Hlavním tématem dnešního environmentalismu je „klimatická krize“, tedy klimatické změny. Jejich součástí je i střet o elektromobily, přičemž se často řeší až jejich dopad, a nikoli příčina jejich zavádění, tedy ideologie klimatických změn.

aaa

Většina diskusí o klimatických změnách má silný starozákonní podtext a například povodně jsou považované za varování lidstva před jeho nesvatým chováním. Klimatické změny, představa, že lidstvo má negativní dopad na Zemi, se stala jedním ze správných názorů klimatických alarmistů. Přitom je možné, že počasí na Zemi nejvíce ovlivňuje Slunce. V závislosti na poloze Země vůči Slunci totiž klimatické podmínky vytvářejí obrovské abnormality, jež odporují všemu, co si lidé myslí, že vědí o fungování Země.

Navzdory tomu někteří alarmističtí klimatičtí vědci trvají například na tom, že elektrický vůz neničí Zemi. Pravdou sice je, že se globální teploty zvyšují, ale lidský vliv je nejistý nebo zanedbatelný. Otázkou není, zda se Země v poslední době oteplila, ale nakolik toto oteplení způsobili lidé. Náhrada fosilních paliv obnovitelnými zdroji energie do poloviny 21. století by byla ekonomicky riskantní a mohla by mít zanedbatelný vliv na oteplování Země. Tento komplikovaný jev sice způsobuje určité změny, ale přináší i výhody, zejména pokud jde o zemědělské výnosy a vyšší vegetaci. Někteří klimaskeptici říkají, že oxid uhličitý neznečišťuje, ale je „potravou“ pro rostliny.

O elektrických autech se občas tvrdí, že mají budoucnost, že jsou čistší, levnější a lepší. Ve skutečnosti však jsou jen někdy a o něco lepší než jejich fosilní alternativy, většinou jsou mnohem dražší a ani nemusejí být o tolik čistší. Elektromobil za dobu svého provozu sice vypustí méně oxidu uhličitého než benzinový automobil, ale rozdíl se může značně lišit podle výroby elektřiny. Navíc výroba baterií také vyžaduje obrovské množství energie, většinou ze spalování uhlí v Číně.

Ani dopad elektromobilů na znečištění ovzduší není takový, jak se myslí. Je totiž jen o trochu nižší než u benzinových aut, protože jejich masivní baterie a hmotnost více znečišťují v důsledku většího opotřebení brzd, pneumatik a vozovek. Navíc nerostné suroviny potřebné pro tyto baterie představují etický problém, protože mnohé z nich se těží v oblastech se špatným záznamem o lidských právech. Například většina kobaltu pochází z Konga, kde dětská práce není neobvyklá. Existují také bezpečnostní rizika, protože vzácné kovy se zpracovávají především v Číně.

Západním společnostem nezbývá nic jiného než sebrat odvahu a postavit se politické moci, která se dnes maskuje environmentalismem.