
Bádenský zázrak s trhlinami
V německém Tübingenu otevřeli obchody a služby za pomoci rychlotestů. Budou následovat další města?
Tübingen v Bádensku-Württembersku byl dosud známý hlavně díky své univerzitě. V posledních týdnech se k němu však s nadějí upírají zraky celého Německa. S požehnáním tamní zemské vlády se ve městě uskutečňuje zajímavý experiment: kromě maloobchodních prodejen jsou otevřené kadeřnické salony a zahrádky restaurací a rovněž kina nebo divadla, když vstup je návštěvníkům umožněn pod jednoduchou podmínkou – musí se prokázat negativním antigenním rychlotestem na covid-19.
Masivní kapacita
Město testy poskytuje bezplatně, zřídilo za tímto účelem řadu odběrových center. V nich se každý obyvatel nebo návštěvník Tübingenu může otestovat a negativní výsledek testu si nahrát do chytrého telefonu nebo si nechat vystavit personalizovaný certifikát opatřený razítkem. Negativní test pak předloží právě při vstupu do obchodu, restaurace nebo zmíněných kulturních zařízení. Přitom toto potvrzení platí vždy jen jeden den. Samozřejmě povinné zůstává dodržovat rozestupy, dezinfikovat si ruce a mít nasazenou roušku.

V Tübingenu uznávají pouze certifikáty vystavené v některém z místních testovacích středisek. Nutnou podmínkou je dostatečná testovací kapacita, která činí až tisíce testů za hodinu. Pro srovnání – Tübingen má 91 tisíc obyvatel, tedy asi jako naše Pardubice. Místní byli podle zjištění magazínu Spiegel experimentem nadšeni, ale do města se začali sjíždět i zájemci z okolí, až jejich počty bylo třeba regulovat. Kromě toho se vyskytly i další problémy: jednoduchá papírová potvrzení někteří negativně testovaní předávali svým známým, kteří na test vůbec nešli. I proto radnice nově místo listu papíru dává testovaným papírové náramky s QR kódy, jež nelze bez poškození sundat.
Konec superpřenašečů
Klíčovými hybateli projektu jsou starosta města Boris Palmer a lékařka Lisa Federleová, která je zároveň prezidentkou místní pobočky Červeného kříže. Shodli se, že s šířením viru není možné bojovat jen neustálými uzavírkami a omezeními, a přesvědčili vedení spolkové země Bádensko-Württembersko k souhlasu s provedením experimentu; navíc se zemská vláda rozhodla uhradit náklady spojené s testováním. „Rychlotesty nám dávají přinejmenším 80procentní jistotu, že negativně testované osoby jsou zdravé. A co je zásadní, odhalíme tak superpřenašeče viru,“ řekla Spiegelu Federleová.
Že se do projektu pustil právě Tübingen, není náhoda. Právě zde, jako jedni z prvních v Německu, zavedli již vloni v dubnu systematické testování v domovech důchodců. A Tübingen byl rovněž jedním z prvních německých měst, jež vyčlenilo dopolední otvírací hodiny právě pro seniory, přispívalo důchodcům na přepravu taxíky namísto hromadné dopravy a začalo jim zdarma rozdávat FFP2 respirátory. Navíc od listopadu nabídl Tübingen zdarma i rychlotesty, které se jinde musely platit. I díky tomu se tam dařilo dlouhodobě držet sedmidenní incidenci nových případů covidu-19 na méně než třetině celoněmeckého průměru.
Pokračování s otazníkem
Původně měl projekt skončit na Boží hod velikonoční 4. dubna, ale na základě dobrých výsledků bádensko-württemberská zemská vláda rozhodla o jeho prodloužení do 18. dubna. Ale na konci března se věci zkomplikovaly. Sedmidenní incidence nových případů covidu-19 poslední březnové úterý vyskočila na téměř 80 nových případů na sto tisíc obyvatel, což znamená čtyřnásobek oproti hodnotě z 18. března (pro srovnání celoněmecký průměr ke stejnému datu činil 132,3 případu – pozn. red.).
Ovšem starosta Palmer tvrdí, že tento nárůst nesouvisí s nakupováním a návštěvami divadla, ale s večírky, které se konají v městských parcích. Navíc podle Palmera se následkem intenzivního testování přirozeně objevuje více nakažených lidí. „Během týdne jsme provedli 50 tisíc testů a téměř 30 bylo pozitivních. Ve střednědobém horizontu však můžeme snížit výskyt zjištěných případů, protože tak narušíme přenos infekce,“ řekl Palmer.
Toto vysvětlení ale mnohým nestačí. Například německý profesor epidemiologie a politik SPD Karl Lauterbach požaduje na Twitteru zastavení podobných projektů se slovy: „Testování namísto lockdownu je jen zbožné přání, stejně jako hubnutí pomocí jídla.“ Kriticky se vyjádřila i kancléřka Angela Merkelová a naznačila, že v případě potřeby může zasáhnout spolková vláda, nebudou-li jednat místní politici. Ti jsou však zatím spíše jiného názoru. Analýza televizního pořadu Report Mainz ukázala, že na celoněmecké úrovni plánuje své vlastní projekty typu Tübingenu více než 120 obcí včetně mnoha zemských okresů a velkých měst. Jak to s otvíráním pomocí intenzivního testování v Německu dopadne, se ale bude zřejmě s jistotou vědět až po Velikonocích.

