Trump 2.0. Jak ovlivní USA, svět a Česko

Po čtyřech letech mimo úřad se Donald Trump vrací do Bílého domu s jasným plánem na posílení amerického průmyslu a oživení domácí ekonomiky. Tentokrát však přichází se silnějším mandátem, který získal díky výrazné podpoře nejen tradičních republikánských voličů, ale také mladých mužů a hispánské komunity. Jeho nové období slibuje přinést dramatické změny jak pro USA, tak pro zbytek světa.

Trumpova agenda je radikálnější, než byla v roce 2016. Na prvním místě je pro něj ochrana amerických pracovních míst a posílení domácí produkce. Plánuje zavést plošná cla ve výši až 20 procent na veškerý dovoz z Evropy, což má přimět zahraniční společnosti přesunout výrobu zpět do USA. Tento krok by mohl krátkodobě podpořit americký průmysl, ale zároveň přinést vážné komplikace pro exportně zaměřené ekonomiky, jako je ta česká.

Vyšší cla by pro české firmy znamenala zvýšení nákladů, což by mohlo snížit jejich konkurenceschopnost na americkém trhu a vést k poklesu vývozu. Přesun části výroby přímo na americký kontinent si v Evropě mohou dovolit maximálně nadnárodní automobilové koncerny, které tak částečně činí už nyní. To je, opět, špatná zpráva pro Česko, které je na tomto segmentu ekonomiky závislé.

Protekcionismus a jeho důsledky

Trumpův plán na zavedení cel má za cíl přilákat zpět do USA nejen výrobní kapacity, ale také investice. Jak již bylo naznačeno výše, zahraniční automobilky, elektronické firmy a technologické společnosti budou čelit tlaku na přesun (alespoň části své výroby) do USA, aby se vyhnuly vysokým dovozním tarifům. To by mohlo vést k další vlně přemístění továren z Číny, Mexika nebo Evropy, což by mělo negativní dopad na globální obchod a dodavatelské řetězce. Zavedení cel by ovšem mohlo způsobit také růst cen zboží na americkém trhu. Vyšší náklady na dovoz by firmy promítly do cen, pravděpodobně by se zvýšila inflace a zasáhla americké spotřebitele. Tento krok by nejspíš vyvolal odvetná opatření ze strany Evropské unie a Číny a na obchodní válku by doplatily všechny strany.

Trumpův protekcionismus není bez kritiků ani uvnitř samotných Spojených států. Mnohé americké firmy, zejména ty, jež jsou závislé na globálních dodavatelských řetězcích, se obávají zvýšení nákladů a možného narušení výroby. Silný americký dolar, který Trumpovy plány podpořily, navíc ztěžuje export amerických výrobků, což by mohlo vést k dalšímu prohloubení obchodního deficitu. Pro úplnost ještě dodejme, že velkým zastáncem Trumpovy protekcionistické politiky je jeho nový viceprezident J. D. Vance.

Musk, automobilky, výhody

Podpora Elona Muska, která Trumpovi ve volbách výrazným způsobem pomohla, není náhodná. Naopak se jedná o chladný byznysový kalkul, který se miliardářovi zřejmě bohatě vrátí. Muskova Tesla je jedním z hlavních beneficientů Trumpovy chystané politiky zaměřené na snižování daní a podporu domácí výroby. Snížení korporátní daně na 15 procent by mohlo přilákat další investice do USA, což by zlepšilo podmínky pro firmy jako Tesla a SpaceX. Navíc Trumpův tlak na deregulaci a snížení byrokracie by podpořil růst sektorů, jako jsou elektromobily, umělá inteligence a vesmírné technologie. Musk investoval značné prostředky do Trumpovy kampaně, protože očekává, že prezidentovy ekonomické reformy přinesou vyšší zisky jeho firmám. Tesla už nyní těží z růstu akcií po oznámení výsledků voleb, kdy během pěti dnů vzrostla o více než 17 procent. Tento optimismus investorů je odrazem očekávání, že Trumpovy daňové úlevy a deregulace podpoří americký průmysl a zlepší podnikatelské prostředí. Není ani vyloučeno, že Musk dostane křeslo i v nové americké administrativě. Spíše se ale spokojí s tím, že povede „komisi pro zefektivnění vlády“.

