Trump – nejriskantnější Muskova sázka

Ze všech směle riskantních podniků podnikatele Elona Muska, do nichž se během kariéry pustil, je zřejmě tím vůbec nejodvážnějším jeho aktuální sázka na Donalda Trumpa. Na muže, který opět kandiduje na prezidenta Spojených států. Miliardář vlastní řadu firem, jež jsou do značné míry závislé na státních zakázkách a regulacích stanovených federální vládou – ať je to výroba satelitů, či elektromobilů, mozkových čipů, nebo robotů poháněných umělou inteligencí.

Ačkoliv výsledek nadcházejících prezidentských voleb v USA považuje většina politických analytiků za mimořádně nejistý, nejbohatší muž světa svoji pověst i jmění spojil s Trumpovým pokusem „získat zpět“ Bílý dům. V říjnovém interview s Tuckerem Carlsonem, tedy s někdejším plamenným moderátorem televize Fox, o Trumpovi Musk přímo hovořil, ale neznělo to ani moc jako vtip, když říkal: „Jestli (Trump) prohraje, jsem v prdeli.“

Volte, volte, volte!

S nástupem závěrečné fáze předvolební kampaně je Muskovo sepětí s Trumpovou kampaní čím dál těsnější. Minulý týden vyšlo najevo, že Musk věnoval nejméně 75 milionů dolarů protrumpovské skupině America Pac, která na podporu kampaně vydala již více než 118 milionů – mimo jiné díky tomu zaplatila reklamy, cedule na předzahrádky a lidi chodící „lobbovat“ dům od domu.

Když Trump před pár týdny pořádal shromáždění v pensylvánském Butleru, kde na něj byl v červenci spáchán atentát, jako nečekaného hosta si přizval právě Muska, který na pódiu poskakoval jako nadšené dítě (a pak na Trumpovu podporu volal: „Volte, volte, volte!“). Kontroverzní miliardář rovněž využívá svoji sociální síť X (dřívější Twitter) k šíření protrumpovského obsahu, včetně těch nejkřiklavějších konspiračních teorií propagovaných politickou pravicí.

Minulý čtvrtek přijel znovu do Pensylvánie, jež je nejdůležitějším z nevyhraněných států volících jednou republikány, a podruhé demokraty, aby tamním voličům osobně přednesl argumenty ve prospěch Trumpa. Na hodinu trvajícím shromáždění měl na hlavě zlatou čepici s nápisem „Make America Great Again“ neboli „Učiňme Ameriku znovu skvělou“ a naznačil obchodní důvody své všestranné podpory Trumpa, který byl ještě donedávna k elektromobilům velmi skeptický. Elon Musk, vlastník automobilové Tesly, uvedl, že hlavním důvodem jeho podpory je potřeba „rozumných regulací“, a prohlásil navíc, že společnost „SpaceX může postavit obří raketu rychleji, než vláda stihne vyřídit licenci, což je šílené“. A k tomu jízlivě dodal: „Pokud se současný trend nadměrných regulací nepodaří zvrátit, na Mars nikdy nedoletíme.“

Muž tvořící budoucnost

Majitel společností Tesla, SpaceX, xAI (založené teprve loni) a X má ambice utvářet budoucnost lidstva zahrnující do mozku zavedený čip Neuralink, domácí roboty, autonomně řízená auta na cestu do práce, rakety pro kolonizaci Marsu… A podle všeho sází i na to, že pokud Trump vyhraje, bude mít velký vliv na to, jak s jeho hodně rozkročenými firmami bude nová vláda zacházet. Co by to přineslo? Sázka na Trumpa by se Muskovi vyplatila, pakliže by SpaceX a její satelity Starlink dostaly od amerického národního bezpečnostního aparátu více zakázek nebo pokud by Tesla dokázala získat na svoji stranu republikány skeptické vůči elektromobilům – a třeba i snížit počet nepříjemných dotazů regulačních orgánů ohledně bezpečnosti samořídicí technologie. Za Trumpovy vlády navíc asi nebude ani moc pravděpodobné, že by se sociální síť X dostala do střetu s administrativou kvůli Muskově absolutnímu pojetí „svobody slova“.

