Vorsprung durch Technik

Reklamní motto dobře vystihuje to, co svět na Německu tak obdivuje: špičkové technologie, průmyslovou sílu, preciznost i výhledy do budoucna. Automobilový průmysl je výrazným hybatelem německého – a stejně tak českého – hospodářství. Jak ovšem píšeme v aktuálním vydání týdeníku Euro, pověstná německá mašina zpomaluje… V soukolí to dře. A to z mnoha důvodů, ekonomických, strukturálních i politických, jak analyzuje Petr Fischer v článku, jenž mapuje vzestup tamní strany Alternativa pro Německo i celo­evropskou nervozitu z nástupu antisystémových stran, které to chtějí „dělat jinak“ – ale často nevědí přesně jak.

Vaší pozornosti doporučuji související téma z listu Financial Times. Reportáž přímo ze „srdce německé hospodářské stag­nace“, tedy z regionu ve spolkové zemi Porýní-Falc, ukazuje, co vše průmyslově orientované Německo tíží: vyšší ceny energií, nedostatek kvalifikovaných dělníků, nezájem mladých o těžkou práci i unijní přechod k elektromobilitě. „Nesedíme a nenaříkáme, musíme jít dál. Musíme tuto zemi učinit opět atraktivnější pro investice… Potřebujeme nový závan optimismu,“ uvedl pro FT Bernd Hofmann, ředitel jedné strojírenské firmy.

O to jde. Němce nelze podceňovat. Naději, že se přetížený německý „schnellzug“ pořádně rozjede a zase posviští, dávají další německé klady: výzkum, vývoj a inovace. Kupříkladu podle aktuálního žebříčku Global Innovation Index 2023, který přibližujeme v příloze Inovace, patří Německu osmé místo coby nejinovativnější ekonomice světa (za Nizozemskem a před Dánskem). V řadě subdisciplín náš západní soused exceluje: ve vytváření znalostí je šestý na světě, v patentech pátý, v průmyslovém zpracování třetí, ve vědě a výzkumu sedmý a konečně v terciár­ním vzdělávání osmý – to vše ve srovnání 132 států, jež Světová organizace duševního vlastnictví hodnotí.

Možná že zrovna teď nefrčí turbodmychadla a spalovací motory, ale jen si připomeňme, že opravdu převratné nápady těží ze základního výzkumu. Podle renomovaného vědeckého rankingu Nature Index jsou v něm Němci (a tam žijící zahraniční vědci) třetí nejlepší na světě! V oborech, jako jsou chemie, fyzika či biomedicína, mají více excelentních výstupů jen Čína a USA, až za německou vědou jsou Britové, Japonci i Francouzi. Fungující síť ústavů Maxe-Plancka, Helmholtzovy asociace, Leibnizovy společnosti a univerzit v Berlíně nebo Mnichově (kde jsou hned dvě momentálně mezinárodně nejlépe hodnocené školy v Německu) vytváří plno nápadů, jež se časem mohou dočkat aplikací – a byznysového využití.

Ostatně: země má rovněž unikátní model Fraunhoferovy společnosti, jejíž ústavy pomáhají propojovat ideje aplikovaného výzkumu s hi-tech průmyslem. Možná to nebudou auta a těžké stroje, nové trendy se formují s prudkým rozvojem AI, genomiky i medicíny… Nejstarší německá univerzita v Heidelbergu má báječné motto „Zukunft seit 1368“, budoucnost od roku 1368.

Přeji vám inspirativní čtení.