Vesmír láká výrobce čipů: vzniká nový miliardový trh
Rostoucí počet satelitů otevírá výrobcům polovodičů nový trh. Ten táhne komerční sektor, ale tlačí i na ceny.
Poptávka po čipech pro umělou inteligenci vynesla firmy jako Nvidia mezi nejhodnotnější na světě. Paralelně však vzniká méně viditelný, ale rychle rostoucí trh: polovodiče pro satelity.
Podle Vincenta Fraisse ze společnosti STMicroelectronics roste objem díky nástupu soukromých kosmických firem. Zatímco jeho firma dodává čipy pro SpaceX už více než deset let, skutečný růst má teprve přijít. SpaceX plánuje vstup na burzu a chce získat až 75 miliard dolarů, což by mohlo firmu ocenit na 1,75 bilionu dolarů.
Komerční kosmos mění pravidla hry
SpaceX rozvíjí projekt Starlink a plánuje globální mobilní služby, datová centra na orbitě i infrastrukturu pro další generace vesmírných lodí. Podobně postupuje Amazon, který chce do roku 2029 vypustit zhruba 3200 satelitů a současně kupuje operátora Globalstar za více než 11 miliard dolarů.
Celý sektor rychle roste. Podle společnosti Novaspace dosáhl globální vesmírný trh v roce 2025 objemu 626 miliard dolarů a do roku 2030 má přesáhnout bilion. Dalším impulzem jsou geopolitické napětí: stále více států buduje vlastní satelitní sítě, což podle Fraisse dál rozšiřuje poptávku.
Tlak na cenu i nové objemy
Pro evropské výrobce jako Infineon nejde o nový obor. Dlouhodobě dodávají pro NASA či ESA. Čipy Infineonu se podílely i na misi Artemis II, která obletěla Měsíc.
Kosmické prostředí ale klade extrémní nároky. Mimo ochranu zemského magnetického pole mohou částice elektroniku poškodit, což vyžaduje speciální, vysoce spolehlivé komponenty. Státní zakázky proto tradičně znamenaly vysoké standardy i podporu vývoje.
Noví soukromí hráči však mění ekonomiku. Jejich satelity mají kratší životnost a důraz kladou na cenu. Výrobci čipů tak čelí tlaku na marže podobnému automobilovému či mobilnímu průmyslu. Zároveň ale získávají stabilnější poptávku: satelity na nízké orbitě se podle Fraisse obměňují každých pět až sedm let, což vytváří opakující se příjmy.
Strategický sektor a globální konkurence
Podle Tanjeffa Schadta ze Strategy& má vesmírný byznys i bezpečnostní rozměr. Státy jej vnímají jako součást technologické suverenity, což dokládají i plány německé armády na vlastní satelitní síť v hodnotě až deseti miliard eur.
Konkurence je globální. Americké firmy, včetně AMD, otevřeně spojují technologické ambice s národní strategií a dodávají čipy například pro Blue Origin či NASA.
Na trh zároveň vstupují nové firmy. Německý startup Incirt vyvíjí datové převodníky, které mají být výrazně rychlejší a vyráběné v Evropě. První nasazení ve vesmíru plánuje během dvou let.
Další vývoj bude záviset na tempu komercializace kosmu, investicích států i schopnosti výrobců vyvažovat tlak na cenu s technologickými nároky. Rozhodující roli přitom sehrají jak soukromé projekty, tak veřejné zakázky.
