Svéráz národního vyzbrojování

Ačkoli v sále seděli pouze odborníci a členové bezpečnostní komunity, premiér Andrej Babiš pojal svou řeč jako předvolební agitku. Na zahájení konference Naše bezpečnost není samozřejmost v úterý 22. června se pochválil, jak jeho vláda zbavuje armádu zastaralé techniky, jak roste obranný rozpočet a jak je členství v Severoatlantické alianci pro Českou republiku důležité.

„Naše vláda udělala velký krok ke splnění závazku dávat dvě procenta HDP na obranu a i navzdory epidemii koronaviru jsme naší armádě nesáhli na peníze. Investujeme zejména do moderní techniky od našich spojenců, jež zvýší obranyschopnost Česka. Nahrazujeme staré, nefunkční a nespolehlivé – často ještě sovětské stroje – za techniku a vybavení pro armádu 21. století,“ prohlásil Babiš.

Všem, kdo seděli přímo v Míčovně Pražského hradu, při takových slovech zablikaly červené kontrolky. Premiér, jenž ve svém projevu mnoho věcí zamlčel nebo překroutil, totiž přesně ukázal, proč se armádní kontrakty nedaří uzavírat a proč je Česká republika uvnitř NATO občas považována za „slibotechnu“, které se nedá věřit.

Šermování s miliardami

Praha si na věrohodnosti ubírá sama. Především tím, jak se staví k plánování obranných výdajů. Přestože se Andrej Babiš stále zaklíná oněmi dvěma procenty HDP, cestu k nim sám komplikuje. A ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) jen nevěřícně a bezbranně kouká, jak se miliardy v jeho rozpočtu přehazují vidlemi jako hnůj.

Když ministerstvo financí před pár týdny upravilo výhled, v němž armádě bere slíbené miliardy a hranici dvou procent HDP odsunuje z roku 2024 do neznáma, Metnar prostě jen pokrčil rameny. Pokud to půjde, budeme ještě jednat, pouze vzkázal resort.

Jakoby nejen Babiš, ale především Metnar zapomněli, že je tu vládou schválená Koncepce výstavby armády 2030. Jde o zásadní dokument, podle něhož se na roky dopředu plánují všechny strategické investice. Ty musí být navázány na předvídatelný přísun peněz do rozpočtu. V dokumentu se přímo píše: „V souladu s Obrannou strategií ČR a Dlouhodobým výhledem pro obranu 2035 se předpokládá, že rozpočet resortu bude postupně navyšován s cílem dosažení podílu 1,4 procenta na HDP do roku 2021 a v roce 2024 podíl rozpočtu resortu obrany na HDP dosáhne 2,0 procent.“

Tento harmonogram nyní vláda roztrhala. A společně s oddalováním nákupu 210 pásových bojových vozidel pěchoty za 52 miliard korun, který už Babišův kabinet nedotáhne, se tak bortí kompletní modernizační proces pozemních sil české armády.

Plané naděje

Zásadní komplikací strategického plánování a samotných nákupů však není jen Babišova nevypočitatelnost a nekonečné čachrování s penězi, kdy armáda do poslední chvíle netuší, kolik miliard vlastně dostane. Značnou naivitu až lajdáctví předvádějí i Metnarovi ministerští úředníci.

Řeč je konkrétně o pořízení 52 francouzských houfnic Caesar a čtyř protiletadlových raketových baterií z Izraele. Ty jsou o několik miliard dražší, než se počítalo, a tak ministerstvo obrany už několik týdnů o obou kontraktech vyjednává, aby snížilo nabídnutou cenu.

Společně s oddalováním nákupu 210 pásových bojových vozidel pěchoty za 52 miliard korun, který Babišův kabinet

už nedotáhne, se bortí kompletní modernizační proces pozemních sil české armády.

Resort se však do patové situace dostal sám. Obě technologie si vybral přímo, aniž by proběhlo jakékoli výběrové řízení. Důvodem zřejmě bylo i to, že oba kontrakty jsou několik let zpožděné a ministerstvo je chtělo co nejvíc urychlit. Teď to však vypadá, že podepsat děla a raketové systémy do říjnových voleb bude nadlidský výkon.

Jde o špatnou zprávu pro Aleše Opatu. Ten nastupoval do čela generálního štábu v roce 2018 jako muž, který konečně rozhýbe potřebnou modernizaci armády. Ostatně po éře rozvážného Josefa Bečváře nemělo jít o nijak těžký úkol. Jenže Opatova éra se s modernizací neproťala. A už ani neprotne.

Zlaté ekonomické časy a politicky příhodná atmosféra jsou pryč, teď už se vše zásadní bude přehodnocovat, budou se hledat úspory nebo třeba náhradní – a polovičatější – varianty. Už dnes je cítit, že dříve nepřekročitelná doktrína o těžké moravské pásové brigádě eroduje. Zaznívá, že místo pásových bojových vozidel pěchoty by si vojsko mohlo pořídit levnější obrněnce na kolech, což by velmi vyhovovalo části českých zbrojních firem. Pokud k tomu dojde, bude to největší Opatova prohra.