Uspěje nejlépe připravený, říká ředitel skupiny Zero Carbon Jiří Bárta

České teplárenství bude v příštích 20 letech stát především na biomase a plynu, říká spolumajitel a generální ředitel skupiny Zero Carbon Jiří Bárta. Firma Zero Carbon, která byla ještě před několika lety čistě obchodníkem s biomasou, dnes také staví energetické zdroje, připravuje osm větrných projektů a buduje vlastní nákladní železniční dopravu. Od roku 2027 chce po kolejích přepravovat nejméně čtyři sta tisíc tun biomasy ročně. Právě zvládnutá logistika podle Bárty rozhodne, kdo na trhu uspěje. V rozhovoru vysvětluje také cenový strop biomasy a proč by na rok 2035 vsadil na biometan.

► Do skupiny Zero Carbon jste přišel po 15 letech strávených na velkých energetických projektech. Co jste chtěl ve firmě změnit?

Když jsme na začátku roku 2023 s druhým spolumajitelem připravovali další plán, Zero Carbon byla obchodní firma zaměřená na biomasu. Energetika a teplárenství však procházejí rozsáhlou modernizací a nám bylo jasné, že jako pouhý obchodník neuspějeme.

K dodávkám paliva jsme potřebovali přidat něco, co nás odliší. Využili jsme proto mé zkušenosti s výstavbou energetických projektů a začali jsme oslovovat teplárny, které plánovaly přechod z uhlí na biomasu, případně částečně na plyn. Říkali jsme jim: jsme velký dodavatel biomasy, ale zároveň vám dokážeme poradit s přestavbou zdroje a také ji uskutečnit. Vztah se zákazníkem tak nekončí dodáním paliva; můžeme se podílet na celé modernizaci jeho provozu. Tento model se osvědčil. Dnes jsme jedním z hlavních dodavatelů projektu modernizace teplárny Ško-Energo v areálu Škoda Auto, kde odpovídáme za palivové hospodářství.

► Zero Carbon obchoduje s biomasou, staví energetické zdroje, rozvíjí větrné projekty a buduje železničního dopravce. Co z toho má vzniknout?

Chceme být víc než obchodníkem s biomasou. Chceme využít příležitosti, které přináší modernizace energetiky a teplárenství. Vidíme je nejen v biomase, ale i v dalších obnovitelných zdrojích, především ve větrných elektrárnách, ve využití odpadů a v biometanu. To je naše základní strategie.

► Řada českých tepláren bude muset v příštích letech opustit uhlí. Proč by jeho místo měla zaujmout biomasa a nikoli plyn, elektřina či odpad?

Je důležité rozlišovat mezi energetikou a teplárenstvím, což lidé často směšují. České teplárenství bude v příštích 20 letech především biomasové a plynové. U biomasy jsou ovšem karty víceméně rozdány. Česká republika je omezena množstvím štěpky, které dokáže vyprodukovat, a současná spotřeba je už tak vysoká, že nový velký odběratel by na trhu hledal palivo jen obtížně. Velké biomasové projekty, které jsou nyní ve výstavbě nebo se dokončují, proto vyčerpávají prostor pro další podstatnou expanzi. Vznikat mohou menší lokální zdroje, nikoli další rozsáhlé infrastrukturní projekty. Velká část zbývajícího prostoru proto v dohledné době připadne plynu.

► Jak do této představy zapadají fotovoltaika a vítr?

Teplárna potřebuje vyrábět nejvíce v topné sezoně, tedy v době, kdy nemáme přebytky elektřiny z fotovoltaiky. Ani baterie samy o sobě nevyřeší sezonní rozdíl mezi letní výrobou a zimní spotřebou tepla. Biomasa má výhodu, že ji lze během roku shromažďovat a v zimě spotřebovat. Do mixu je zároveň možné přidat vítr, jehož výrobní profil je nejsilnější na podzim, v zimě a během části jara. To je období, kdy lze jeho elektřinu dobře uplatnit v energetice i teplárenství. Proto máme ve své strategii více technologií a nesázíme všechno na jediný zdroj.

► Chcete po železnici přepravovat nejméně čtyři sta tisíc tun biomasy ročně, což odpovídá přibližně 16 tisícům kamionových nákladů. Proč je pro vás vlastní železniční řetězec tak důležitý?

Největší položkou v ceně biomasy je doprava. Chce-li být dodavatel štěpky cenově konkurenceschopný, musí dokonale řídit její logistiku. Úspěšný dodavatel štěpky je proto spíš logistik než její výrobce. Potřebuje detailně naplánovanou infrastrukturu svozu, skladovacích ploch a kyvadlové dopravy ke konečnému odběrateli. Od určité vzdálenosti vychází vlak levněji než kamion, zároveň se ale jedině nákladní automobil dostane až do lesa. Vždy tedy půjde o kombinaci: těžká technika vyveze materiál na okraj lesa, kamion ho dopraví na skladovací plochu a odtud zamíří vlakem ke spotřebiteli. Ekonomický smysl nemá samotný vlak, nýbrž správně poskládaný řetězec od lesa až po teplárnu. Jen tak lze stlačit náklady na dopravu natolik, aby biomasa cenově obstála proti zemnímu plynu zatíženému emisní povolenkou.

