Přezbrojení dělostřelectva se protáhne. Česko už za houfnice Caesar zaplatilo přes sedm miliard
Armáda měla v dubnu převzít první čtyři z 62 objednaných houfnic Caesar. Dodavatel však stále neodstranil všechny technické nedostatky a vojskové zkoušky se mohou rozběhnout až v dubnu příštího roku. Stát přitom už uhradil přibližně 70 procent ceny zakázky.
Česká armáda zatím nepřevzala ani jednu z nových samohybných houfnic Caesar, za jejich pořízení však stát již zaplatil více než sedm miliard korun. Nejde přitom pouze o zpoždění sériových dodávek. Dva prototypy stále neprošly celým procesem zkoušek, bez něhož nemůže armáda nový zbraňový systém zavést do výzbroje.
Ministerstvo obrany dosud poslalo dodavateli formou záloh přesně 7 216 127 917,97 koruny. Celková cena kontraktu na 62 houfnic činí 10,3 miliardy korun včetně DPH. Uhrazeno je tedy zhruba 70 procent hodnoty zakázky.
První čtyři kusy měla armáda podle platného harmonogramu získat letos v dubnu. Termín ale uplynul a ministerstvo nyní potvrzuje, že francouzský dodavatel KNDS neplní některé dílčí závazky včas. „Dodavatel se nachází v prodlení s plněním dílčích závazků,“ uvedl mluvčí resortu Petr Pešek.
Od zkoušek v roce 2024 k dodávkám v roce 2028
Původní harmonogram vypadal podstatně optimističtěji. Ministerstvo podepsalo v září 2021 smlouvu na 52 houfnic za 8,5 miliardy korun. Vojskové zkoušky se podle tehdejších plánů měly uskutečnit v roce 2024 a dodávky měly probíhat mezi lety 2024 a 2026.
V prosinci 2022 přikoupil resort dalších deset kusů za 1,77 miliardy korun. Celková hodnota zakázky tak vzrostla na současných 10,3 miliardy. Ani po rozšíření objednávky se původně nepředpokládalo, že by dodávky pokračovaly za konec roku 2026.
Termíny se však postupně posouvaly. Ještě v květnu 2025 armáda uváděla, že první sériové houfnice převezme v dubnu 2026 a zastaralá děla DANA nahradí do srpna 2027. Nyní generální štáb pracuje s harmonogramem, podle něhož mají být všechny Caesary dodány do června 2028. Oproti plánu zveřejněnému při rozšíření objednávky jde o posun o rok a půl.
Varování přitom přišlo ještě před plánovaným zahájením dodávek. V červenci 2025 tehdejší vedení ministerstva informovalo vládu o závažných rizicích celého projektu. Technické analýzy podle armády naznačovaly, že houfnice nemusejí splnit některé nepodkročitelné požadavky, například na dostřel, účinnost palby nebo zaměnitelnost munice.
Potíže se netýkají jen samotných děl. Na projekt navazuje rámcová dohoda na pořízení munice ráže 155 milimetrů s finančním limitem až 12 miliard korun a téměř miliardová integrace automatizovaného systému řízení palby. Případné zásadní změny konstrukce nebo parametrů houfnice by se proto mohly promítnout i do dalších armádních zakázek.
Nejdřív kontrolní, potom vojskové zkoušky
Bezprostřední překážkou jsou nyní nedostatky zjištěné během kontrolních zkoušek. Při nich se ověřují jednotlivé technické vlastnosti vozidla a zbraňové nástavby, například mobilita, balistická ochrana, komunikační systémy, elektromagnetické vyzařování nebo přepravitelnost.
Teprve po úspěšném dokončení této části může následovat vojskové testování v Česku. Během něj armádní osádky prověří houfnici v podmínkách blízkých skutečnému nasazení. Testuje se střelba a její přesnost, navigace, komunikace, obsluha zbraně i postupy údržby a oprav.
Bez úspěšných vojskových zkoušek a schvalovacího protokolu podepsaného náčelníkem generálního štábu nelze nový systém zavést do výzbroje. „Termín vojskových zkoušek nelze nyní explicitně stanovit,“ sdělila za generální štáb Anežka Vrbicová.
Dodavatel podle armády předběžně oznámil, že současné technické problémy hodlá vyřešit během prvního čtvrtletí roku 2027. Pokud se mu to podaří, vojskové zkoušky by mohly začít v dubnu příštího roku. Bylo by to tři roky poté, co s nimi počítal původní harmonogram, a rok po termínu stanoveném pro předání prvních čtyř sériových kusů.
Výrobce a ministerstvo se přou o příčinu
Francouzská KNDS a české ministerstvo přitom okolnosti zdržení popisují odlišně. Výrobce letos na jaře uvedl, že má dva prototypy připravené k vojskovým zkouškám už od léta 2025. Ve Francii podle něj zůstávají proto, že česká armáda neurčila termín testování a ministerstvo požádalo o pozastavení jejich dodání.
