Tomáš Pitr: Jak je důležité býti druhý
Tomáš Pitr notně přispěl ke koloritu divokých devadesátek, ze kterých jsme se vzpamatovávali celou další dekádu. U příležitosti promlčení vraždy kmotra Mrázka se vyplatí na tuhle éru zavzpomínat.
Pro mě osobně má dnešní příběh hned několik rozměrů. Jsem dítě osmdesátek, ale svět kolem sebe jsem vnímal až o dekádu později, kdy se všichni ti bossové usazovali v nových poměrech. Veksláci, řezníci nebo zelináři, zaměstnanci zahraničního obchodu či věrní přisluhovači režimu, kteří využili sametového přechodu od starého k novému, aby si z nastřádaných peněz či moci postavili nové sféry vlivu.
Letos je to dvacet let od doby, kdy se Pitr pokusil prodat Setuzu a stát ho při tom klepl přes prsty. Dvacet let od doby, kdy dosud neznámý vrah zastřelil slavného kmotra Mrázka a tlustou krvavou čarou vyznačil milník v dějinách českého podsvětí. Vyrůstal jsem v Ústí nad Labem, ve čtvrti nad Setuzou právě v době, kdy se hrálo o její budoucnost. Bydlel jsem v Praze jen pár set metrů od domu, kde Mrázka v roce 2006 zastřelili. Neodpustím si proto v dnešním textu několik osobních odboček a historických okének. Ale přesně tak to mají dnešní náruživí posluchači true crime podcastů nebo dokumentů podle skutečných událostí rádi.
