AI mění byznys od základu, říká šéf Dellu

Data se dnes válejí úplně všude, jsou extrémně rozptýlená napříč nejrůznějšími systémy. Žijeme v hybridním světě, zákazníci mají svá data na vlastních serverech, v obřích datových centrech, v různých cloudech, na koncových zařízeních zaměstnanců nebo někde v chytré továrně na druhém konci světa, říká šéf Dellu pro Česko, Slovensko a Polsko Radomir Bordon. „Mít perfektně zvládnutý přístup k datům, bezchybně je spravovat a chránit je při ukládání, považuji za naprosto nezbytné,“ dodává.

► Pro Dell pracujete už více než dvacet let. Co způsobuje takovou věrnost firmě?

Nastoupil jsem v říjnu 2004, tehdy to ještě byla společnost EMC, která se poté stala součástí Dell Technologies. Spousta mých přátel se ptá, jestli není tak trochu nuda dělat dvaadvacátý rok pro stejnou firmu. Vždycky odpovídám, že sice dělám v jedné společnosti, ale měním segmenty, role a pozice, dohromady je to spousta nových výzev i příležitosti se profesně posouvat. Navíc náš obor se každé dva tři roky mění. Technologický pokrok, který se odehrál a který nás ovlivňuje v každodenním životě, je obrovský. Stejně tak nás to ovlivňuje i v byznysu, kde se opravdu musíme každé dva tři roky poměrně radikálně adaptovat na nové podmínky.

Začínal jsem jako technik a implementační specialista, pak jsem více pracoval v oblasti konzultací, kde jsem mimo jiné vedl technologické týmy pro střední a východní Evropu. A v obchodě, kde jsem dosud, jsem řídil různé regiony, třeba trhy ve střední Asii. Poslední dva roky z pozice ředitele řídím pobočky na českém, slovenském a maďarském trhu.

► Zmínil jste Česko, Slovensko a Maďarsko. Ty tvoří jeden společný region?

Říkáme mu CSH. Je to jakýsi klastr tří zemí, který jsme vytvořili mimo jiné proto, abychom dokázali lépe zrcadlit to, co v praxi reálně zažívají naši zákazníci a partneři. Staráme se o tyto tři trhy jako o jeden samostatný celek. CSH klastr je součástí obrovského regionu CEMA se sídlem v Dubaji, Dell totiž před časem spojil historické regiony CEE (střední a východní Evropa) a META (Blízký východ, Turecko a Afrika) dohromady do jednoho celku.

► Jak mezi tři země dělíte svůj pracovní čas?

Odvíjí se to od velikosti a důležitosti byznysu na daném trhu. Každá země je pro nás podstatná, ale troufám si říct, že takových 60 procent operací, našich lidí a samotného objemu byznysu je zde v Česku. Z toho logicky vyplývá, že i můj čas je primárně soustředěn sem. Česko je z tohoto trojlístku jednoznačně největší trh.

► Jaká je pozice Dellu na českém trhu a jak velkou část tvoří běžní spotřebitelé v porovnání s firemními zákazníky?

Dell má obrovský rozptyl a komplexní portfolio. Dodáváme výpočetní techniku pro koncové uživatele, ale i stavíme špičková datová centra včetně cloudových a softwarových řešení. I proto si dovolím tvrdit, že jsme jedním z největších dodavatelů a strategických partnerů na českém trhu. Náš byznys rozdělujeme do dvou zásadních divizí. První je divize klientských řešení (CSG), kde jsou počítače a notebooky. Z pohledu čistého fyzického objemu prodaných kusů je to pořád jednoznačně ta největší část. Jakmile se ale na čísla podíváte optikou meziročního růstu a celkové tržní poptávky, tak absolutně dominuje naše divize infrastrukturních řešení (ISG). Sem patří servery, masivní datová úložiště a sítě – tedy vše, co tvoří „podvozek“ pro umělou inteligenci. Stejný trend mimochodem platí v Česku a v celém středoevropském regionu. Notebooky tvoří obrovské objemy kusů, ale raketový růst a investice jdou za infrastrukturou pohánějící AI.

Pokud jde o konkrétní podíly, vycházíme z dat analytické společnosti IDC, která sleduje počet prodaných stolních počítačů a notebooků. Tam jsme rozhodně jedním ze tří největších dodavatelů na trhu a neustále rosteme. Dlouhodobě jsme extrémně silní v podnikovém sektoru a opravdu silně posilujeme i ve státní správě či ve vzdělávání. Pro jednotlivce je nejviditelnější čistě spotřebitelský segment, kde se bavíme o jednociferných hodnotách podílu na trhu. Z hlediska celosvětové strategie se Dell na vysloveně masový spotřebitelský trh už tolik nesoustředí, úzkostlivě si však strážíme naše prémiové řady, u kterých nehodláme polevit, ať už jde o kultovní značku Alienware pro hráče her, nebo naši prémiovou řadu XPS, jež cílí na ty nejnáročnější uživatele.

