Vládou naplánovaná cesta do dluhů

Budoucí vláda už má koaliční smlouvu i vládní program, a proto si lze představit ekonomické směřování Česka. Porostou výdaje, budou se snižovat daně a dluh se zvýší. Představy, že to naženou příjmy z dodatečného ekonomického růstu odvozeného od plnění nové vládní hospodářské strategie a z výnosů elektronické evidence tržeb i dalšího tažení proti šedé ekonomice zaklekáváním na podnikatele, jsou však liché. A vládní program to nezastírá, když v pasáži o veřejných financích hovoří o udržování jejich deficitu pod tříprocentním maastrichtským kritériem a teprve v delším časovém horizontu o jeho snižování. To znamená, že každoroční dluh méně než dvě procenta HDP bude zhruba o jedno procento, tedy o 85 miliard korun, vyšší. Ani to však nebude stačit.

Například budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) přiznává, že jedná s vedením Ředitelství silnic a dálnic a Správou železnic o nových prioritách, odložení plánu na vysokorychlostní tratě s výjimkou hlavního koridoru z Drážďan přes Prahu do Břeclavi a o posunutí některých dálničních staveb na pozdější dobu. Odcházející vláda sice nechala hodně nezodpovědně v rozpočtu na investice do infrastruktury díru 38 miliard korun nekrytou příjmy ze státního rozpočtu, ale to z oněch 85 miliard navýšení deficitu placeno být nemá. Ty jsou určeny na jiné, u veřejnosti populárnější výdaje.

Energie aneb Co bude s ČEZ

Prioritou je nyní snižování cen energií, a to ve dvou fázích. První je převedení poplatku za obnovitelné zdroje energie (OZE) na státní rozpočet. Ten nyní platí spotřebitelé ve výši šesti stovek za megawatthodinu ve fakturách za elektřinu. Má to snížit její celkovou cenu o deset procent. Rozpočet to zatíží dodatečnými 20 miliardami, na něž si bude třeba půjčit. Jako druhý krok v budoucnu má zhruba stejnou částku převzít stát v platbách za přenos a distribuci, což by zlevnilo proud o dalších deset procent.

V obou případech se finanční zátěž pouze přesouvá z člověka v roli spotřebitele na něj coby daňového poplatníka. Navíc nová vláda plánuje postátnění ČEZ výkupem minoritních akcionářů ovládajících 30 procent akcií. O tomto záměru hovoří Andrej Babiš (ANO) už čtyři roky a koketovala s ním i Fialova vláda, která od něho upustila z důvodu nákladnosti. V Babišově programovém prohlášení se ale hovoří už jen o ovládnutí výrobní části společnosti. I to však předpokládá, že stát navýší svůj 70procentní podíl na minimálně 90 procent, aby měl sílu rozdělení firmy prosadit na valné hromadě. Karel Havlíček nyní hovoří o tom, že stále existují dvě varianty převzetí ČEZ, ale o podrobnostech se nevyjadřuje s odvoláním na skutečnost, že jde o kurzotvorné informace.

V obou případech by ale odkup akcií platil ČEZ a musel by si půjčit, což by několik let blokovalo výplatu dividend, z nichž státu plynulo 20 miliard korun ročně. Navíc nová vláda slibuje zachovat provoz uhelných elektráren, než bude postavena náhrada v plynu a OZE. Uhelky se už v současnosti propadají do miliardových ztrát kvůli ceně emisních povolenek, takže je nelze provozovat bez dotací. Ty budou muset být také miliardové, navíc je otázkou, zda nám je jako státní pomoc povolí Evropská komise. Jen plány v energetice tedy spolykají velkou většinu onoho 85miliardového navýšení rozpočtového schodku.

Atraktivní snižování daní, ale…

Druhou nejvyšší položkou jsou změny v daních. Vláda chystá snížení korporátní daně z 21 zpět na 19 procent, tedy před konsolidačním balíčkem z roku 2023. To přinejmenším krátkodobě sníží příjmy státu o 20 miliard korun. Navíc chce zrychlit odpisy na investice a vědu a výzkum, což je v zásadě správná cesta ke zrychlení hospodářského růstu, a tím i zvýšení rozpočtových příjmů, jenže až se zpožděním, a do té doby to rovněž přijde na dosud nevyčíslené miliardy. Pak se mají vrátit do daně z příjmu fyzických osob zrušené odečitatelné položky, například školkovné, odpočet na manželku v domácnosti a na studenta. U osob samostatně výdělečně činných má být zrušeno navýšení minimálního pojistného plánované od ledna příštího roku. To se bude sice dotčeným lidem líbit, ale rozpočet to přijde na vyšší jednotky miliard korun.

Dalším populárním, ale i užitečným návrhem je zvýšení stropu pro placení DPH, který je nyní na dvou milionech korun tržeb, a zejména zkrácení lhůt pro vrácení DPH z nezaplacených faktur ze současných šesti na tři měsíce. Ani to se neobejde bez výpadku rozpočtových příjmů, stejně jako plán snížit DPH na léky na recept ze současných dvanácti procent na nulu a nealkoholické nápoje přeřadit ze sazby 21 na 12 procent. To rovněž nebude zadarmo. Třetí v pořadí budou zřejmě náklady na zvyšování platů státních zaměstnanců, zejména učitelů, kterým se mají současné odměny v průměru asi 52 tisíc měsíčně zvýšit na avizovaných 75 tisíc korun do konce mandátu vlády. Podobně mají růst odměny bezpečnostních složek státu. Nástupní mzda má u těchto lidí placených erárem narůst na 50 tisíc korun.

Vládní prohlášení sice slibuje úspory v běžných provozních výdajích státu ve výši pěti procent ročně a lepší výběr daní, ale to mohou být jednotky miliard. Jediná větší úspora se může týkat obrany, kde Babišova vláda nehodlá navyšovat výdaje nad dvě procenta, zatímco ta Fialova chtěla každý rok přidávat 0,2 procenta HDP až do roku 2030. To dá úsporu nějakých 18 mi- liard korun, ale sníží se bezpečnost státu a naruší naše závazky vůči NATO. Takže udržet o 85 miliard korun navýšený deficit v příštích letech nebude snadné a případné otřesy a vnější šoky, které zpomalí růst a zvýší nezaměstnanost, mohou přinést propad do roku 2021 se schodkem veřejných financí 5,6 procenta.