► Může cena biomasy s rostoucí poptávkou vystoupat prakticky kamkoli?

Nemůže. Část trhu má pocit, že biomasa může zdražovat do závratných výšek, ale její cena má přirozený strop. U zdroje, který umí spalovat biomasu i zemní plyn, ho vytváří součet ceny plynu a emisní povolenky. Pokud se cena biomasy dostane na tuto úroveň, provozovatel ji přestane používat a přejde na plyn.

► Je váš železniční a biomasový model životaschopný čistě obchodně, nebo závisí na dotacích a politickém tlaku na dekarbonizaci?

Naše projekty v oblasti biomasy dotované nejsou. Tím netvrdím, že podporu nedostávají projekty na straně odběratelů; některé ano. My ale žádné dotace nečerpáme. Zároveň se připravujeme na dopad systému ETS2 na kamionovou přepravu. Podle našich očekávání se vyšší náklady na fosilní paliva v silniční dopravě promítnou také do našeho podnikání a železnice nám může pomoci tento vliv omezit. Pro nás tedy nejde o obchodní model postavený na získání veřejné podpory.

► Dokáže český trh dodat tak velké množství biomasy, aniž by prudce vzrostly ceny nebo se zvýšila závislost na dovozu?

Přeshraniční obchod s biomasou je už dnes běžný. Odběratel může používat palivo ze zahraničí, dodavatel však musí doložit jeho původ a splnění příslušných podmínek udržitelnosti. Pro spotřebitele je to zásadní také z hlediska pravidel emisního obchodování. Zásadní otázkou je, co se na trhu stane, až budou dokončeny všechny velké zdroje, které se dnes stavějí nebo připravují, a začnou odebírat deklarované množství štěpky. Řešíme to denně, ale nevidím budoucnost tragicky. Uspěje ten, kdo bude nejlépe připravený. A příprava v tomto případě znamená mít zvládnutou logistiku, skladování a síť vhodně rozmístěných překladišť.

► Vaše dceřiná společnost získala licenci k veřejné nákladní železniční dopravě. Budete vozit jen vlastní biomasu, nebo chcete konkurovat zavedeným dopravcům?

Železnice má dnes především sloužit k zásobování našich zákazníků. Intenzivně ale zvažujeme, že tuto službu nabídneme také třetím stranám, včetně klientů za hranicemi České republiky, kde je poptávka po podobné přepravě řádově silnější. Není to však hlavní smysl celého projektu.

► Vedle biomasy rozvíjíte také větrné elektrárny. Co jejich výstavbu v Česku nejvíc brzdí?

Největším problémem byla chybějící kapacita přenosových a distribučních sítí. Část kapacity byla rezervována pro projekty, které se nakonec neuskutečnily a pravděpodobně ani neuskuteční. Když jsme našli zajímavou lokalitu, která měla podporu veřejnosti, často jsme narazili právě na nemožnost připojení. Situace se nyní pomalu mění. Distributoři postupně odstraňují mrtvé projekty z rezervačních systémů a kapacita se znovu otevírá. V tom vidíme velkou příležitost. Větrná energetika má v Česku značný potenciál a při správné volbě velikosti a počtu zdrojů může mít omezený dopad na své okolí.

► Kolik větrných elektráren dnes provozujete a kolik vašich projektů existuje zatím jen na papíře?

Pod značkou Zero Carbon zatím žádnou větrnou elektrárnu neprovozujeme. V přípravě máme osm projektů o celkovém plánovaném výkonu 31 megawattů. U všech chceme být také investorem: vyhledáme lokalitu, zajistíme projektování a výstavbu a elektrárny následně budeme provozovat. Projekty nevyvíjíme pro třetí strany, celý proces si zajišťujeme interně pro vlastní portfolio.

► Kdybyste měl vsadit na podobu české energetiky v roce 2035, na který zdroj byste vsadil?

Na biometan. Česká republika má silnou a mimořádně rozvětvenou plynárenskou infrastrukturu. Zemní plyn dnes dokážeme přivést prakticky až do centra Prahy, současně jsme však na jeho dovozu téměř zcela závislí. Výroba vlastního plynu v podobě biometanu proto dává velký smysl. Jeho největší výhodou je, že může využít infrastrukturu, kterou už máme. Nabídka biometanu bude řádově nižší než poptávka. Kdo ho bude vyrábět, může očekávat, že pro něj vždy najde odběratele.