► Firma před pár měsíci přistoupila k poměrně zásadnímu rebrandingu notebooků a přenosných počítačů. Letitá značka Latitude v podstatě skončila, naopak se objevila řada Dell Pro. Působí to matoucím dojmem.

Vůbec se vám nedivím, a abych se přiznal, zpočátku to bylo překvapení i pro mě samotného. Zvláště když vzpomenu na silný historický odkaz značky Latitude. Původním záměrem celé změny byla snaha portfolio zjednodušit. Chtěli jsme nabídnout maximálně přehledné kategorie – například Dell Pro a Dell Pro Max – nicméně v průběhu jsme to začali lehce korigovat. Uvědomili jsme si totiž, že značky jako Precision či XPS jsou v povědomí zákazníků natolik pevně zakořeněné, možná až kultovní, že by byla škoda v nich nepokračovat. Nakonec to tedy dopadlo tak, že jsme ty nejsilnější brandy ponechali a dál je rozvíjíme. Ve výsledku se ukázala schopnost naslouchat trhu a vážit si hodnoty vlastních značek.

► Dell byl v minulosti proslulý unikátní technickou podporou, zejména servisním zásahem přímo u zákazníka. Jde v dnešní době takovou úroveň služeb udržet?

Určitě. Když operujete na dnešním trhu, z něhož se postupně stává vysoce komoditní prostředí, musíte vědět, čím se odlišit. Konkurujeme mnoha výrobcům, přičemž mnozí z nich hrají primárně na cenu a snaží se produkty všemožně nákladově optimalizovat. My se naopak držíme cíle dodávat opravdovou kvalitu. Naši cestu vidíme v kompletním vybavení uživatele. Už to není jen o tom prodat krabici s počítačem a monitorem. Soustředíme se na celý ekosystém, máme třeba kvalitní webkamery, perfektní repro nebo sluchátka integrovaná přímo s videokonferenčními systémy. A právě prémiový servis je logicky nezbytnou součástí ekosystému. Je to náš nástroj dát klientovi pocítit, že dostává tu nejlepší možnou péči. Zároveň pro zákazníka je to obrovská přidaná hodnota.

► V uplynulém finančním roce Dell rostl o 19 procent. S ohledem na základnu, ze které se roste, je to obří číslo.

Zkuste si představit gigantickou firmu s ročním obratem přesahujícím 100 miliard dolarů, která i při této velikosti roste dvouciferným tempem. To je samo o sobě něco výjimečného. Poptávka je enormní, a to primárně díky masivním investicím do umělé inteligence. My jsme jedním z největších světových poskytovatelů technologií v tomto segmentu, takže z tohoto boomu logicky těžíme. AI je podle mě aktuálně vůbec tím největším byznysovým katalyzátorem napříč všemi odvětvími.

► Opakovaně se bavíme o AI, ale vy sám jste na pražské konferenci Dell Technologies Forum zmínil, že Česko je ve srovnání s jinými státy pomalejší v integraci umělé inteligence.

Ano, ale je to postupný proces, který přirozeně následuje vývoj v těch větších zemích. Jsem na českém trhu už více než dva roky a musím říct, že zájem, pochopení a vnímání nutnosti změn, které umělá inteligence do byznysu přináší, jsou tu obrovské. Udělali jsme si zde průzkum, ze kterého vyplynulo, že 84 procent firem naprosto chápe, že AI od základu změní jejich odvětví. Když se ale podíváme na reálný pokrok v samotných projektech a porovnáme ho s většími zeměmi, jsme tu v Česku možná trošku pozadu, ale postupně se adopce rozšiřuje i k nám.

► Během přednášky jste pronesl úvahu, že budoucnost se děje už nyní. Netýká se to ale jen technologií, nejsou lidé pozadu?

Nemyslím, vše se mění neuvěřitelným tempem. Abych to ilustroval na konkrétním případu z praxe: podívejte se na to, co dnes děláme v českém zdravotnictví. My už pro nemocnice nestavíme jen pasivní serverovou infrastrukturu s obřími kapacitami pro ukládání rentgenů, skenů a dalších medicínských dat. My dnes rovnou pomáháme lékařům a personálu pracovat s obrovskými objemy – chytře a efektivně, aby jim to reálně pomáhalo při léčbě pacientů. Technologie dnes akcelerují tak rychle, že inovace, které jsme dřív považovali za hudbu budoucnosti, se reálně odehrávají právě teď.

