Volt chce Evropu nabít novou energií

Evropě chtějí dodat novou energii, proto si do názvu zvolili mezinárodní označení jednotky elektrického napětí. Pan­evropské politické hnutí Volt vzniklo před pěti lety jako facebooková skupina, teď už začíná sbírat první body napříč Evropskou unií. Nově o sobě dalo vědět také v tuzemsku: zdejší pobočka Volt Česko získala tři měsíce po registraci v zářijových volbách na pražský magistrát skoro pět tisíc hlasů. A už tento víkend se Praha stane místem, kam se sjedou zástupci Voltu z celé Evropy – 8. a 9. října se koná valné shromáždění hnutí v Kongresovém centru.

Vize mají nalinkované velkolepě. „Evropské výzvy vyžadují evropská řešení. Populisté a nacionalisté ohrožují naše společné soužití v Evropě. Proto jsme založili Volt. Jsme první celoevropská strana – naše politika překračuje hranice národních států, jsme přítomni ve 31 zemích, v nichž vystupujeme jako jednotná platforma,“ stojí na webu Voltu. Na politické mapě se hnutí považuje za čistý střed, progresivní, liberální eurofederalistickou stranu.

Limity národních stran

Právě ve své nadnárodnosti spatřují zástupci Voltu velkou výhodu oproti klasickým politickým stranám, jež působí na národní úrovni. „Svět se propojuje mnohem víc než politika. Jednou větou lze říct, že evropské výzvy vyžadují evropská řešení,“ řekl týdeníku Euro předseda Voltu Česko Adam Hanka.

Myslí si, že národní strany v moderní době narážejí na své limity: Evropa 21. století řeší stále více výzev, které na lokální nebo národní úrovni řešit nelze, ať je to klimatická krize, společná bezpečnost, ochrana hranic, boj proti daňovým rájům, nebo ochrana osobních údajů.

„Vezměme si dva příklady: ruská agrese na Ukrajině ukázala, že potřebujeme vybudovat společnou evropskou armádu, která bude součástí NATO. Jinak se může stát, že Evropská unie – zejména menší a středně velké státy, mezi něž patří i Česko – budou v budoucnu vydány napospas vnějšímu agresorovi,“ uvedl.

Dalším příkladem je podle něj boj s klimatickou krizí, kdy Evropa musí projít spravedlivou transformací na uhlíkově neutrální ekonomiku. „To čeká celý svět, ale Evropa může jít v tomto snažení příkladem. Zároveň potřebujeme, aby Evropská unie byla flexibilnější, aby ji nemohla vydírat jedna členská země. To bude stále důležitější nejen pro budoucí fungování Unie na stávajícím půdorysu, ale také pro případné rozšíření EU,“ zdůraznil Hanka.

Volt je novou, ale zdaleka nikoli první panevropskou stranou. Takovou je každá, která působí na úrovni EU – třeba Strana evropských socialistů, Evropská lidová strana nebo i Strana evropských konzervativců a reformistů, jež jsou v Evropském parlamentu. Ale i neparlamentní Evropská pirátská strana nebo Iniciativa komunistických a dělnických stran.

„Panevropské volební strany jsou nový fenomén, který může být atraktivní zejména pro mladé voliče. Právě ti často mají vztah k Evropské unii kladnější a aktivnější než starší generace, což ukázala i rekordní účast mladých voličů v posledních volbách do Evropského parlamentu,“ říká analytička Asociace pro mezinárodní otázky Vendula Kazlauskas. „Více si také uvědomují, že problémy, kterým teď musí EU čelit, nemůže žádný stát vyřešit sám – ať už se to týká klimatické krize, války, nebo pandemie. Právě proto pro ně může být lákavá strana, jež nabízí hledání společných evropských řešení,“ potvrzuje Hankova slova.

Podle Omriho Preisse, jednoho ze zakladatelů Voltu Belgie a člena Evropského volebního výboru, který spoluorganizuje zmíněné valné shromáždění v Praze, se místní problémy v těch evropských vždycky odrážejí. Jako příklady uvádí opět ceny energií, inflaci nebo přístup k ukrajinským uprchlíkům.

„Mít propojenou politickou agendu od místní přes národní až po evropskou úroveň v celé Evropě znamená, že můžeme všechny tyto zdánlivě místní problémy řešit na základě společné vize a občané mohou prostřednictvím zástupců své obavy vyjádřit na všech těchto úrovních. To je v současnosti mimo panevropské strany nemožné, národní strany se zastavují na státních hranicích a evropské politické rodiny jsou bohužel příliš roztříštěné,“ tvrdí Preiss. Podle svých slov doufá, že se to časem změní a vznikne skutečně celoevropský stranický politický systém.

