Testování neuronovými sítěmi

Když je řeč o Státní tiskárně cenin, kaž­dému asi na mysli vytane výroba bankovek, která je bezesporu nejznámějším artiklem, který opouští brány závodu. Ve skutečnosti však tisk peněz netvoří ani 15 procent zdejších tržeb. Obrat této státní firmy stojí z větší části na něčem jiném – na tisku dokladů. A její generální ředitel Tomáš Hebelka má před sebou důležitou etapu, kdy se z klasického polygrafického závodu musí stát podnik, jenž zvládne digitální éru 21. století.

Co znamená digitální éra pro podnik, který má klasický tisk i ve svém názvu? Ztrátu tradičních zakázek?
Nová doba přináší něco jiného a my se musíme přizpůsobit. O tiskárnu strach nemám. Určitě nebudeme tisknout všechno jako dosud. Jízdenky nebo stravenky prostě jednou skončí, jako se to stalo například u dálničních známek. Drtivou většinu naší výroby netvoří paradoxně ale ani bankovky, ve skutečnosti to jsou doklady. Řidičské a technické průkazy, pasy, občanské průkazy. To je 65 procent naší produkce. Budou se sice měnit, vyvíjet, ale ve fyzické podobě je budeme všichni potřebovat ještě hodně dlouho. Chystáme se ale na to, že budou mít dřív nebo později svou digitální podobu a v případě občanského a řidičského průkazu už řešení máme – vyvinuli jsme mobilní aplikaci eDokladovka. To téma bude teď velmi aktuální.

Aplikace eDokladovka je navržena jako nosič pro digitální dvojče třeba občanského průkazu. Nepůjde Evropa cestou primárního dokladu v elektronické verzi?
Pokud by šla, umíme si s tím poradit, ale nemyslím si to. Identifikovat občany bude stát potřebovat, i když nepůjde proud. Fyzický doklad bude pořád nenahraditelný. Že ho budete mít v mobilu v aplikaci a nebudete s sebou nosit všude fyzickou občanku, bude brzy bonus navíc.

Jste si jistý formulací už brzy?
Ano, a bude se o tom rozhodovat v době českého předsednictví Rady Evropské unie. Česko bude mít toto téma příležitost hodně ovlivnit. Příslib Unie je, že do dvou let by mělo být zpracováno příslušné nařízení s odkladnou dobou jednoho roku.

To je ta často zmiňovaná eWallet?
Přesně tak. Jde o aplikaci, kam si uložíte všechny své doklady a budete je mít možnost využívat v online světě. Měla by mít také možnost elektronického podpisu. Technické detaily a také propojení členských zemí se však teprve bude řešit. Zatím je hrubě načrtnuto, co by tam mohlo všechno být, ale neexistují prováděcí vyhlášky a normy, jak to bude fungovat.

Znamená příprava eDokladovky, že Státní tiskárna cenin chce nabízet i digitální služby?
Stále budeme tisknout peníze a doklady, ale některé věci přecházejí na jiné platformy. Nechceme se pouštět do IT, ale to, co umíme vytisknout, musíme umět zajistit i digitálně. Loni jsme založili samostatný úsek digitálních služeb, potřebujeme tuto část oddělit od klasické polygrafie. Aktuálně zajišťuje služby digitálního tachografu, Track and Trace, tedy sledování tabákových výrobků, a řeší další rozvojové projekty. Od ledna se tým rozroste na dvacet lidí. Jsme na začátku, odhaduji, že za deset let bude polovina naší produkce digitální.

To bude ale muset být širší portfolio než jen občanské průkazy…
Rozhodně. Digitální úsek bude primárně vyvíjet vlastní software pro naši výrobu a pro digitalizované produkty. Teď pracujeme na testování kvality tisku pomocí neuronových sítí. Zatím jde o kontrolu v naší vlastní výrobě. Představte si to jako kameru, která snímá ve velmi vysokém rozlišení tiskařský výstup v mnoha spektrech. Nejdříve se software dlouho učí, jak má ten výrobek přesně vypadat. Když se to naučí, bude schopen výrobky kontrolovat, odhalovat jakékoli chyby a ověřovat jejich pravost. Chystáme se to vyzkoušet i na polykarbonátových čipových kartách.

Z těch se vyrábějí občanské průkazy?
Nejen ty, třeba také řidičské průkazy. Na této bázi by se dala velmi jednoduše ověřovat pravost dokumentů. Pomocí fotoaparátu v mobilu by bylo možné rychle odhalit padělky dokladů.

