Soumrak špinavých pneumatik

Jen málo průmyslových výrobků má takový dopad na životní prostředí jako pneu­matiky. A to se jejich producenti snaží změnit. Německý Continental oznámil, že od příštího roku začne využívat plast z recyklovaných lahví, který má nahradit konvenčně vyráběné polyesterové sloučeniny. Jelikož je moderní pneu­matika u osobních vozů přibližně ze čtvrtiny složena právě z těchto syntetických látek, významně se tím sníží ekologická stopa gumárenského průmyslu.

Důležitý krok

Recyklované plastové lahve chce Continental používat na výrobu kostry pneumatik. Na jejich kompletní sadu má stačit šedesát PET lahví. Svoji první takto vyrobenou pneumatiku firma představí v září na mezinárodním autosalonu v Mnichově. Lahve se nejprve vytřídí, mechanicky vyčistí a rozdrtí. Pak se roztaví a následuje polymerace v pevném stavu a upravený proces zvlákňování. „Vlákna se spřádají z recyklovaného plastu, aniž by se musel předem rozložit na součásti,“ vyzdvihnul hlavní výhodu vice­prezident Continentalu Andreas Topp s tím, že laboratorní testy potvrdily, že výsledný materiál z druhotných surovin má stejně dobré vlastnosti jako dosud používaná vlákna.

Continental ve svém úsilí nezůstává osamocen. Například jeho velký konkurent Michelin spojil síly s francouzskou biochemickou společností Carbios, jež vynalezla postup pro enzymatickou recyklaci PET odpadu. To má umožnit časově neomezenou recyklaci všech PET výrobků. Pro výrobu pneumatik bude tedy možné využít nejen lahve, ale také například oděvy z polyesteru. Michelin plánuje, že jeho první závod využívající tuto technologii bude dokončen koncem příštího roku a produkce začne o dva roky později.

Náročná recyklace

Obrovským ekologickým problémem není jen výroba nových, ale i likvidace vysloužilých pneumatik. Každoročně se jich celosvětově sešrotuje 200 milio­nů kusů. I proto Michelin v únoru vytvořil společný podnik se společností Enviro na vybudování prvního závodu na recyklaci pneumatik v Chile. Závod každoročně zpracuje třicet tisíc tun vyřazených pneumatik pro stavební stroje, 90 procent recyklovaných materiálů se znovu použije v pryžových produktech a ze zbytku se vyrobí teplo a elektřina pro potřebu továrny.

Michelin zároveň oznámil, že do roku 2050 chce všechny pneumatiky vyrábět ze stoprocentně biologických nebo recyklovaných materiálů. „Bude to mít dopad zejména na způsob, jakým navrhujeme naše pneumatiky. Dnes činí podíl udržitelných surovin na našich výrobcích 28 procent,“ prohlásil výkonný ředitel Michelinu Florent Menegaux. Zajímavostí je, že na tomto úsilí se budou podílet i Češi. Brněnská pobočka společnosti McDermott International pracuje na návrhu závodu na recyklaci plastového odpadu. Cílem je průmyslově zvládnout proces výroby sazí z použitých pneu­matik. Saze jsou zásadním materiálem pro výrobu nových pneumatik a představují asi čtvrtinu jejich hmotnosti.

Kaučuk z pampelišky

Dnes 65 procent celosvětově spotřebované gumy pochází z fosilních paliv. Tento syntetický kaučuk je levnější a odolnější než jeho přírodní protějšek. Přírodní kaučuk však lépe rozptyluje teplo a má lepší přilnavost, proto jsou pneumatiky vyráběny kombinací obou. Devadesát procent přírodního kaučuku pochází z jihovýchodní Asie. To je ale problematické. Nejenže kaučukové plantáže vytlačují tropické lesy, kaučukovníky navíc snadno podléhají houbové chorobě. To znervózňuje celý gumárenský průmysl, který nechce být závislý na jedné plodině pěstované v jediné geografické oblasti.

Výrobci pneumatik tak hledají jiné zdroje přírodního kaučuku. Ten našli možná trochu nečekaně v takzvaných ruských pampeliškách, respektive v mléku z jejich kořenů. Mimochodem během druhé světové války právě ruskou odrůdu pampelišky úspěšně využil Sovětský svaz, aby nahradil část zablokovaných dodávek kaučuku z tropů. Navíc tato rostlina má oproti kaučukovníku brazilskému (botanický název stromu, jehož latex je zdrojem přírodního kaučuku) řadu výhod. Zaprvé nevyžaduje teplo, takže ji lze pěstovat v celém mírném pásu, tudíž na daleko větší ploše. Navíc pampeliška prospívá i na dosud neobdělávané a méně úrodné půdě a lze ji tedy vysadit například na místech bývalých továren, v takzvaných brownfieldech v blízkosti závodů na výrobu pneumatik. Zkrátí se tak přepravní trasy a sníží se dopad na životní prostředí.

Značná perspektiva

Zatímco brazilský kaučukovník dosáhne plodnosti po sedmi letech, ruskou pampelišku lze sklidit již za jeden rok. Kromě toho extrakce pryže z pampelišek nevyžaduje tolik chemikálií jako u tropického kaučukovníku. A kvalita získané suroviny je nezpochybnitelná. „Continental testoval výkonnost vytvořeného materiálu a ten je v některých případech dokonce lepší než přírodní kaučuk,“ říká Dirk Prüfer, biotechnolog z týmu Taraxagum, který se na výzkum využití pampelišek zaměřuje. I proto Continental už dokázal z pampeliškové pryže vyrobit prototypy kvalitních pneumatik pro nákladní vozy i pro bicykly.

Hlavní výzvou je nedořešená technika sklizně, jež je zatím zásadní překážkou masivního využití této běžné rostliny. Výnos se pohybuje kolem tuny na hektar, tedy podobně jako u kaučukovníku. Pro představu, výroba jedné pneumatiky nákladního vozu vyžaduje asi 25 kilogramů přírodní pryže, což odpovídá 250 metrům čtverečním vysázené plochy, tedy asi rozloze dvou volejbalových hřišť. Na vývoji kořenového kombajnu na sklizeň pampelišek spolupracuje Continental se společností Holmer Maschinenbau specializovanou na výrobu kombajnů na cukrovou řepu. Kdy bude stroj hotový, není jisté, ale Continental uvádí, že rozsáhlé využití pampeliškové pryže chce nastartovat nejpozději do deseti let.

Nicméně nemusíme zůstat jen u pampelišek. Americký Goodyear zase hledá cesty, jak nahradit olej, který se v současnosti používá k výrobě izoprenu, klíčové složky pneumatik, surovinou šetrnější k životnímu prostředí. Historicky dělal pokusy s využitím rostlin, jako jsou cukrová třtina, kukuřice nebo severoamerická odrůda prosa v angličtině známá jako switchgrass. Nakonec to vyhrála sója a firma letos v květnu oznámila, že do roku 2040 nahradí veškeré ropné deriváty používané při výrobě pneumatik právě olejem ze sójových bobů.