Třicet let po „rozvodu“: Češi Slováky ekonomicky porážejí

Před třiceti lety se rozpadlo Československo a obě země se vydaly vlastní cestou. Jak si po svém „rozvodu“ vedly po ekonomické stránce? Takřka po všech stránkách dopadli lépe Češi. Slováci ovšem učinili značný pokrok a jeden čas dokonce náskok bývalého federálního partnera v národohospodářské výkonnosti významně stahovali.

V roce 1993 vytvářela česká ekonomika v přepočtu na obyvatele zhruba o 8 500 dolarů více než slovenská. Loni to bylo o 8 700 dolarů na hlavu více. Nůžky ve výkonnosti obou ekonomik se tedy mírně rozevřely ve prospěch Česka, a to přesto, že Slováci začínali z mnohem nižší základny, z níž se teoreticky roste snáze. Uvedené částky vycházejí ze statistik Mezinárodního měnového fondu. Jsou vyjádřeny v tak­zvaných mezinárodních dolarech, tedy po zohlednění parity kupní síly měny, a to v konstantních cenách roku 2017. Poskytují tedy relativně dobré srovnání napříč časem i prostorem.

Podle nejnovějších dat Eurostatu dosahoval v roce 2021 výkon české ekonomiky v přepočtu na obyvatele v paritě kupní síly měny celkem 92 procent průměru zemí EU. Na Slovensku to bylo jen 69 procent. Z hlediska tohoto ukazatele se tak předloni rozevřely nůžky mezi ekonomickou výkonností Česka a Slovenska do největší šíře od roku 2001. V letech 2002 až 2010 přitom Slovensko český náskok výrazně stahovalo.

Euro, koruna a auta

Už čtrnáct let Slováci platí eurem, jejich ekonomiku však v porovnání s českou jednotná evropská měna nijak viditelně „nenakopla“. Z hlediska ekonomické výkonnosti naopak dochází spíše k rozevírání nůžek ve prospěch Česka. Což samozřejmě nemusí vůbec souviset s používanou měnou. Zároveň je však zřejmé, že euro samo o sobě nedává Slovákům jakkoli viditelný růstový impulz, potenciálně plynoucí třeba z větší angažovanosti na jednotném vnitřním trhu EU nebo z citelnějšího přílivu přímých zahraničních investic.

Největšího rozmachu dosáhla slovenská ekonomika zhruba v letech 2002 až 2007, kdy tamní vlády uskutečňovaly úspěšné reformy. Ty byly z části motivovány právě snahou přijmout euro, takže v tomto smyslu Slovensku pomohlo. Po jeho přijetí mu však už Česko ekonomickým výkonem opět utíká.

Potenciálním palčivým problémem obou zemí někdejší federace je vysoká závislost na tradiční automobilové výrobě. V přepočtu na obyvatele vyrobí Slovensko ještě více aut než Česko. Je první na světě, Česko druhé. Na Slovensku, které má 5,5 milionu obyvatel, se vyrobí více aut než třeba v Itálii nebo ve Velké Británii, přičemž obě země mají zhruba 60 milionů, respektive takřka 70 milionů obyvatel. Auta a součástky tvoří v Česku zhruba 20 procent exportu, na Slovensku dokonce 30 procent. Takže Slovensko je celkově na autoprůmyslu ještě závislejší než Česko. V obou zemích tahle silná závislost představuje značné riziko už pro nejbližší léta.

Nezaměstnanost a dluhy

Po celou dobu od roku 1993 Česko vykazuje citelně nižší míru nezaměstnanosti, zpravidla dvojnásobně až trojnásobně. V tuzemsku byla v ročním sledování vždy jednociferná, na Slovensku v letech 1993 až 2015 vždy dvouciferná. Až od roku 2016 mají Slováci nižší než desetiprocentní míru nezaměstnanosti, stále je ovšem notně vyšší než ta česká.

Slováci jsou také od rozdělení federace zpravidla citelně zadluženější než Češi. Jen v roce 2008 se jim podařilo veřejný dluh v poměru k HDP stáhnout těsně nad úroveň českého ukazatele. V letech 1997 až 2001, tehdy v éře mečia­rismu, a pak také v letech 2020 a 2021, tentokrát v souvislosti s pandemií covidu-19, přesáhl slovenský dluh v poměru k HDP tentýž český ukazatel o dvacet nebo více procentních bodů. V uvedených časových obdobích včetně současnosti tedy byl – a je – rozdíl mezi slovenským a českým zadlužením historicky vůbec nejpropastnější.

