Solár pro každého

Když se loni postavilo více než devět tisíc nových fotovoltaických elektráren (FVE), mluvilo se o novém boomu solární energetiky, která kvůli rozhazovačné a neprozřetelné dotační politice státu získala v desátých letech špatnou pověst „solárního tunelu“, jak to – zcela záměrně a cíleně – označil prezident Miloš Zeman. Jenže letos se stejný počet FVE postavil už za první pololetí! Má to prostý důvod: lidé jsou přesvědčeni, že jim levná solár­ní elektřina umožní jistou energetickou nezávislost na dodávkách elektřiny, které hned tak levnější asi nebudou.

Podle Solární asociace se za první půlrok postavilo 9 354 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 74,8 mega­wattu, ve srovnání s rokem 2021 je to prakticky dvojnásobek. Převažují montáže na rodinných domech, které si do svého programového prohlášení dala i vláda Petra Fialy. Díky dotačnímu programu, který se dnes jmenuje Nová zelená úsporám, mohou české domácnosti získat vlastní sluneční elektrárny velmi snadno a poměrně lacino. Je to vidět i na rostoucím zájmu o FVE.

Nárůst zájmu

O státní podporu se v tomto programu do poloviny letošního roku přihlásilo 18 316 domácností, čtyřikrát víc než za stejné období předchozího roku. Celkem bylo za první pololetí postaveno 8 500 elektráren na rodinných domech, což je polovina z deseti tisíc, které pro celé volební období plánovala Fialova vláda. Prakticky exponenciální růst zájmu o FVE potvrzuje i Petr Maule, výkonný ředitel České fotovoltaické asociace, která se stará o odborný servis v této oblasti energetického podnikání.

„Samozřejmě že to poznat je, a to hodně. Máme zhruba šestkrát více práce, vzděláváme projektanty, montéry, mana­žery, což jde ruku v ruce s tím, jak roste počet elektráren a připojitelný výkon,“ vysvětluje ředitel Maule. Není proto divu, že čísla zájmu o FVE se zvyšují i v oblas­ti firemních elektráren, které mohou pro změnu žádat o podporu v rámci Národ­ního plánu obnovy.

Výhodou je, že FVE během několika měsíců může dodávat násobně levnější čistou elektřinu, i když v jisté závislosti na době a intenzitě slunečního svitu. Úspora je stále citelná a vzhledem k vysokým cenám elektřiny se tato investice velmi vyplatí. Podle Solární asociace „bylo od vyhlášení podpory letos na jaře podáno 2 500 žádostí, z nichž ministerstvo průmyslu a obchodu již 500 schválilo“.

„Fotovoltaika je pro lidi a firmy dnes často nejsnazším a nejrychlejším způsobem, jak snížit náklady na energie a pomoci v boji proti závislosti na ruském plynu. Vítáme proto, že premiér Fiala ve svém nedávném projevu zmínil masivní podporu fotovoltaiky,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Podle něj se ale musí změnit způsob přemýšlení o FVE, které mají daleko větší využití i v průmyslu a v rozvoji bytového fondu, kam zatím dotace státu nedosáhnou.

„Fotovoltaika se nesmí stát jen luxusem pro majitele rodinných domů či firem provozujících budovy s vhodnou střechou. V Česku žijí miliony lidí v bytových domech. Ti nemají nárok na levnou elektřinu a budou mnoho let odkázáni na tu drahou?“ ptá se Krčmář. O dlouhý krok vpřed tímto směrem se pokoušejí například Brně, kde město schválilo investici v hodnotě 1,2 miliardy korun do umístění solárních panelů na střechách veřejných budov, které patří městu. Takových střech je v Brně více než tisíc, FVE by je měly pokrýt do roku 2026.

Brno počítá s penězi z Národního plánu obnovy. Technicky nebude celá operace tak jednoduchá, jak to na první pohled vypadá. Brno bude muset nejprve vytvořit asi 50 elektrárenských center, která budou stahovat sluneční energii z panelů a převádět ji do využitelného elektrického proudu v síti, aby mohla být zachovaná co nejnižší cena. Celá tato infrastrukturní operace bude trvat trochu déle, než by bylo samotné položení slunečních kolektorů.

