Změna kvůli černé labuti

Dubnové průzkumy ohledně nadcházejících červnových voleb do Evropského parlamentu (EP) mluvily na Slovensku jasně: zvítězí Progresivní Slovensko, jehož lídrem kandidátky je bývalý premiér úřednické vlády Ľudovít Ódor. Druhý by skončil Smer-SSD úřadujícího premiéra Roberta Fica a třetí Hlas-SD, jehož předseda Peter Pellegrini zvítězil začátkem dubna ve druhém kole prezidentských voleb. Následuje hnutí Republika v čele s Milanem Uhríkem, jenž působil v EP v uplynulém volebním období. Schopnost dalších politických subjektů dosáhnout pětiprocentní hranice pro vstup do EP byla v dubnu nejistá. Parlamentní strana Svoboda a Solidarita (SaS) by zřejmě byla úspěšná, ale KDH nikoli.

Agentury odhadovaly účast voličů těsně nad 30 procenty, což je výrazný nárůst. V eurovolbách v roce 2019 jich přišlo jen 22 procent a ve třech předchozích se Slovensko umístilo na nejspodnější příčce. Dosavadní nezájem o věci evropské se tedy mění, a to kvůli vnitřním faktorům pramenícím z polarizace společnosti, jež souvisí se zvyšováním napětí a růstem konfliktů vládní koalice s opozicí od roku 2018, zejména po parlamentních volbách v roce 2020. Mezi vnější faktory patří růst antipatií vůči některým projektům Evropské unie, například Green Dealu nebo agendě LGBTQ, přičemž s nimi nesouhlasí zejména starší a ekonomicky slabší část společnosti. Srovnává totiž sociální jistoty před rokem 1989 se současnou, stále nejistější budoucností.

Vyšší účast v eurovolbách signalizuje nárůst přesvědčení, že trendy lze ovlivnit posílením politického subjektu, jenž pro jeho voliče představuje záruku bránit na evropské půdě jejich zájmy. Strach ze ztráty státní suverenity se projevil již v prezidentské kampani v podobě virálů na sociálních sítích – Slovensku jako malému státu hrozí ztráta práva veta při hlasování v Evropské radě. Strašení však nemělo reálný základ. Nikdo totiž voličům nevysvětlil, že právo veta nelze v podstatě změnit, ale téma v kampani posloužilo.

Druhým důvodem nárůstu účasti v euro­volbách jsou mladí voliči. Jejich výraznější orientace na EU než u jejich rodičů a prarodičů je dána schopností migrovat v rámci Unie při hledání výhodnějších pracovních příležitostí i atraktivní nabídkou vzdělávacích programů. Dubnový průzkum Eurobarometru mezi 26 189 mladými lidmi do 30 let ve 27 členských státech EU ukázal, že jen 19 procent nemá zájem o politiku a 13 procent o eurovolby, na Slovensku 12 procent. Vysoký počet mladých lidí, kteří jsou rozhodnuti jít volit do EP, vysvětluje prognózované vítězství Progresivního Slovenska. Představuje totiž pro ně podobné odvážné a nadšené ideály, jako byly pro jejich rodiče a prarodiče ty komunistické po druhé světové válce.

Co přijde po střelbě v Handlové?

Dubnové průzkumy však nepočítaly s výskytem černých labutí, jež mohou změnit zaběhaný řád i hodnotové postoje a výrazně ovlivnit eurovolby. Jedna přistála 15. května ve městě Handlová v podobě atentátu na premiéra Roberta Fica při pracovním výjezdu vlády. Čtyři zásahy z pistole by mohly změnit Slovensko minimálně stejně jako v únoru 2018, kdy byl zavražděn novinář Ján Kuciak a jeho snoubenka. Po protestech následoval pád vlády: tehdejší premiér Fico musel odstoupit, když se proti němu postavil i bývalý prezident Andrej Kiska.

Tehdejší opozici přinesla násilná smrt novináře vítězství v parlamentních volbách roku 2020. V následujících třech letech však nová vládní koalice promrhala svůj kredit. Pronásledování Roberta Fica a jeho okolí orgány činnými v trestním řízení na politickou objednávku vedlo k zatýkání na základě vykonstruovaných a reálnými důkazy nepodložených obvinění. Několik lidí zemřelo za záhadných okolností, mezi nimi i bývalý policejní prezident, generál Milan Lučanský, přičemž státní orgány bránily vyšetřování těchto případů.

Voliči zareagovali na tyto události v předčasných loňských parlamentních volbách. Robert Fico a jeho strana Smer-SSD získali ještě vyšší počet hlasů než v těch v roce 2020. Nová vládní koalice v čele s premiérem Ficem začala postupně likvidovat všechny posty a instituce, jež se podepsaly na ne­zákonnostech bývalé vládní koalice. V tomto kontextu lze atentát na Roberta Fica chápat i jako pokus o zastavení tohoto procesu, což nepochybně ovlivní volby do Evropského parlamentu. Proto je možné očekávat ještě vyšší účast, než v dubnu prognózovaly agentury. A rovněž i fakt, že jejich odhady výsledků euro­voleb se značně změní.

Autor je publicista a žije na Slovensku