Zdražení Applu: náklady na AI se už přesouvají na zákazníky

Apple výrazně zvýšil ceny části svých zařízení. Základní iPad stojí nově o 32 procent více, televizní box se 128 gigabajty paměti zdražil zhruba o 58 procent. Firma krok vysvětluje růstem cen komponent, zejména paměťových čipů, jejichž cena stoupla kvůli masivní výstavbě datových center pro umělou inteligenci.

Šéf Applu Tim Cook pro Wall Street Journal uvedl, že zdražení bylo „nevyhnutelné“. Tím však debata nekončí. Otázka zní, pro koho je růst cen nevyhnutelný a kdo z něj těží. Zdražení Applu je prvním viditelným signálem, že náklady na infrastrukturu pro umělou inteligenci se postupně přesouvají ke koncovým zákazníkům, aniž by to firmy říkaly takto otevřeně.

Kdo zaplatí infrastrukturu AI

Apple jako důvod uvádí „zvýšené náklady na komponenty“. To je relevantní argument, ale nevysvětluje celý kontext. Pro systémy umělé inteligence vznikají datová centra v měřítku, které průmysl dosud neznal. Potřebují čipy, paměti, optické kabely, energii i vodu. A protože Amazon, Microsoft, Google i Meta v tomto závodě pokračují, roste tlak na světové trhy se součástkami.

Ceny iPhonů zatím zůstávají stabilní. To se však může změnit stejně rychle jako u jiných produktů Applu. Infrastruktura příští dekády musí být nějak financována a zapojení spotřebitelů do těchto nákladů není samo o sobě překvapivé. Neobvyklá je spíše míra neprůhlednosti, s níž se to děje.

Technologické firmy často zdůrazňují otevřenost. V případě výstavby datových center však velká část informací zůstává skrytá za odkazem na obchodní tajemství. To je slabá odpověď ve chvíli, kdy projekty mění spotřebu elektřiny, vody i místní infrastrukturu.

Efektivnější čipy, vyšší spotřeba

V mnoha případech není předem zřejmé, jak velkou spotřebu energie a vody nové datové centrum skutečně bude mít. Výrobci čipů jako Nvidia, AMD nebo Intel rádi upozorňují, že jejich polovodiče jsou stále efektivnější. Méně však zdůrazňují druhou část rovnice: počet požadavků na výpočty roste tak rychle, že celková spotřeba elektřiny může výrazně stoupat.

Právě tato nejasnost vysvětluje odpor části veřejnosti ve Spojených státech a stále častěji také v Německu a Evropě. Spor se netýká jen ceny konkrétního zařízení v obchodě. Jde o otázku, jaké náklady datová centra přinášejí místním komunitám a jaký užitek za ně společnost dostává.

Bilančně zelená energie

Typickým příkladem je elektřina. Mnozí provozovatelé uvádějí, že používají „100 procent“ obnovitelné energie. V detailech se ale často objevuje slovo „bilančně“. Znamená to, že firma podporuje větrné nebo solární parky, které na papíře vyrobí tolik elektřiny, kolik datové centrum spotřebuje.

Provoz čipů se tím ale nezastaví v noci ani při bezvětří. V takových situacích přicházejí ke slovu jiné zdroje energie. V některých případech se vedle datových center staví plynové elektrárny, aby pokryly jejich poptávku po elektřině. Dopady na obyvatele a veřejnou infrastrukturu jsou pak větší, než naznačuje samotné oznámení nového datového centra.

Otevřenou otázkou zůstává, zda budou provozovatelé nuceni před výstavbou zveřejňovat úplné náklady a důsledky svých projektů. Rozhodovat o tom budou firmy, regulátoři a místní politici. Pokud se pravidla nezmění, může se odpor proti infrastruktuře umělé inteligence přesunout z USA i do evropských debat.