Živnobanka a ti druzí. Jak vypadalo finanční zázemí prvního Československa
První československá republika
měla pět velkých bankovních domů, objevily se ale i privátní banky a nové nástroje včetně Hrabánkových „stavebních losů“ či losů čs. státní loterie.
Jestliže při zrodu moderního průmyslu na přelomu 18. a 19. století banky nehrály výraznější roli, v meziválečném období byl již rozvoj průmyslových podniků bez rozsáhlého bankovního úvěrování téměř nemyslitelný v kterékoli evropské zemi, o Americe nemluvě. Platilo to i pro Československo.
Asi většina čtenářů si vybaví alespoň Živnobanku. Ostatně bez ní by dnešní Česká národní banka (ČNB) neměla, kde „bydlet“. Onen rozsáhlý šedivý – a na svou dobu hypermoderní – palác na rohu ulic Na Příkopě a Hybernská patřil původně právě Živnobance. To ona si jej v pohnutém roce 1938 otevřela jako nové sídlo, když se již nevešla do svojí původní centrály stojící opodál. Živnobanka však představovala jen pomyslný vrcholek ledovce rozvinutého bankovního sektoru, na němž ekonomický rozmach ČSR finančně stál.