V případě svého zvolení Donald Trump přislíbil, že Musk povede „ministerstvo vládní efektivity“, takže v očích miliardářových kritiků je sbližování s prudkým Trumpem jen další fází Muskovy dlouhodobé přetahované se státními institucemi, jejichž rozhodnutí jsou klíčová pro jeho inovativní odvětví. „Regulační orgány jsou Tesle trnem v oku už léta,“ říká kupříkladu zakladatel jedné ze softwarových společností Dan O’Dowd, který rovněž kritizuje snahy Tesly v oblasti autonomních vozidel. A doplňuje: „Musk se domnívá, že stojí nad zákonem.“

Dříve nesourodá dvojice

Miliardář a kandidát na amerického prezidenta přitom stáli – z politického hlediska – na zcela opačných stranách. Zatímco Trump v minulosti označoval změnu klimatu za „podvod“, Musk se chlubíval, že posláním společnosti Tesla je „pomáhat snižovat riziko katastrofických změn klimatu“. V minulých volbách miliardář přiznaně volil (demokrata) Joea Bidena, Hillary Clintonovou nebo Baracka Obamu a ještě v roce 2022 byl toho názoru, že je „čas, aby Trump pověsil politiku na hřebík – a zmizel v propadlišti dějin“. Dnes je to jinak.

V posledních několika měsících se Musk stal nejen nejvlivnějším Trumpovým stoupencem, ale přijal za své i některé z jeho nejvýbušnějších výroků – a to včetně tvrzení, že viceprezidentka Kamala Harrisová udělá z nelegálních přistěhovalců „členy demokratické strany“, a tím v USA zavládne systém jedné strany. „Pokud Trump nevyhraje, budou to poslední volby,“ řekl dokonce nedávno. Co se stalo? Muskův politický posun má své kořeny v období pandemie. Rozhodl se sice nechat se očkovat vakcínou proti nemoci covid-19, ale nelíbil se mu požadavek vlády na očkování federálních zaměstnanců a dodavatelů. Také se stále ostřeji stavěl vůči levicové „woke“ kultuře a veřejně se pohádal se svou dcerou, která se označuje za transgender osobu.

Republikánský sponzor Trevor Traina, jenž během Trumpova minulého mandátu působil jako americký velvyslanec v Rakousku, naznačuje, že Musk do politiky vstoupil spíše z osobních nežli obchodních důvodů: „Jako nejbohatší muž světa nic nepotřebuje. Prostě se jen angažuje.“ Miliardář má za sebou i spory s Bidenovou administrativou. Během prvního roku její vlády nebyl generální ředitel společnosti Tesla, dlouhodobě vystupující proti odborům, pozván do Bílého domu na akci, jíž se účastnili američtí výrobci elektromobilů a odborová organizace United Auto Workers. Prezident Biden tehdy chválil generální ředitelku General Motors (GM) Mary Barrovou, jejíž automobilka prodává sotva pětinu vozů co Tesla: „Elektrifikovala jste celý automobilový průmysl. Myslím to vážně. Stála jste v čele a to se počítá.“ Jeden z bývalých vysoce postavených manažerů společnosti Tesla k utržené újmě říká: „Na tohle (Musk) nikdy nezapomněl.“

Až příliš riskantní podpora?

Tesla jako firma Muskovým předvolebním angažmá riskuje, že si odcizí své přirozené zákazníky. Podle průzkumu Pew Research pouze třináct procent republikánů tvrdí, že vážně uvažují o koupi elektromobilu, kdežto mezi demokraty je to 45 procent! Ani Donnie Trump není žádným velkým spojencem Tesly; před týdnem začal v televizi Fox říkat větu začínající slovy: „Problém s elektromobily…,“ načež se na chvíli odmlčel a dokončil ji už slovy: „Elon Musk je můj velmi dobrý přítel.“

