Patentovat se vyplatí

Wichterleho gelové kontaktní čočky, Petráňův konfokální a Delongův elektronový mikroskop či Holého antivirotika, která dodnes přinášejí mateřské instituci velké peníze. To jsou některé z českých vynálezů, které změnily svět, v němž žijeme.

Tak dobré nápady si zaslouží ochranu duševního vlastnictví, patent, aby z nich nemohl těžit a profitovat každý. Zdálo by se, že to už všichni vědí, ale ne každá inovativní firma, výzkumný ústav či jednotlivec tak činí.

O nejnovějších trendech – i co dělat lépe – jednalo pár set účastníků mezinárodní konference, již v září hostil na Pražském hradě Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV). Ten letos slaví 105 let existence! „Přeji mu vše nejlepší. Je na nás, abychom společně budovali celý inovativní ekosystém,“ pravil v úvodní videozdravici Daren Tang, generální ředitel Světové organizace duševního vlastnictví alias WIPO. Tato organizace je známá mimo jiné rankingem Global Innovation Index, jehož poslední edici týdeník Euro analyzoval. Jedním z mnoha kritérií žebříčku, jenž řadí světové státy dle jejich inovačního výkonu, jsou patenty a ochrana duševního vlastnictví. Celkově Česku patří třicátá globální příčka; první na světě je nyní Švýcarsko následované Švédskem, USA, Singapurem, Velkou Británií a Jižní Koreou. Češi jsou v inovativním prostředí na úrovni Portugalska, Malajsie či Slovinska – a před 36. Maďarskem, 40. Polskem, 46. Slovenskem. Štikou „východu“ je světově šestnácté Estonsko.

Česko v moderním světě

Ale jak si vedeme přímo v patentové ochraně? Co se podařilo? „Sleduji vývoj oboru více než tři desetiletí. Během té doby se podařilo zapojit Česko do všech podstatných uskupení, smluv a zmodernizovat legislativu. Zapojením do WIPO (1993), do Evropské patentové organizace (2002), Evropské unie (2004) a Visegrádského patentového institutu (2016) se Česko stalo zemí, jež poskytuje svým občanům veškeré moderní možnosti pro ochranu jejich nehmotných práv,“ řekl týdeníku Euro Josef Kratochvíl, teprve třetí předseda ÚPV od listopadu 1989.

České aktivity ocenil Joao Negrao, výkonný ředitel Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). „Váš úřad pomohl, aby se Česko stalo zemí inovací. Před Evropou stojí společné výzvy, které potřebují společná řešení,“ vybízel zaplněný sál Rudolfovy galerie na Pražském hradě. Na velkolepé akci, která měla záštitu pěti českých ministerstev (zahraničí, průmyslu a obchodu, zemědělství, kultury a navíc evropských záležitostí) promluvila řada resortních náměstků naznačujících obsáhlost témat: třeba autorská práva, kreativní průmysly, mezinárodní spory o korporátní značky či nástup kvantových technologií. Dynamické jsou změny v jednotlivých oborech. „V rozpětí let 2019 až 2023 bylo nejvíce mezinárodních patentových přihlášek podáno v oboru počítačové technologie, světově celkem 127 445, nicméně nejdramatičtější nárůst v tomto období zaznamenaly přihlášky v oborech digitální komunikace, kdy jejich počet stoupl o téměř 32 procent ve stejné pětiletce, a u biotechnologií činil nárůst téměř 31 procent,“ naznačuje moderní trendy Kratochvíl.

Až si AI ohlásí své IP

Co na Hradě zaujalo vědeckého atašé Velké Británie? „Téměř každý řečník zmínil umělou inteligenci (AI) a to, jak proměňuje prostředí průmyslově-právní ochrany. Od využití AI k prohledávání obrovského množství patentových dat až po nové otázky, třeba jestli umělá inteligence může žádat o ochranu duševního vlastnictví (IP) a v jakých případech,“ uvedl pro týdeník Euro atašé Otakar Fojt. „I v současném rychlém tempu rozvoje technologií je průmyslověprávní ochrana významnou součástí aplikovaného výzkumu, vývoje a průmyslové výroby. A to se netýká jen velkých společností, ale též malých a středních firem. V Evropské unii je takových 99 procent, ovšem jen desetina z nich využívá průmyslověprávní ochranu… To je málo a vidím velký prostor ke zlepšení, k jejich podpoře a vzdělávání,“ míní diplomat. Podle výroční analýzy organizace WIPO bylo za loňský rok na celém světě podáno přibližně 272 600 mezinárodních patentových přihlášek (PCT), a to s meziročním poklesem 1,8 procenta – k tomu došlo teprve po 13 letech kontinuálního růstu! Nejvíce podání bylo z Číny (73 812), USA (52 940), Japonska (47 373) a z EU (38 636). O ochranu duševního vlastnictví mívá zdaleka největší zájem byznys – firmy podají asi 88 procent žádostí, za ním s šesti procenty následují univerzity a s dalšími čtyřmi pak i jednotlivci.

Největší patentový poklad

Vývoj dle Kratochvíla ukazuje, že Česko je majiteli evropských patentů chápáno jako území, na němž se vyplatí zajistit ochranu investic do nových technologií a výrobků. „Pokud se podíváme na přihlašovací aktivitu našich vynálezců směrem do zahraničí, nejsou čísla ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi nejpříznivější. Ročně subjekty z Česka podají přibližně 200 přihlášek evropských patentů a necelých 500 přihlášek v USA. Mezinárodních přihlášek podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) od přihlašovatelů z tuzemska je v průměru 200 za rok. Pro srovnání, v Rakousku vidíme více než dva tisíce přihlášek evropských patentů ročně, a ve Švédsku dokonce pět tisíc,“ upozorňuje předseda ÚPV, co je zapotřebí v Česku zlepšovat.

Kratochvíl, jenž vede státní úřad od roku 2009, má jasno i v tom, jaký je ten nejcennější udělený patent v českém prostředí: „Komerčně velmi úspěšné jsou patenty na antivirotika profesora Antonína Holého. V tomto případě se podařilo skloubit špičkovou vědu s efektivní patentovou ochranou výsledků a se šikovnou licenční politikou Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Nikomu jinému se u nás zatím nepovedlo tento úspěšný model v podobném rozsahu zopakovat.“

Hned ovšem dodává: „To neznamená, že by tu nebyla další skvělá technická řešení, k jejichž ochraně a komercializaci přistupují majitelé odpovědně.“