Šťastné, veselé, bublinkové

O sektu, šampaňském, proseccu, cavě a dalších typech šumivého vína se říká, že jejich spotřeba je barometrem nálady v národě. Ochota Čechů utrácet za „bublinky“ totiž do značné míry koreluje s očekáváním lidí v otázce vlastní i celospolečenské budoucnosti – když lidé nemají obavy z toho, co je čeká, dopřejí si pár skleniček perlivého vína. Nebo spíše lahví.

V loňském roce dodali výrobci a importéři na trh 27,7 milionu lahví šumivého vína, v průměru tedy více než 2,5 lahve na osobu. Ještě před 15 lety to byla méně než polovina. „Přístup Čechů k šumivým vínům se v posledních letech změnil. Lahve otevírají nejen při oslavách narozenin či na Silvestra, ale i při méně svátečních příležitostech,“ říká Martin Chlad, prezident Svazu vinařů ČR. „Roste především neformální spotřeba, lidé si dají sekt i v průběhu roku k různým příležitostem. V poslední době sledujeme novou letní špičku, která sice není tak silná jako vánoční, ale díky nové kategorii nachlazených a s ledem servírovaných sektů stále roste,“ popisuje Ondřej Beránek, generální ředitel společnosti Bohemia Sekt, jež na českém trhu šumivých vín drží 60procentní podíl.

Z gastra domů

S tím, jak trh jako celek posledních několik let roste – loni o pětinu –, dochází ke změně jeho struktury. Zatímco ještě v roce 2006 se v obchodech prodala méně než polovina z celkového počtu lahví, loni to bylo již přes 70 procent. V sektech tak dochází k podobnému trendu jako třeba u piva – klesá konzumace v restauracích a naopak roste podíl „domácího“ pití.

Celní správa, jež se stará o výběr spotřební daně, loni zaevidovala 27,7 milionu lahví šumivého vína, což je objem, který výrobci a importéři vyskladnili svým obchodním partnerům a také zdanili (základní sazba činí 23 korun na litr). Z údajů agentury Nielsen, která sleduje data obchodních řetězců, vyplývá, že v maloobchodní síti se loni prodalo 19,8 milionu lahví. Zbytek připadá na nezávislý trh, tedy individuální obchody, a především pak gastrosegment, respektive restaurace a catering.

Podle dat Nielsenu loni rostl maloobchodní trh o deset procent, letošní data do října ukazují růst o čtyři procenta v objemu prodaných lahví a o šest procent v tržbách. „Spolu s růstem celé kategorie šumivých vín roste i počet spotřebitelů, kteří zkoušejí další varianty. Vedle kategorie sektů servírovaných s ledem se nám daří i s prémiovou řadou Prestige, kde jsme letos překonali loňské prodeje ještě před vstupem do hlavní sezony na konci roku,“ vysvětluje Beránek.

Hlavní sezona a zároveň období, které rozhoduje o úspěšnosti a neúspěšnosti producentů a importérů šumivých vín, začala před pár dny. Během pouhých dvou týdnů, které předcházejí Vánocům, respektive Silvestru, se v Česku prodá třetina z celkového ročního objemu lahví. „I když se celý rok trh sektů, zejména pak maloobchodní segment, vyvíjí pozitivně, ve finále o úspěšnosti roku rozhoduje až prosinec,“ popisuje Beránek tvrdou pravdu.

Italské bublinky na vzestupu

Český trh sektů a dalších šumivých vín dosahuje ročního objemu téměř 2,5 miliardy korun, rostoucí kategorií je především segment prosecca. Mimochodem zatímco sekt musí podle legislativy zrát minimálně půl roku, než jde do prodeje, lehké šumivé víno z Itálie takové podmínky pro výrobu nemá. „Ale lidé u nás začali vyhledávat svěží a méně alkoholická perlivá vína, takže kromě prosecca, jež v posledních letech doslova zaplavilo český trh, se do výroby šumivého vína výrazně pustili i tuzemští vinaři,“ vysvětluje Chlad ze Svazu vinařů.

Celosvětový trh šumivých vín loni dosáhl objemu 33,9 miliardy dolarů, agentura IMARC odhaduje, že do roku 2027 naroste až na 51,7 miliardy dolarů. A právě prosecco drží na globálním trhu největší podíl.