Resort obrany naproti tomu trvá na tom, že vojskové zkoušky nelze zahájit, dokud KNDS neodstraní všechny nedostatky zjištěné při předchozích kontrolách. Aktuální vyjádření ministerstva i generálního štábu potvrzují, že právě technické nesrovnalosti zůstávají hlavní překážkou dalšího postupu.
Výroba sériových houfnic mezitím pokračuje. Většina strojů se kompletuje v závodě společnosti Excalibur Army ve Šternberku. KNDS letos v květnu uvedla, že první dvě sériová vozidla vyrobená v Česku absolvovala podnikové přejímací střelecké zkoušky už na začátku února a další čtyři kusy je měly následovat během května.
Výrobní postup ale sám o sobě neznamená, že armáda může hotová děla převzít a začít je používat. Rozhodující zůstává odstranění vytčených nedostatků a úspěšné dokončení celého zkušebního procesu.
Sankce zatím bez konkrétní částky
Ministerstvo obrany s KNDS jedná o dalším postupu a nevylučuje uplatnění smluvních sankcí. Jejich konkrétní výši zatím nesdělilo. Penále chce vyčíslit podle rozsahu a povahy nesplněných závazků.
Smlouva připouští také odstoupení od kontraktu. Resort jej ale považuje za krajní řešení pro případ, že by se technické a smluvní problémy nepodařilo odstranit jiným způsobem. V této chvíli stále počítá s pokračováním projektu a s převzetím všech 62 houfnic.
Ukončení smlouvy by bylo složité nejen kvůli již zaplaceným zálohám. Výroba části strojů probíhá v Česku a na projekt jsou navázané další investice do munice, systému řízení palby, výcviku, náhradních dílů a infrastruktury.
Česká zakázka je skládačkou několika systémů
Na výrobě houfnic se podle smlouvy mají české společnosti podílet ze 40 procent. Zbraňovou část dodává KNDS, podvozky Tatra a pancéřové kabiny pocházejí od českých firem ze skupiny CSG a sériová kompletace probíhá v Excalibur Army.
Automatizovaný systém řízení palby Adler ministerstvo pořizuje odděleně a následně jej musí integrovat do francouzsko-české konstrukce. Právě rozdělení projektu mezi několik dodavatelů a samostatných zakázek zvyšuje nároky na koordinaci.
Z aktuálních vyjádření ministerstva však nevyplývá, že by zpoždění způsobovala výhradně integrace systému Adler nebo jiné jediné zařízení. Resort hovoří obecněji o nesplnění vybraných technických parametrů, jejichž podrobnosti kvůli povaze projektu nezveřejňuje.
Garáže vzniknou souběžně s dodávkami
Vedle samotných houfnic musí armáda vybudovat také nové zázemí v Jincích, kde sídlí 13. dělostřelecký pluk. Stavba garážového dvora pro více než 60 kusů těžké techniky vyjde na 848,4 milionu korun bez DPH, tedy přibližně na miliardu včetně daně.
Staveniště bylo zhotoviteli předáno letos v květnu a dokončení je naplánováno na červen 2028. Garáže by tak měly být hotové ve stejném měsíci, kdy má podle současného harmonogramu skončit dodávání všech houfnic.
Další investicí je technické zázemí zahrnující dílny, myčku a pracoviště pohonných hmot. To se teprve projektuje, předpokládané náklady dosahují 255 milionů korun a dokončení se plánuje na rok 2030.
Generální štáb připouští, že rozdílné harmonogramy nákupu techniky a výstavby potřebných nemovitostí nejsou žádoucí. Podle armády ale tento nesoulad nemá zavedení Caesarů přímo ohrozit a vojáci mají být schopni dočasnou situaci řešit provozními opatřeními.
Houfnice DANA musejí vydržet déle
Do příchodu nové techniky zůstává české dělostřelectvo závislé na samohybných houfnicích DANA ráže 152 milimetrů. Armáda má v aktivní službě 48 těchto strojů, které používá především 13. dělostřelecký pluk v Jincích. Další kusy slouží ve Vyškově jako výcvikové pomůcky.
DANA byla do výzbroje československé armády zavedena v sedmdesátých letech. Její stáří se podle generálního štábu projevuje na provozuschopnosti, armádním technikům se však údajně daří udržovat počet nefunkčních kusů na minimu.
Přechod na Caesar má českému dělostřelectvu přinést nejen modernější techniku, ale také standardní alianční ráži 155 milimetrů a více než dvojnásobný dostřel. Zatímco DANA zasáhne cíl přibližně na 20 kilometrů, Caesar se standardní municí překonává hranici 40 kilometrů.
Při podpisu smlouvy v roce 2021 ministerstvo prezentovalo nákup jako přechod českého dělostřelectva do 21. století. O pět let později však hlavním milníkem není převzetí prvních sériových děl, ale dokončení kontrolních zkoušek. Teprve jejich výsledek ukáže, zda se podaří udržet alespoň nynější termín dokončení celé zakázky v červnu 2028.