Zavedení cel však může mít nečekané důsledky i pro samotného Muska a další automobilky. Zvýší-li se ceny klíčových komponentů dovážených z Asie, kde Tesla vyrábí například baterie do svých aut, může to vést ke zdražení elektromobilů, což by mohlo zpomalit přechod na udržitelnou dopravu. Samozřejmě pokud se automobilky rozhodnou přesunout výrobu do USA, budou moct využít výhod nižších daní a dalších pobídek.

Co způsobí deportace

Trump během kampaně slíbil, že zahájí masové deportace nelegálních migrantů, což označil za prioritu svého druhého funkčního období. Realita je však složitější, než Trump popisuje. Během svého prvního funkčního období deportoval méně lidí než jeho předchůdce Barack Obama. Demokraty řízené státy jako Kalifornie a New York se budou bránit deportacím všemi dostupnými prostředky, včetně právních kroků.

Masové deportace by také negativně ovlivnily americký pracovní trh, zejména v zemědělství, stavebnictví a pohostinství, kde imigranti tvoří podstatnou část pracovní síly. Pokud by Trump skutečně deportoval miliony lidí, mohlo by to vést k nedostatku pracovníků, zvýšení nákladů a zpomalení ekonomického růstu.

Trumpovy změny a Česko

Česko jako malá otevřená ekonomika, která je silně závislá na vývozu, bude čelit značným výzvám. Trumpova protekcionistická politika a zavedení cel mohou vést k poklesu českého exportu do USA, což by mělo negativní dopad na české HDP. Zavedení cel by omezilo přístup českých firem na americký trh, což by vedlo ke ztrátě pracovních míst a růstu nezaměstnanosti.

Pro české studenty a pracovníky může být pozitivní zprávou Trumpův návrh automaticky udělovat zelené karty absolventům amerických vysokých škol. To by mohlo otevřít dveře pro talentované mladé lidi z Česka. Avšak pro české exportéry bude klíčové najít nové trhy a diverzifikovat své exportní aktivity, aby se minimalizovaly dopady amerických protekcionistických opatření.

Jaký tedy bude Trump?

Zatímco Trumpův první mandát v letech 2017 až 2021 se nesl ve znamení odvážných prohlášení a nečekaných kroků, jeho druhé funkční období bude pravděpodobně více připomínat tradiční republikánskou politiku. Trump bude – stejně jako před osmi lety – tlačit na snižování daní a omezování regulací. Očekává se, že jeho největší ekonomický tah bude snížení korporátní daně, podobně jako v roce 2017, kdy snížil sazbu z 35 procent na 21. To je krok, který se Česka přímo nedotkne, ale může přilákat zpět zahraniční investice do USA a posílit konkurenceschopnost amerických firem.

Nicméně Trumpova politika má i svou odvrácenou stranu. Plánované snižování daní a rostoucí výdaje mohou vést k dalšímu nárůstu federálního dluhu, který už teď dosahuje rekordních výšin. Odhady ukazují, že Trumpovy sliby mohou během následujících deseti let zvýšit dluh až o 7,8 bilionu dolarů. A to není jen statistika na papíře. Dluh ovlivňuje každodenní život Američanů – může tlačit na růst úrokových sazeb, což zdraží hypotéky, spotřebitelské úvěry i investice. Z dlouhodobého hlediska tak hrozí, že tato fiskální nezodpovědnost může zasáhnout střední třídu, které Trump slibuje úlevu. Trumpův návrat přináší směsici příležitostí a rizik. USA se možná dočkají krátkodobého ekonomického oživení, ale dlouhodobé náklady mohou být vyšší, než si jeho voliči uvědomují. Česko a ostatní exportně zaměřené ekonomiky budou muset pečlivě sledovat vývoj, aby se připravily na nové výzvy, které s Trumpovým druhým mandátem určitě přijdou.