Soudní ofenziva na Rýně
Němečtí maloobchodníci si vynucují otevření svých provozoven právní cestou.
Už několik měsíců je většina maloobchodních prodejen zavřena nebo alespoň zásadně omezena nejen v Česku, ale i v Německu. U našich sousedů ovšem šéfům maloobchodních řetězců dochází trpělivost, a tak se rozhodli domáhat otevření svých prodejen u soudu. Tamní protikoronavirová opatření napadají prodejci elektroniky, stavebnin i módy. Mezi žalobci nechybí ani zvučná jména jako OBI, Peek & Cloppenburg či Media Markt.
Nerovné zacházení
Právě Media Markt, největší německý prodejce elektroniky, podal koncem února k Vrchnímu správnímu soudu v Münsteru žádost o předběžné opatření na zrušení uzávěry svých obchodů v Severním Porýní-Vestfálsku. „Několikaměsíční trvající uzavření prodejen je nepřiměřené. Maloobchod prokazatelně nikdy nebyl hotspotem infekce,“ uvedl šéf řetězce pro Německo Florian Gietl. A zdá se, že soud v Münsteru bude mít hodně práce.
Obdobné žaloby obdržel i od prodejce stavebnin OBI, oděvního řetězce Peek & Cloppenburg či obchodních domů s módním zbožím Breuninger. Společnost OBI si navíc stěžuje, že i když hobbymarkety mohou díky své velké prodejní ploše zajistit výborné hygienické podmínky, tak na rozdíl od jiných maloobchodníků stále nesmějí otevřít. Všichni žalobci poukazují na neexistenci zdůvodnění uzavření jejich prodejen v zákoně o ochraně před infekcemi, na porušení profesní svobody a porušení principu rovného zacházení.
Na to upozorňuje zejména společnost Breuninger. „Podali jsme žaloby u správních soudů v Bádensku-Württembersku, Hesensku, Severním Porýní-Vestfálsku, Durynsku a Sasku, všude tam, kde máme naše obchodní domy. Cílem je okamžité pozastavení blokačních opatření, protože nejsou přiměřená a znamenají nerovné zacházení ve srovnání s prodejnami potravin,“ řekl mluvčí společnosti Breuninger. V opačném případě bude firma požadovat odškodnění. „Každý den jsou naše obchody zavřené, což stojí spoustu peněz,“ dodal. A vše nemusí skončit jen u správních soudů – oděvní řetězec s.Oliver dokonce uvedl, že zvažuje žalobu u Spolkového ústavního soudu.
Krátkodobý úspěch
Mezitím se situace ve spolkové republice změnila a Německo 8. března spustilo částečné uvolnění, které se týká i maloobchodu. Nicméně počet zákazníků, kteří do obchodu mohou vstoupit, se liší podle prodávaného zboží a často je jim umožněn pouze po předchozí dohodě. To se retailerům opět nelíbí. Zmiňovaný Media Markt podal další žádost o předběžné opatření a uspěl. Vrchní správní soud v Münsteru 22. března vyhlásil, že s okamžitou platností ruší limit počtu zákazníků vzhledem k velikosti prodejny a požadavek na rezervaci schůzek pro veškerý maloobchod v Severním Porýní-Vestfálsku.
Zdůvodnění je prosté − platná opatření odporují principu rovnosti. Avšak radost maloobchodníků trvala jen krátce. Vláda této spolkové země totiž během jednoho dne upravila nařízení tak, aby nediskriminovala vybrané prodejce i omezení počtu zákazníků v obchodech a nutnost domlouvat si dopředu návštěvu znovu platí pro celý maloobchod s výjimkou prodejen se zbožím rychlé spotřeby. Navíc došlo od 29. března k dalšímu zpřísnění a namísto „Click and Meet“ je už zase možné prodávat pouze formou „Click and Collect“, tedy rezervovat zboží a pak si jej vyzvednout.
Hromadná žaloba
Žaloby však nepadají jen ze strany velkých firem. Například nákupní svaz Unitex připravuje s advokátní kanceláří Nieding+Barth hromadnou žalobu stovek maloobchodníků kvůli náhradě škody. „Podílet se na ní bude více než 300 prodejců,“ potvrdil již začátkem března marketingový ředitel Unitexu Xaver Albrecht s tím, že již mají příslib od společnosti zaměřující se na financování nákladů soudních sporů, která chce poskytnout milion eur na právní kroky.
Švábský módní dům Riani zase spustil kampaň #HandelnfuerdenHandel, tedy „obchod pro obchod“, k níž se připojilo přes 170 maloobchodníků a producentů módy. Včetně známých značek jako Gerry Weber, Marc Cain, Ludwig Beck či výrobce košil Olymp. „Potřebujeme alternativy, jak chránit populaci a přesto umožnit veřejný život. To, co zde dosud předváděla spolková vláda, za moc nestojí. V Rakousku se obchody znovu otevřely i s mnohem vyšším počtem nakažených, aniž by došlo k exponenciálnímu nárůstu infekce,“ míní manažerka společnosti Riani Mona Buckenmaierová.
