Snažíme se uspořit energie

Pavel Drobil

V-NASS, člen dozorčí rady

Naše společnosti dlouhodobě investovaly například do úsporného osvětlení, nových technologií (strojů) s menší energetickou náročností a větší efektivitou (například v rychlosti opracování), tedy nespaly ani nespoléhaly na stabilně nízké ceny energií. Takže když poslouchám výroky některých politiků či aktivistických úředníků, jak české podniky teď pláčou nad vysokými cenami energií, chovaly se „nezodpovědně“ a neinvestovaly do úspor, tak si říkám, že kdyby to nebylo k pláči, bylo by to pouze k smíchu.

Úspory, o kterých hovoří (soláry na střechách a tak podobně), nikdy zcela nenahradí stabilní zdroj energie, který potřebujete pro plynulý chod výrobních linek, obráběcích center, kalicích pecí a tak dále. Každá stabilní firma bez problémů absorbuje výkyvy v cenách energií o deset, dvacet či více desítek procent. Žádná ovšem pokud jsou to stovky a aktuálně i vyšší stovky procent směrem nahoru. To do cen výrobků nepropíšete, navíc za situace, kdy to je problém fakticky jen části EU, nikoliv celého společného trhu, tím méně globálního.

Jan Lát

Beneš a Lát, ředitel

Naše výroba je energeticky náročná, historicky u nás energie vytvářejí náklady pět až šest procent. Vždy jsme se snažili mít část energie cenově fixovanou, ale vzhledem k tomu, že jsme velký odběratel, můžeme fixovat jen část, která se odvíjí od doby provozu. Zbytek šel ze spotového trhu, a protože ceny deset let nedělaly nic zajímavého, nebyl důvod to měnit.

Až loni začaly ceny růst a dosáhly desetiletého maxima, proto jsme zákazníkům jasně řekli, jak nárůst promítáme do cen výrobků a že ho budeme měnit podle vývoje cen na burze. Tato indexace se moc nelíbila, ale my ji děláme i u cen materiálu, zákazníci jasně vědí, jak je konstruovaná naše cena. Jenže v tom řetězci výroby a montáží si pak mnozí přidali víc, než museli, a je tu inflace, kterou nikdo nečekal.

Samozřejmě že se snažíme energetické náklady snižovat. Objednali jsme solární panely, abychom na střechách fabrik měli vlastní energii. Bude to levná elektřina, ale musíte nejprve investovat miliony eur. Než ji budeme mít skoro zadarmo, uplyne několik let splácení.

Druhá věc je zefektivnění výroby. Méně prostojů a podobně. Ale zároveň vidíme, že poptávka klesá. Snažíme se vyrábět kompaktně, byli jsme zvyklí na pět a půl dne, dnes jsou to spíše čtyři a pak je fabrika vypnutá. Snažili jsme se mít směny víc v noci, protože elektrika je v noci levnější.

Ohříváme ale například i teplou vodu odpadovým teplem z kompresorů, vyhříváme odpadovým teplem výrobní haly, hledáme, co se dá. Vyšší ceny najednou dávají jiné možnosti. Co by při starých cenách mělo návratnost 30 let, se dnes vrátí za šest. Ale nemůžeme zase všechny investice dávat do energetiky, jsme rodinná firma a náš investiční plán nemůže přehlížet třeba potřebu nových strojů.

Petr Binko

Sklárny Moravia, ředitel

Vysoké ceny energií nás zasáhly už v roce 2021, stálo nás to 50 milionů korun. Na rok 2022 jsme nakoupili třetinu kapacity plynu, protože naše tavicí pece jedou na plyn, za 93 eur za megawatthodinu. Více jsme na forwardu nakoupit nemohli, ale tato třetina nám teď trochu sráží spotovou cenu.

Pořád je koncová cena na výrobě 12krát vyšší, než byla standardní cena plynu v uplynulých deseti letech, tedy v průměru kolem 20 eur, někdy i méně. Když je cena plynu 100 eur, je cena lahve, kterou vyrábíme, 15 korun. Když 240 eur, pak 40 až 50 korun. Náklady na lahev jsou až z 60 procent dané energiemi.

Jediná cesta, jak snížit energetickou náročnost, je snížit průtoky hořáků, ale to zase vyrobíme menší objemy, takže se to ekonomicky nevyplatí. Postupně se kvůli rostoucím cenám snižovaly zakázky, proto nám dávalo větší smysl jednu ze dvou pecí zavřít. Teď vyčkáváme a čekáme na další zakázky. Bohužel na pomoc od státu nedosáhneme, protože jsme velký odběratel plynu, druhý fond pomoci je zase omezen tím, že firma musí být ve ztrátě, a my máme zisk.

Luis Sergio Castro

Laufen CZ, generální ředitel

Společnost Laufen CZ se snaží maximálně zajistit, aby výrobky všech značek – Laufen, Jika i Roca – zůstaly nadále dostupné na českém trhu v dobré kvalitě i množství za rozumných cenových podmínek. I z toho důvodu aktivně jednáme s ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR o cenách energií, které jsou pro výrobu naší koupelnové keramiky klíčové.

Do konce roku chceme vyrábět podle plánu. V následujícím roce budeme postupovat podle ekonomické situace a aktuálních podmínek v Česku. Budeme se snažit udělat maximum pro zachování výroby a zaměstnanosti v našich závodech ve Znojmě a Bechyni. Díky našim zkušeným kolegům z těchto keramiček můžeme vyrábět produkty s velmi vysokou přidanou hodnotou.

Zároveň je důležité připomenout, že prodáváme finální výrobky, které také z velké části exportujeme. Právě na export se chceme ještě více zaměřit. V poslední době jsme dokázali otevřít několik nových zajímavých exportních destinací – Jižní Amerika, Asie, Afrika.

Pečlivě prověřujeme také všechny naše procesy a hledáme cesty, jak zvyšovat úspory energií. Připravujeme také velké investice do energické infrastruktury, které chceme provést co nejdříve, tedy v příštím roce.