„Tahle strategie s sebou nese vysoké riziko, které může přinést vysoký zisk. Předpokládám, že když Trump vyhraje, bude (Musk) vypadat jako génius. Pokud ale Trump prohraje, moc chytře vypadat nebude,“ říká Andrew Palmer, bývalý šéf společnosti Aston Martin. „Většina lidí podle mě sice obdivuje to, co dělá, ale je tu riziko, že by to lidi mohlo přimět k hledání alternativ k Tesle.“

Někteří Muskovi konkurenti ze Silicon Valley ovšem spekulují, že jeho cíle s Teslou jsou hlavně dlouhodobější. Podle nich si je miliardář vědom toho, že hlavní činnost společnosti Tesla stále více ohrožují levnější čínské elektromobily a rychle se rozvíjející bateriové technologie. Po Modelu Y v roce 2020 zatím firma neuvedla na trh nějaký další nový masový produkt a stále není jasné, kdy představí plánovaný cenově dostupnější vůz za 25 tisíc dolarů (asi 590 tisíc korun).

Místo vyvíjení nových automobilů, jejichž prodej tvoří zhruba čtyři pětiny příjmů Tesly, se Musk zaměřil na autonomní řízení, robotická taxi a humanoidní roboty Optimus poháněné umělou inteligencí. Svoji sci-fi vizi budoucnosti miliardář představil aktuálně na velkolepé přehlídce technologií We, Robot (My, robot) na půdě jednoho z losangeleských filmových ateliérů. Tam sice fanoušky ohromil tančícími roboty a zlatým kybertaxíkem, avšak investoři dostali jen málo podrobností a nadšení rozhodně nesdíleli. Akcie firmy se propadly o devět procent. Bilionový byznys Tesly Drew Dickson, zakladatel společnosti Albert Bridge Capital, na základě standardních násobků ocenění v oboru odhaduje, že automobilový byznys Tesly může mít nyní hodnotu mezi 70 a 100 miliardami dolarů (mezi 1,6 až 2,3 bilionu korun). Podle jeho výpočtů to znamená, že zbývajících 650 miliard dolarů (15,2 bilionu korun) její tržní hodnoty – a až 90 miliard dolarů (2,1 bilionu korun) Muskova osobního majetku – se z velké části opírá o optimismus investorů ohledně dosud nevyzkoušených technologií, jež budou před uvedením čelit značným regulatorním překážkám. „Celá ta prezentace byla jak z filmu, takže pozorovatelé mohli jen těžko po- znat, co je skutečné, a co ne,“ říká Dickson. Upozorňuje na jednu věc: „Elon je v jednom ohledu nesmírně dobrý: odvádí pozornost od základů jeho byznysu, které vyvolávají spoustu otázek.“

Jestliže Trump zvítězí, může podnikatel doufat, že se Tesle dostane ze strany federální vlády vstřícnějšího zacházení. Zatím však Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA), ministerstvo spravedlnosti a Komise pro cenné papíry budou Teslu nadále vyšetřovat v souvislosti s asistenčními systémy pro řidiče. NHTSA čerstvě uvedl, že zahájil i nové vyšetřování společnosti poté, co vozidlo s její technologií „plného autonomního řízení“ smrtelně srazilo chodce.

Musk účastníkům přislíbil, že od příštího roku 2025 budou autonomní vozy k dispozici v Texasu a v Kalifornii a robotická taxi na silnice vyjedou již do roku 2027. K tomu by však Tesla potřebovala dostat alespoň takzvanou klasifikaci Level 4, High Automation (Stupeň 4, vysoká autonomie) a povolení od státních regulačních orgánů dříve, nežli se to podaří konkurentům.

Společnosti Waymo ze skupiny Google to ale trvalo několik let a své taxíky musela vybavit širší škálou drahých senzorů, včetně laserové detekce objektů pomocí zařízení Lidar. Technologie plně autonomního řízení společnosti Tesla spoléhá pouze na kamery a v současné době je teprve na stupni 2, což znamená, že řidiči musejí mít ve vozidle stále ruce na volantu. „Co se týče časového rámce, bývám obvykle mírně optimistický,“ přiznal Musk na zmiňované akci.

