimo jiné počítá se státní podporou investic v energetice, která je při plánovaném přechodu na obnovitelné zdroje klíčovým oborem současnosti. Německý svaz průmyslu ale na Habecka tlačí především kvůli garantovaným cenám energie. Stát navrhl šest eurocentů za kilowatthodinu, průmyslníci by chtěli pět a méně. Habeck počítá s tím, že garantovaná nejvyšší cena by platila jen pro 80 procent spotřeby. Plán, který by mohl být nepovolenou státní podporou, zatím odmítá ministr financí Christian Lindner (FDP). Podle něho na takovou „dotaci“ nemá německý stát peníze.

Digitalizace účetnictví pokulhává

Zatímco ve Skandinávii dosahuje podíl digitalizovaných dokumentů až 75 procent, české účetnictví za lídry mezi zeměmi EU zaostává. Většina účetních přitom podle průzkumů vidí budoucnost právě v digitalizaci. Zástupci technologických firem považují za největší překážku nekvalitní nástroje státní správy, instituce z oboru zase vidí problém v praxi jako takové. Daňové doklady jako třeba účtenky jsou totiž často pořizovány v listinné podobě. „Důvodem může být obava z jednání finančních úřadů při daňové kontrole a jejich přístup k plně digitálnímu účetnictví. A zřejmě jistá konzervativnost, která v tomto oboru panuje,“ popisuje František Nonnemann z Centra práva, technologií a digitalizace Právnické fakulty UK.

Září pomohlo hotelnictví jen kosmeticky

Teplejší počasí v září hotelovému byznysu přálo. Podrobnější pohled na nejnovější data společnosti Smith Travel Research (STR) však ukazuje hotelový trh v Česku jako „poraženého pocovidového vývoje“. Jak oproti zbytku Evropy, tak v porovnání s přímými konkurenty v regionu. Hostů přijelo do Česka oproti loňsku více, hotely atakují hranici 80 procent, ovšem čísla obsazenosti o moc výše jít nemohou. Meziroční nárůst cen okolo 10 procent nepokrývá ani nominální inflaci, natož inflaci „hotelovou“ (potraviny, energie, mzdy), která je meziročně skoro trojnásobná. Ceny pokojů nedosahují ani červnové úrovně a pražský trh ochlazuje.