Německo po volbách: Vývoj trhů určí Zelení

Trhy proto okamžitě nereagovaly – nebylo na co. Pro jejich vývoj a vývoj

17. spolkové země zvané často Česká republika bude klíčové spíše postavení

Zelených než červených (socialistů) či černých (konzervativců).

Po otevření trhů minulé pondělí reagovalo euro lehkým oslabením oproti dolaru zhruba o čtvrtinu procenta, které zopakovalo následující den. Výkyvy se nijak nelišily od běžných dní. Ve středu přišel výrazný pokles zhruba o pět procent – nikoli však nutně jako reakce na volby v zemi, která tvoří „jen“ zhruba čtvrtinu ekonomického výkonu eurozóny. Nicméně ve čtvrtek pokles eura pokořil bývalý rekord z listopadu 2020. Nyní musíme jít až do loňského července, abychom našli natolik levné euro. (Oproti koruně zlevnilo o něco méně, nebyl překonán ani letošní srpen.)

Mnohem větší reakci lze v budoucnu čekat na vyřešení otázky účasti Zelených ve vládě. Trhům vládne nejistota ohledně budoucnosti energetické proměny (Energiewende), o jejíž urychlení usilovaly zmíněné demonstrace. Zelení ve vládě by mohli urychlit trend oslabování eura: rychlejší přeměny zvětšují nejistotu, jak budou spotřebitelé, průmysl a služby reagovat na nárůst cen energií.

Levnější euro by významně ovlivnilo českou ekonomiku, zejména když jej podpoří posilování koruny kvůli rozevírání rozdílu mezi rostoucí českou a prý ještě čtyři roky nezměněnou evropskou úrokovou sazbou. Slabší euro na jednu stranu znevýhodňuje naše exportéry do euro­zóny, neboť tam klesá cenová výhoda českého vývozu. Na druhou stranu by znamenalo růst exportu německého průmyslu, do kterého dodáváme polotovary.

Urychlení německé Energiewende silnějšími Zelenými by zesílilo poptávku po výrobcích českého průmyslu. Alternativní energetické zdroje je potřeba vyrobit z oceli a plastů, jež jsme schopní dodat (spíše než software a čipy). Levicovější a zelenější německá vláda proto může zvětšit závislost českého průmyslu na Německu: levnější euro prodraží náš export jinam a Německo zvýší svou poptávku po českých polotovarech. Poněkud však jiných než doposud – konkrétně na Německo navázaná část autoprůmyslu může oslabit, pokud Zelení zvýší tlak na opuštění spalovacích motorů.

Na německé burze je však zatím klid. Krátkodobý nárůst indexu DAX v pondělí ráno byl spíše drobným „poděkováním“, že se nestalo nic neočekávaného. Následujícího dne sice ztratil index poměrně významná 2,3 procenta, ale ani to se nevymykalo pohybům v uplynulých týdnech. Je stále zhruba tři procenta pod historickým maximem z léta. Burzy v zásadě reagují jen na překvapení. „Nerozhodný“ výsledek voleb byl očekáván, proto není nutná korekce investičních pozic.

Tím bychom se mohli v Česku po volbách lišit. Pokud jejich výsledek dá prezidentu Miloši Zemanovi příležitost splnit svůj slib a sestavováním vlády nepověřit vítěze voleb, bude-li jím nějaká koalice, mohou se v zahraničí objevit titulky o „ústavní krizi“. Pak bychom dali světu unikátní možnost otestovat na nás slavnou „hypotézu efektivních trhů“, podle níž do cen průběžně promítají všechny dostupné informace.

Prezident Zeman totiž svou strategii veřejně oznámil. Dozvěděly se však o ní zahraniční trhy? Pokud ano, česká burza by se nepohnula, trhy by to čekaly. Pokud to však bude pro typického uživatele Bloombergových terminálů překvapením, hypotéza, že trhy dávno všechno vědí, může být vyvrácena.