Existenční záležitost
Navíc rostou obavy o další osud maloobchodníků. Heinrich Deichmann, majitel největšího německého prodejce obuvi Deichmann, varoval, že se stále více maloobchodníků dostává do neudržitelné situace. Existuje „akutní riziko, že mnoho lidí v tomto odvětví přijde v příštích několika měsících o práci a že zavírání obchodů povede k zpustnutí městských oblastí“.
To potvrzuje i průzkum Německého obchodního svazu, podle něho 54 procent prodejců oděvů a 58 procent maloobchodníků s obuví a koženým zbožím čelí nebezpečí bankrotu. Tomu odpovídají i propady obratu maloobchodníků – jen za druhý březnový týden, přestože došlo ke zmíněnému částečnému rozvolnění, nepotravinářské obchody v centrech německých měst utržily o plných 63 procent méně než za stejné období roku 2019.
První žaloba na český stát
Situace s maloobchodníky v Česku je odlišná, stejně jako jsou rozdílné programy na podporu tuzemského retailu. Obecně lze konstatovat, že obchodníci v Česku zatím volí vyčkávací strategii s tím, že jejich budoucí přístup se bude odvíjet od přesného znění nových výzev ministerstva průmyslu a obchodu. „Žaloby na stát jsme zvažovali zhruba před měsícem, po rozhodnutí Ústavního soudu ohledně nezákonného uzavření našich prodejen. Po poradě s právníky jsme od toho zatím upustili. Důvody jsou především dlouhá časová náročnost s nejistým výsledkem a také náklady na znalecké posudky,“ řekl magazínu Euro Václav Hrbek, majitel řetězce Alpine Pro a také šéf Retailové asociace, jež se neformálně začala tvořit vloni na jaře.
Šéf firmy, která má napříč Českem zavřených víc než pět desítek obchodů, není spokojen s kompenzacemi od státu ani s celkovým řešením krize. „Naše obchody jsou zavřeny nejdéle v EU, zřejmě i nejdéle na celém světě. Dosavadní kompenzace řešily pouze menší část nákladů, nové programy budou pravděpodobně ještě horší. O rychlosti proplácení dotací už vůbec nemluvím. České společnosti budou v rámci Unie absolutně nekonkurenceschopné,“ říká Hrbek.
„Ještě nejsme v Electro Worldu rozhodnuti, zda budeme žalovat stát o náhradu škody. Pravdou je, že pokud stát zruší programy Antivirus a Covid nájemné, bude to mít zásadní dopad na naše další fungování,“ řekl Euru Roman Kocourek, šéf řetězce Electro World. Podobně hovoří Petr Hulec, ředitel oděvního řetězce Bushman: „S kompenzacemi státu rozhodně spokojení nejsme, ale sami za sebe žádnou žalobu nepřipravujeme. Přijde-li s podobnou aktivitou Retailová asociace, zvážíme, zda se k ní přidáme.“
Podle Karla Němečka, jednatele výrobce a prodejce kosmetiky Manufaktura, zesilují mezi maloobchodníky myšlenky na žaloby. „Máme nabídky na zastupování ve sporu se státem ve věci kompenzace ušlého zisku, ale nevyužijeme ji. Vždy jsme rostli organicky, investovali z vlastních zdrojů, takže nejsme pod tlakem bank,“ říká šéf firmy, která zaměstnává přes tři stovky lidí a před krizí měla víc než půlmiliardový obrat. „Měsíční náklady zahrnující pouze mzdy a nájmy jsou 20 milionů korun, pomoc od státu za celý loňský dosáhla maximálně 20 procent nákladů. Ani zdvojnásobení částky by nás samo o sobě nepodrželo. Pomoct si v této těžké době musíme sami,“ dodává Němeček.
Individuální žalobu na stát naopak chystá společnost Inexad Fashion, jež v Česku provozuje hračkářství Hamleys a oděvní obchody T.M.Lewin, Barker a Boux Avenue. Žádat bude zhruba 60 milionů korun. „Již jsme udělali první kroky předcházející žalobě. Důvodem je, že stát nám nedovolil chovat se jako řádný hospodář. Svým rozhodnutím nám ze dne na den zrušil 95 procent našich příjmů a místo nich dal kompenzace, které nedosahují ani poloviny fixních výdajů. Zároveň vnímáme jako vrcholně arogantní, že si vláda pro boj s pandemií vybrala velmi úzký segment obchodů, restaurací a hotelů, kde se ve většině případů jedná o malé, často rodinné firmy. Přitom vir se poslední půlrok šíří primárně v průmyslových podnicích vlastněných nadnárodními firmami, proti kterým si vláda nic nedovolí,“ řekl magazínu Euro jednatel firmy Jiří Vlček. „Žaloba na stát je pro nás poslední možností, jak se dobrat spravedlnosti,“ dodává.
Ondřej Hergesell