► V jakých segmentech v Česku podle vás poroste důležitost AI nejvíc?

Úplně největší dopady jsme nejprve viděli u poskytovatelů cloudových řešení. Další fáze se týkala takzvané suverénní AI, převážně ve vládní sféře a veřejném sektoru, vidíme ale i obrovské rozšíření v běžném podnikovém sektoru. A pro letošní rok předvídám určitý zlom: firmy do AI investují a budou chtít vidět jasnou návratnost investic. Mnoho zákazníků si zpočátku s AI jen tak hrálo. Chodili za poskytovateli cloudových služeb se svými pilotními projekty, rychle ale zjistili, že slepě přesouvat svá data do cloudu jen kvůli AI nedává byznysový smysl. Uvědomili si, že musí naopak přesunout umělou inteligenci rovnou ke svým datům. Nyní nejenže to testují, ale hledají reálnou návratnost na konkrétních případech užití. My v Dellu tomu říkáme AI Factory – začínáme od konkrétního problému nebo cíle. Hledáme obchodní hodnotu a výsledek, kterého chce klient dosáhnout, a teprve kolem toho se buduje model a investice. Z pohledu celkové vyspělosti tak vidíme mnohem více zákazníků, kteří začínají právě od byznysových cílů. Umělá inteligence sama o sobě nepřináší žádnou hodnotu, pokud není pevně propojena s vaší hlavní byznysovou strategií.

► Základem pro úspěšné využívání umělé inteligence je kvalita dat, která do ní posíláme.

To je nesmírně kritické téma. Z pohledu klientů je to jedna z nejtypičtějších překážek, na niž při zavádění AI narážejí. Data se dnes válejí úplně všude, jsou extrémně rozptýlená napříč nejrůznějšími systémy. Žijeme v hybridním světě, zákazníci mají svá data na vlastních serverech, v obřích datových centrech, v různých cloudech, na koncových zařízeních zaměstnanců nebo někde v chytré továrně na druhém konci světa. Mít perfektně zvládnutý přístup k datům, bezchybně je spravovat a chránit je při ukládání, považuji za naprosto nezbytné. S příchodem umělé inteligence tento požadavek dostává zcela nový rozměr. Obecně platí jednoduchá rovnice: byznysový výstup umělé inteligence bude vždy tak dobrý, jak kvalitní data máte k dispozici na začátku celého procesu. Data jsou v současnosti tou nejcennější firemní komoditou, ale o to víc jsou i zranitelná. Dnes nejde jen o ochranu před fyzickými katastrofami, jako jsou povodně nebo požár serverovny, firmu musíte umět ubránit především před kybernetickými hrozbami.

► Interně používáte AI již několik let. Dokážete říct, zda je důležitější parametr úspory nákladů, zvýšený prodej nebo celková efektivita firmy?

V podstatě vše najednou. Minulý fiskální rok byl zřejmě vůbec prvním v historii naší firmy, kdy se nám na celosvětové úrovni podařilo plošně zvýšit tržby a zároveň u toho snížit celkové provozní náklady. V podnikání to obvykle chodí tak, že ruku v ruce s růstem tržeb roste i nákladová základna. U nás to ale bylo naopak, což považuji za zářný příklad toho, jak moc moderní nástroje dokážou ovlivnit efektivitu.

Mám k tomu i dva konkrétní příklady. Prvním je náš výrobní závod v polské Lodži. Často tam vozíme zákazníky, aby na vlastní oči viděli, jak vyrábíme počítače a servery. Nasadili jsme tam vysoce pokročilé počítačové vidění řízené umělou inteligencí, které okamžitě detekuje jakékoli anomálie, eliminuje chybovost na lince a rapidně tak zvyšuje celkovou výrobní kapacitu. Druhý příklad je přímo z mé denní praxe, tedy z obchodu. Už více než rok používáme interního digitálního poradce, kterému říkáme Sales Chat. Kdykoli se chystám na schůzku se zákazníkem, mohu si díky tomuto asistentovi bleskově projet celou historii naší spolupráce, do detailu pochopit klientovu aktuální situaci na trhu a poradit se o nejlepší možné nabídce. Interně si tyto metriky měříme a jasně vidíme, že naši prodejci dnes tráví nesrovnatelně kratší dobu rešeršemi a administrativou. Místo toho mohou být více času přímo s klienty a řešit skutečný byznys.