Ruská agrese nastartovala dobu kovovou

Bezpečný přístav jménem zlato otevřel svá mola investorským bárkám zmítaným nervózními globálními finančními trhy. Zatím jich však navzdory rusko-ukrajinskému válečnému konfliktu mnoho nepřiplulo. Zatímco se ceny vzácných kovů, například hliníku, niklu nebo palladia kvůli odpojení jejich hlavního producenta Ruska od nich vyhouply do závratných výšin, zlato jako „pojist­ka proti všem neřádům světa“ na svůj hvězdný moment stále čeká.

V důsledku války na Ukrajině se sice dostalo na své osmiměsíční maximum, ale podle expertů jde spíše o reakci na inflační tlaky ve vyspělých ekonomikách zesílenou jejich předpokládaným růstem než o reflexi očekávaných významných civilizačních posunů kvůli tomuto válečnému konfliktu. Třeba nizozemská banka ABN AMRO neočekává, že by se jeho aktuální cena těsně nad dvěma tisíci dolarů za trojskou unci (31,103 gramu) měla výrazně zvýšit. Odhaduje, že bude totožná na konci letošního i v následujícím roce, kdy se čeká její velké kolísání. Jiní analytici se pak domnívají, že ve stejném časovém horizontu nastane korekce.

„Války nebývají trvalými hnacími silami zlata, nastává jen posun jeho ceny

vzhůru, když začínají,“ řekl listu Finan­cial Times John Moore, manažer britské investiční společnosti Brewin Dolphin. A zopakoval, že hnací silou růstu ceny žlutého kovu je v tuto chvíli inflační tlak v Evropě. Střadatelé nechtějí držet hotovost a kolísání trhů je odrazuje od investic do akcií. V podstatě totéž řekl pro deník The Wall Street Journal Richard Flax, investiční ředitel společnosti Moneyfarm: „Investoři si na zlato dělají zálusk, protože ho považují za bezpečné uchování hodnoty v době geopolitické nejistoty a rostoucí inflace.“

Růst již před válkou

Vysvětlení, proč válka na Ukrajině a ruské vyhrožování atomovými zbraněmi netlačí zlato do bezprecedentně rekordních výšin, spočívá ve dnech před ruskou invazí. Jeho cena roste od konce ledna – než Vladimír Putin vydal 24. února rozkaz k agresi, se jeho uzavírací hodnota ve dvanácti dnech z patnácti zvýšila oproti tomu předchozímu a celkem si připsalo více než deset procent. Růst ceny zlata se zastavil těsně pod rekordem ze srpna 2020 ve výši 2 075 dolarů za unci.

„Ceny zlata byly v rámci možností stabilní už před tím, než ruské tanky překročily hranici, a to navzdory silnému dolaru a očekávanému růstu úrokových sazeb. To samo o sobě bylo pozoruhodné,“ komentoval předválečnou situaci v listu The Wall Street Journal Michael Widmer, stratég pro kovy v Bank of America. Investoři podle něho přitom častěji než fyzické zlato kupovali třeba zlaté ETF, na cenu zlata vázané cenné papíry.

Další variantou je sázka na akcie těžařských společností. Index zlatých dolů Financial Times Stock Exchange (FTSE) vzrostl od začátku roku o 18 a od zahájení invaze o 12 procent. Ani to ale nejsou čísla, která v natolik rozbouřené situaci investoři věřící v sílu zlata čekali. Zejména když před polovinou března jeho cena opustila rekordní výšiny a obchodovalo se opět pod dvěma tisíci dolary.

K výraznějšímu růstu ceny nepomohly zlatu ani západní sankce vůči Rusku. První březnové pondělí sice společnost London Bullion Market Association (LBMA) dohlížející na londýnský trh se zlatem, který je největší na světě, zavřela pro ruské těžaře registraci jejich nových zlatých prutů, čímž je odpojila od trhů, ale ani ruský desetiprocentní podíl na globální produkci zlata jimi dostatečně nezatřásl. Zejména proto, že Rusko na globální trh ročně pošle zhruba 300 tun zlata a na konci loňského roku jeho globální zásoby činily zhruba 203 tisíc tun.

Nedostatek vzácných kovů

S mnohem většími turbulencemi se potýkají společnosti obchodující s dalšími vzácnými kovy. Nikl, palladium a hliník kvůli odpojení Ruska od globálních trhů zažívají dlouho nevídanou pozornost reflektující růst jejich cen. Příčinou je podíl Ruska na globální produkci těchto vzácných kovů. Třeba palladia, které potřebuje především automobilový průmysl do katalyzátorů, Rusko a Jihoafrická republika dodávají celosvětově více než 80 procent.

Podobné je to u niklu. Společnost No­rilsk Nickel sankcionovaného oligarchy Vladimíra Potanina, produkující rovněž palladium, patří mezi hegemony globálního trhu a produkuje téměř pětinu rafinovaného niklu na světě. Ten se přidává do nerezové oceli a je i součástí baterií elektro­mobilů. V případě hliníku používaného ve stavebnictví nebo v obalech má stejně významnou pozici v Moskvě sídlící společnost Rusal. Dalším nedostatkovým vzácným kovem je lehký a odolný titan, který používá letecký průmysl. Jeho největším dodavatelem na globální trh je, respektive byla ruská společnost VSMPO-AVISMA. A pak je tu platina, jíž na něj Rusko dodává sedminu.

V reakci na sankce uvalené na Rusko zažily globální trhy se vzácnými kovy turbulenci, jakou dlouho nepamatují. Přitom od Ruska zcela odpojené nejsou, protože stejně jako v případě zemního plynu se Západ zatím neodvážil už tak napjaté dodavatelské řetězce naprosto zablokovat. Tento krok by však v budoucnu mohl přijít, proto se do cen promítají i logistické problémy spojené s přijímáním dodávek z Ruska. A společnosti do nich zahrnují i obtížnější financování, protože některé banky odmítají tyto obchody finančně krýt.

Tyto bezprecedentní tržní pohyby se nejvíce projevují u niklu. Ten od začátku rusko-ukrajinské války do poloviny března zhodnotil o více než 200 pro­cent a do problémů na začátku tohoto měsíce dostal i čínskou společnost Tsingshan Holding, kvůli níž musela přerušit obchodování Londýnská burza kovů. „S niklem obchoduji už více než čtvrt století a poprvé jsem zažil takový velký skok za den,“ komentoval pro agenturu Nikkei turbulenci, kdy nikl během jednoho obchodovacího dne zvýšil cenu o 90 procent, Juniči Tomono z japonské společnosti Hanwa obchodující se vzácnými kovy.

Palladium od začátku rusko-ukrajinské války zdražilo o 40, hliník o deset procent. Ceny komodit jako celku podle komoditního indexu agentury Bloomberg pak od 24. února do poloviny března vzrostly o 16 procent. Na tomto růstu mají největší podíl zmíněné vzácné kovy nebo třeba pšenice. Analytici tvrdí, že globální trh je, alespoň v případě vzácných kovů, na problémy do jisté míry připravený, například automobilky si dlouhodobě vytvářely zásoby, proto by nedostatek nabídky zatím neměl vést k omezení výroby. I díky tomu jsou pohyby cen relativně uměřené. „To se však může rychle změnit, pokud se rusko-ukrajinská válka a s ní spojené sankce protáhnou,“ říká Sejdži Sugjura, analytik japonské poradenské společnosti Tokai Tokyo Research Institute.