Policista vyfotí mobilem občanku a zjistí, jestli je pravá?
Český policista české průkazy dobře zná, ale zahraniční složky nemají s našimi doklady detailní zkušenosti, pro ně by to mohla být velká pomoc. Je tu i vysoké zabezpečení z pohledu GDPR, nezkoumáte, co je na dokladu napsané, ale to, jak je vyrobený. Zatím jsme v pilotním projektu, kde software učíme v naší vlastní výrobě. Na jaře budeme mít výsledky a v příštím roce bychom systém rádi začali učit ověřovat pravost dokladů.

Mohla by podobná digitalizace čekat i pasy? Poletím na dovolenou do Asie jenom s aplikací?
Zatím nepoletíte. Pasy řeší Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) se sídlem v Kanadě a ti chystají něco jiného. Teď pracují na digitálním cestovním záznamu pro leteckou dopravu. Vyčetla by se data z pasu, přidala by se k nim data o letence a vznikl by jeden digitální záznam, na který byste mohl letět. Zjednodušilo by se a tím pádem i urychlilo odbavení cestujících. Je tu také silná finanční motivace – odbavení by zaměstnalo méně lidí. Prostě taková „e-gate“. Po tom, co teď zažíváme s pandemií covidu-19, se cestovní ruch bude snažit být co nejefektivnější. ICAO začala pracovat na digitálním cestovním záznamu už před několika lety a jsou s tím docela daleko. Otázkou pak už jen bude, kolik zemí tento systém přijme.

Takže pasy budou dál existovat, jak je známe?
U pasů se ještě celosvětově řeší možnost zapisovat víza elektronicky na čip. Nevlepovaly by se tam nálepky a nedávala razítka jako dnes, ale šlo by o elektronické zápisy. Z pohledu výroby to není nic složitého, dnes dáváme čipy do občanských průkazů a připravujeme i pilotní projekt na malé technické průkazy k automobilům s čipem.

Proč by malý techničák potřeboval čip?
Mohly by na něm být elektronicky zapsány údaje z velkého technického průkazu, v praxi by to řadu věcí zjednodušilo. To je ale zatím náš interní projekt, který testujeme a teprve ho diskutujeme s ministerstvem dopravy.

To jsou všechno projekty budoucnosti, ale kde dnes ta digitalizace už skutečně funguje?
Třeba při sledování tabákových výrobků. Tiskneme klasické tabákové nálepky, které znáte z cigaretových krabiček, ale také funguje digitální systém Track and Trace, který jsem zmiňoval. Je to digitální značení tabákových výrobků jedinečným kódem při jejich výrobě a obsahuje také zabezpečení proti padělání. Díky tomu můžete nejen odhalit padělky, ale i přesně sledovat cestu každé krabičky cigaret od výrobce až do maloobchodu. Začali jsme tu službu poskytovat jako první v Evropské unii. Už tři roky jsme veřejným vydavatelem těchto identifikátorů tabákových výrobků pro Českou republiku i pro další evropské státy. Rádi bychom, aby se systém Track and Trace rozšířil i na další komodity, třeba hnojiva nebo maso. Jde o ochranu trhu i spotřebitele.

Před časem jste mluvil o tom, že připravujete nové sídlo Státní tiskárny cenin za Prahou. Jak jste daleko?
Ano, to je pravda, koupili jsme pozemek kousek od Rudné u Prahy v Drahelčicích. Jsme dnes v situaci, kdy nemáme kam rozšiřovat výrobu. Nebudeme sice vyrábět více fyzických produktů, ale ty, které budou, se zdokonalují. A nové bezpečnostní prvky budou potřebovat nové technologie a stroje. A my už zápasíme s místem. Dnes jsme v krásné budově, která je v centru Prahy. Ale je sto let stará. K tomu máme ještě dva další výrobní závody v Praze. Jeden budeme začátkem roku 2023 zavírat a výrobu koncentrovat, ale víc už v současných prostorech výhledově nedokážeme. Hodně se však nyní na trhu změnilo, nemyslím pouze v našem odvětví, ale hlavně ceny stavebních materiálů. Musíme celý projekt znovu opravdu důkladně posoudit a propočítat.

Ještě se musím zeptat na tisk bankovek. Počítáte s tím, že by Česko jednou mohlo přejít na euro a vy byste přestali tisknout české koruny?
To je jeden ze scénářů, s nímž musíme pracovat. V takové situaci by mohla výroba bankovek v Česku také úplně skončit. Dnes tvoří bankovky až 15 procent našich tržeb. Státní tiskárnu cenin jako takovou by to neohrozilo, pokud by k tomu jednou došlo.