SpaceX vzhlíží ke hvězdám

Ze všech Muskových společností by mohla z blízkého vztahu s prezidentem těžit nejvíce kosmická SpaceX. Analytici banky Morgan Stanley předpovídají, že její příjmy by se mohly do roku 2030 ztrojnásobit až na 63 miliard dolarů (1,5 bilionu korun), k čemuž by do značné míry přispěla firma Starlink zabývající se satelitním internetem a provozující síť šesti tisícovek satelitů na nízké oběžné dráze. Firma SpaceX již letos překonala hranici stovky startů. Přitom ještě před dekádou, v roce 2014, žalovala americké letectvo o přístup do podnikání v oblasti kosmických startů, ale od té doby je nepostradatelným partnerem NASA v zásobování a brzy ukončování provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) i při dopravě astronautů na Měsíc.

Přestože SpaceX získala pod Bidenovým vedením mnohamiliardové kontrakty, vedla rovněž spory s řadou federálních a státních úřadů, jako jsou Federální úřad pro letectví (FAA), Národní rada pro pracovní vztahy (NLRB) a Úřad pro rybolov a divokou přírodu (FWS). Musk je viní z toho, že jejich byrokracie a pravidla „dusí inovace“. Šéfa letecké FAA vyzval k rezignaci, zažaloval NLRB a vysmíval se regulačním orgánům s tím, že na „vypuštění raket potřebuje rybářský lístek“. Elon Musk se už dostal do střetu i s Federální komisí pro komunikace (FCC). Společnost potřebuje její sou- hlas ke snížení oběžné dráhy satelitů Gen2 a zvýšení počtu zařízení na 29 988 ze současných 7 500 (o čemž jsme psali v Euru 40/2024). Miliardář ostře kritizoval FCC za to, že v roce 2022 zrušila smlouvu Starlinku v hodnotě asi 21 miliard korun na poskytování širokopásmového připojení na venkově a zpochybňovala závazky firmy ohledně rychlosti a spolehlivosti.

S Kamalou tančí jiní

Zatímco Elon Musk zjevně zintenzivnil podporu Donalda Trumpa, prezidentská protikandidátka demokratů Kamala Harrisová na oplátku přešla do útoku proti miliardáři a mluvila o něm ve svých vystoupeních. Její spolukandidát, guvernér Minnesoty Tim Walz, na shromáždění s michiganskými odboráři prohlásil, že republikáni se starají pouze „o své přátele mezi miliardáři, jako je Musk“. Walz se ptal a burcoval: „To má být člověk, který chce být naším ekonomickým carem? Který chce propouštět zaměstnance a rušit odbory? Ten, který chce přesunout výrobu automobilů do Mexika a dělat je ze součástek vyrobených v Číně? Zeptejte se svých sousedů a přátel a pak mi řekněte, jestli si někdo v Michiganu myslí, že je tohleto dobrý nápad.“ Probíhající spor s kalifornskou pobřežní komisí naznačil, jak asi bude Musk reagovat v případě Trumpovy prohry: bude tvrdit, že veškerá rozhodnutí, která jdou proti jeho společnostem, jsou politicky motivovaná. Komise totiž zamítla žádost US Space Force o zvýšení počtu startů v Kalifornii za užití raket Falcon 9 od SpaceX. Jeden ze členů kritizoval Muska za to, že „brázdí Ameriku a chrlí politické nepravdy“, přitom se dožaduje lukrativnějších zakázek. Společnost SpaceX v reakci na to podala na regulační orgán žalobu a obvinila jej, že se snaží „trestat firmu za politické názory a prohlášení jejího největšího akcionáře a šéfa představenstva“.

Trumpův donátor Traina se domnívá, že podobné boje budou pokračovat i za druhého Trumpova funkčního období. Muskovým „prvním krokem“ v roli šéfa ministerstva vládní efektivity by prý „bylo zrušení Kalifornské pobřežní komise“. Ale dodává: „Pochybuji, že to projde.“ Musk trvá na tom, že jedná pouze v zájmu USA. „V politice se angažuji,“ řekl na nedávném shromáždění, „neboť si myslím, že je v sázce budoucnost Ameriky a budoucnost civilizace.“

Alex Rogers, Stephen Morris, Kana Inagaki, FT