Oběma státům ovšem nepochybně prospěl vstup do Evropské unie v květnu 2004. Jak Česko, tak Slovensko z něj vytěžily mnoho, zejména díky začlenění do jednotného vnitřního trhu. Slovensko však mělo větší předpoklady než Česko vytěžit ještě více, protože v době vstupu do Unie vykazovalo citelně nižší základnu hospodářského výkonu. Z ní se teoreticky roste snáze.

Přitom růst obou zemí po vstupu do EU je srovnatelný. Slováci však museli za účelem jeho dosažení sáhnout hlouběji do dluhu. Ten se jim zvýšil od roku 2005, prvního celého roku v EU, až do předloňska z 34,7 procenta hrubého domácího produktu na 63,1 procenta – tedy zhruba o 28 procentních bodů. Česku narostl za stejnou dobu z 27,7 na 42 procent HDP, tedy jen zhruba o 14 procentních bodů. Oproti Slovákům polovina.

Ratingové nůžky

Třicet let po rozpadu federace se ovšem nebývale rozevírají nůžky v ratingovém hodnocení Česka a Slovenska – ve prospěch Česka. Alespoň pokud vezmeme v potaz ratingové hodnocení dluhových závazků obou zemí z pohledu tří globálně nejvýznamnějších ratingových agentur: Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch.

Jakýmsi „etalonem kvality“ jsou dluhopisy německé. Ty jsou těmito agenturami hodnoceny dlouhodobě úplně nejlepšími známkami. Proto se nabízí zhodnotit, jak za souhrnným hodnocením německých dluhopisů – a tedy jeho schopností dostát svým dluhovým závazkům – zaostávají české a slovenské.

Česko je nyní za Německem o devět stupňů: u každé ze tří agentur mají jeho dluhopisy o tři stupně horší hodnocení než německé. Slovenské ovšem za německými zaostávají hned o čtrnáct stupňů. Přitom v letech 2006 až 2010 vykazovalo Slovensko převážně lepší souhrnný rating než Česko.

Od října 2019 Česko dosahuje vůbec nejlepšího hodnocení v historii: své hodnocení mu tehdy o jeden stupeň zvedla agentura Moody’s. O rok dřív, v srpnu 2018, zlepšila hodnocení agentura Fitch. Hodnocení Česka ze strany zmíněných tří agentur bylo předtím od roku 2011 stabilní.

Česko nad Slovenskem vítězí také v „hlasování nohama“. Třicet let po rozdělení federace trvá trend disproporčního zájmu Slováků o pozici na českém trhu práce v porovnání se zájmem Čechů o pracovní místo na Slovensku. Pandemie sice situaci poněkud zbrzdila, protože přechodně zmrazila trh práce v obou zemích, avšak popsaný trend trvá i tak.

Nic zásadního na něm nezměnil ani vstup Slovenska do eurozóny. Od onoho roku 2009 se počet Slováků pracujících v Česku zvýšil z 100 223 osob na 214 907 ke konci listopadu 2022, jak dokládají údaje Českého statistického úřadu a ministerstva práce a sociálních věcí.

Za stejnou dobu se počet Čechů pracujících na Slovensku zvýšil z 1 915 na 6 480 osob, vyplývá z dat slovenského Ústredia práce, sociálnych vecí a rodiny. Zatímco tedy počet Slováků pracujících v Česku od roku 2009 vzrostl o 114 684 lidí, počet Čechů pracujících na Slovensku se zvýšil o 4 565 osob – přibližně pětadvacetkrát méně. I pokud se zohlední zhruba poloviční velikost slovenského trhu práce v porovnání s českým, zůstává rozdíl stále markantní.

Český trh práce si tedy stále udržuje vysokou atraktivitu i pro zahraniční zaměstnance ze zemí platících eurem. Silný zájem Slováků o uplatnění v Česku nepolevuje. To se přitom nedá říci o zájmu Čechů o práci na Slovensku, který je dlouhodobě poměrně slabý. Slovensku tedy přijetí eura nepomohlo jakkoli viditelně zatraktivnit svůj trh práce pro cizince typu Čechů.