Pokud jde o financování, Volt podle Preisse žije z členských příspěvků a darů členů. „Dále máme zdroj ve formě poplatků za účast na akcích, jako jsou třeba valná shromáždění, a prodeje zboží na těchto akcích – odtud ta spousta fialových svetrů. Tam, kde byl zástupce Voltu zvolen do veřejné funkce nebo měl nárok na veřejné prostředky za účast ve volbách, dostaly strany prostředky na svou práci podle národních zákonů,“ uvádí Preiss.

Upozornit na sebe

Hlavním cílem hnutí Volt je propojení napříč kontinentem a reforma Evropské unie. „Na našem programu pracují lidé po celé Evropě – v jedné pracovní skupině jsou Češi s Portugalci, Bulhaři a Němci. To o sobě žádná jiná politická strana říct nemůže. Dokazujeme všem, že Evropané spolu dokážou táhnout za jeden provaz,“ věří Hanka.

Vyvstává ale otázka, co mohou takové strany nabídnout na lokální úrovni. Hanka tvrdí, že je toho hodně. Z logiky věci vyplývá, že hnutí se zastoupením ve všech unijních zemích bude přinášet především zahraniční inspiraci. Kde čerpat by bylo: Volt už má jednoho europoslance a sedí i ve dvou národních parlamentech a mnoha obecních zastupitelstvech.

Hanka tvrdí, že to umožňuje inspirovat se tím, co v kterých zemích nebo městech funguje nejlépe: „Ve volbách v Praze jsme tak kandidovali nejen s velmi progresivním programem, který se zaměřoval na moderní urbanismus, adaptaci města na klimatickou krizi, řešení problémů s bydlením, ale přinesli jsme ještě jeden unikátní programový bod, který jiné strany neměly a ani je nenapadly. Takzvaný Expat council, tedy radu cizinců, která by zastupovala zájmy cizinců dlouhodobě žijících v Praze, například těch, kteří mají trvalý pobyt, ale jejichž hlas není ve volbách tolik slyšet. Máme zkušenosti z měst v Německu a Nizozemsku, že takový orgán tam existuje a velmi dobře plní svou roli.“

Volby na pražský magistrát byly pro Volt Česko premiérové, politická strana je registrovaná teprve od června. S ne­úplnou kandidátkou přitom získala skoro pět tisíc hlasů. To je podle Hanky úspěch. Hlavním cílem bylo na sebe hlavně upozornit širší veřejnost a stvrdit, že Volt už není jen skupina nadšenců, ale relevantní politický subjekt.

Profesionalizace celého hnutí postupuje především na evropské úrovni, kde se soustředí na celoevropský branding a koordinaci. „Volt Europa má dnes už profesionální zázemí, a dokonce zaměstnance, kteří se právě třeba celoevropské koordinaci věnují,“ dodává Preiss.

Proti populistům

Ačkoli je v každé zemi samostatná organizace, není Volt decentralizovaný, ale založený na myšlence distribuovaného vedení. Všichni členové mohou převzít vůdčí roli, hierarchie je plochá.

„Udržet v tomto plynulost spojení a výměny je jistě výzvou, jak organizace roste. Ale je to něco, co je hluboce zakořeněno v organizační kultuře Voltu a ukázalo se, že je to i vcelku odolné,“ je přesvědčen Preiss. „Máme vlastní intranet, na němž spolu každý den komunikujeme. Nejsme volné uskupení stran, jejichž zástupci se jednou za půl roku setkají na dva dny, skutečně fungujeme jako jedna velká panevropská politická strana, a to na každodenní bázi,“ doplňuje Hanka.

Vizi do budoucna má teď Volt jasnou – v roce 2024 v co nejvíce zemích kandidovat do Evropského parlamentu a mít zvolených alespoň 25 europoslanců ze sedmi zemí. „Věříme, že je možné to dokázat, i díky tomu, že budeme kandidovat po celé Evropě se společným programem. Před námi ještě nikdo nic takového ani nezkusil,“ vysvětluje Hanka.

Právě tento společný program by měl finalizovat zmíněný celoevropský sjezd v Praze. K viditelnosti chtějí organizátoři využít, že Česko teď předsedá Evropské unii, upozornit na to, že v Evropě nejsou jen odstředivé tendence a že je zde naopak mnoho lidí, kteří si přejí, aby se Evropa ještě více semkla a aby současné problémy jako drahé energie nebo ruskou agresi na Ukrajině řešila společně. „Nesmíme dopustit, aby vládu v evropských zemích přebírali nacionalisté a populisté,“ zdůrazňuje Hanka. „Přesně proto jsme Volt před pěti lety založili a tuto vizi chceme prosazovat i nyní v Praze.“