Trump zavádí nová cla na drony. Nejsilněji zasáhnou Čínu
Washington chce omezit závislost na dovozu dronů a dílů. Nová cla míří hlavně na Čínu, jejíž výrobci americkému trhu dominují.
Americký prezident Donald Trump podepsal nařízení, které zavádí cla na dovoz dronů a jejich součástek. Bílý dům krok zdůvodňuje přílišnou závislostí Spojených států na zahraničních dodavatelích a bezpečnostními riziky spojenými s některými výrobci.
Nejvyšší, stoprocentní sazba se bude vztahovat na drony od určité velikosti nebo na stroje se zvlášť bezpečnostně citlivými schopnostmi. Menší modely bez těchto vlastností zatíží clo 25 procent. Opatření tak pravděpodobně nejvíce zasáhne čínské výrobce, kteří americkému trhu s drony dominují.
Cla se liší podle původu
Na drony a komponenty z Evropské unie, Japonska, Lichtenštejnska, Jižní Koreje, Švýcarska a Tchaj-wanu se má vztahovat sazba 15 procent. Dovozy z Británie budou zatíženy desetiprocentním clem. Nová pravidla mají vstoupit v platnost 21 dní po podpisu prezidentského nařízení.
U méně citlivých součástek bude přechodná lhůta delší a potrvá 180 dní. Stejný odklad dostanou výrobky, které americké ministerstvo obrany do 20 dnů od podpisu vyřadí z takzvaného Covered List vedeného komunikačním regulátorem FCC. Seznam zahrnuje zařízení, jež Spojené státy považují za riziko pro národní bezpečnost.
Rozhodnutí navazuje na šetření ministra obchodu Howarda Lutnicka. Podle textu zveřejněného Bílým domem ministr dospěl k závěru, že drony a jejich části od některých zahraničních firem představují bezpečnostní hrozbu. Současně ale americký průmysl nevyrábí dostatečné množství techniky, aby domácí bezpečnostní potřeby pokryl.
Tlak na čínskou techniku roste
Washington omezuje čínskou dronovou techniku už několik let. Od konce roku 2025 zahraniční výrobci v zásadě nemohou získat schválení pro nové modely. Drony, které povolení získaly dříve, se však mohou ve Spojených státech prodávat dál.
Nová cla přicházejí před plánovaným zářijovým setkáním Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a zapadají do obnoveného obchodního napětí mezi oběma zeměmi. Washington v poslední době uvalil další cla na čínské zboží, zařadil nové firmy na seznam s dovozními omezeními a omezil import některých čínských technologických produktů. Peking odpověděl vlastními opatřeními.
Další vývoj bude záviset na tom, jak americké úřady vymezí citlivé modely a komponenty a které výrobky ministerstvo obrany z bezpečnostního seznamu vyjme. Zároveň zůstává otevřené, jak na nové bariéry před zářijovým jednáním zareaguje Čína.
