Vláda deficitního a reputačního rizika
Jednání o nové vládě, které hned po volbách rozjelo vítězné ANO Andreje Babiše, potvrzuje starou pravdu: to, zda jste skutečně vyhráli, se ukáže až ve vládě, kterou vyjednáte. Pro ANO to bude ještě krušná práce. Musí se totiž vyrovnat hned s několika omezeními, jež zásadně snižují mandát, který mu daly dva miliony lidí.
Babišova strana riskuje svou politickou pověst, což zní vzhledem k dlouholeté sžíravé kritice ANO paradoxně, ale je to tak. Nechat se podporovat ve vládě hnutími a lidmi, kteří jsou nejen v Česku, ale prakticky po celé Evropě chápáni jako extrémní protestní hlasy, a chtít na tomto půdorysu vytvářet něco pozitivního, bude vyžadovat hodně politického umu. Není to reputační riziko jen pro ANO, nýbrž pro celé Česko.
Um vyjednávací a politický bude Andrej Babiš potřebovat rovněž v boji o naplnění svých rozsáhlých volebních slibů. V euforii po volbách se zavázal, že splní vše, co sliboval, v napětí s obránci ideologie přísné rozpočtové politiky a snižování státních výdajů z hnutí Motoristů sobě ale bude těžké platit tyto sliby lepšího života pro všechny novými a novými deficity. Už nyní, na začátku vytváření nové vlády, Babiš narazil na rozpočtovou realitu danou zákony, kterou před volbami jaksi vytěsňoval.
Po čtyřech letech se obrací strategie vládních jednání. Zatímco Fialova vláda nejdříve hledala shodu na programech, a pak si dělila posty, ANOMOTOSPD nedočkavě parceluje politické pozice, a teprve potom se chce ptát, co a jak s jejich pomocí bude rozdělovat, prosazovat, zakazovat, vytvářet. Důvěra v lepší zítřky tím není zcela otřesena, pochybnost o tom, že bohatství a prosperita Česka jsou tu na prvním místě, se však povážlivě zvyšuje.
Fialově vládě chyběla odvaha k reformám nejen ve státních financích, ale i při vytváření svobodného prostředí pro podnikání a růst bohatství. Babiš sliboval, že dá všechno zase do pořádku. Už z prvních velkých problémů s rozpočtem a jeho zdroji naznačuje, že to půjde ztuha, pohoda to nebude. Sypání státních peněz do ekonomiky si už Babiš jednou vyzkoušel, v době covidu-19 možná mělo své oprávnění, i když následná inflační vlna byla dost tvrdým trestem. Opakovat totéž podruhé je zatím to jediné, co Babiš nabízí. Pro existenci stabilnější vlády to může být větší ohrožení než extrémní postavy v SPD. Euro se v tomto čísle podrobně věnuje nákladům, které by si vyžádalo plnění Babišových sociálních slibů, aby bylo jasné, jak obrovské jsou. A také že jdou opačným směrem, než české veřejné finance potřebují. V plánech ANO také chybí promyšlenější investiční strategie, jež jediná může Česku pomoct z přešlapování na místě v posledních dvou třech letech. Někdy možná bude líp, zatím to však vypadá, že za Babiše bude spíše tak, jak bylo. Neslaně nemastně, klid, bez odvahy něco podstatného změnit. Ale jak říká krásná sportovní fráze, uvidíme. Po rozdělení postů se třeba najde i trochu času na promyšlení potřebných změn a nějakou tu hospodářskou strategii. Jistou šanci vláda reputačního rizika pořád má.