Závislost na Číně

Rychlejšímu rozvoji fotovoltaiky v Česku dnes brání řada věcí. Přitom návratnost je u průměrné domácnosti už pod deset let, náklady na obsluhu a údržbu minimální. „U větších firemních elektráren, kde máte velkou spotřebu a podporu Národního plánu obnovy, je návratnost hodně pod pět let,“ doplňuje Jan Krčmář, podle něj jsou ale v současnosti úplně jiné problémy než peníze. Těch se zdá být naopak dost. „Stát by měl pomoci s odstraňováním různých bariér. U malé fotovoltaiky je problém připojování do distribuční soustavy, tedy kapacita soustavy i distribuce,“ pokračuje ve výčtu překážek Krčmář.

„Soláry se dlouho nestavěly a kvůli politikům byly sprosté slovo, proto je málo firem, které v tomto oboru dnes podnikají. Ale zlepšuje se to a každý týden k nám vstupuje další firma. Stát ale musí více investovat do možnosti rychlé­ho připojení nových zdrojů, tady hodně za­ostáváme za světem. A hlavně – Česko je průmyslová země, měli bychom stavět větší elektrárny i pro průmysl, který je tak závislý na drahé energii,“ říká ředitel Krčmář, který připomíná, že takové projekty už stát i ČEZ schválily, jen na ně zatím nedošlo.

Boom fotovoltaiky v Česku má ještě jeden velký háček. Panely, které se v Česku používají, jsou v drtivé většině čínské, podobně jako další komponenty, které se při budování nových FVE využívají. „Ano, máte pravdu, panely jsou bohužel stále z Číny,“ přiznává Krčmář, „ale dnes se už staví konkurence v Evropě, část firem se také z Číny vrací na evropskou půdu, pokud vím, tak se výrobní závody na panely mají stavět i v Česku.“

Je tu ale mnohem zásadnější okolnost, která zvýhodňuje čínské výrobky, a zvyšuje tak v oblasti solární energie závislost na Číně. Skoro to vypadá, že tuto „českou výjimku“ vymyslel někdo, kdo chtěl připojit na tento obor čínský kapitál. „Bohužel Česko má takové specifikum: existuje takzvané měření po fázích, tedy u vstupu i výstupu elektřiny, což jiné země EU nemají, a na tento způsob měření se hodí jen čínské technologie, čínské střídače,“ vysvětluje celou věc Krčmář.

Závislost na Číně by se dala snadno snížit tím, že by se tento způsob měření změnil na jiný používaný v Evropě. Je to ohromný paradox, stěžuje si ředitel Solární asociace: „V Česku je továrna firmy Fronius, která vyrábí střídače, dokonce dnes rozšiřuje výrobu, zaměstnává stovky lidí a další nabírá. Ale má zásadní konkurenční nevýhodu, protože u nás lze kvůli specifiku měření použít jen čínské technologie.“

Češi na energetickou krizi a rizika budoucího zajištění elektřiny a tepla reagují i zvýšeným zájmem o další nový energetický zdroj, o montáž tepelných čerpadel, která pracují na kumulaci energie z rozdílu zemních a vnějších teplot. Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ) odhaduje, že letošní zájem je o 50 procent vyšší než loni. Čekání na vyřízení objednávek se prodloužilo až na čtvrt roku, v oblasti FVE se dnes čeká i šest měsíců.

Rovněž u tepelných čerpadel platí, co bylo řečeno u FVE. Zatím ho nejčastěji využívají rodinné domy, na velká čerpadla pro větší oblasti (jeden takový obrovský systém je navržený pro třetinu Prahy) se zatím čeká. Navzdory tomu AVTČ počítá s tím, že do roku 2027 bude teplo z této technologie využívat půl milionu českých domácností. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela je dokonce přesvědčen, že tímto způsobem časem vzniknou soběstačné propojené místní energetické udržitelné systémy, které zvýší energetickou odolnost společnosti.

Ani u vyšší popularity tepelných čerpadel nehraje hlavní roli ekologický zájem. Rozhodující je ekonomická výhodnost, kterou poměry na světových trzích energie radikálně změnily k lepšímu. Ekonomika výjimečně předběhla ekologii – všechno zlé k něčemu dobré. Dokonce i energetická krize.