Banksy nebo Beeple, hvězdy aukčního nebe

Jako fénix z popela povstal v roce 2021 světový trh s uměním. Meziročně se hodnota uměleckých děl prodaných v aukčních síních zvýšila o šedesát procent. Letos by to mohlo být ještě více. Bohatí lidé vidí špičková umělecká díla jako ochranu před inflací, na trh přicházejí mladší kupci a také se tam tlačí peníze vydělané na trhu kryptoměn. Toto publikum se však namísto již zavedených autorů stále více poohlíží po nových jménech, často svých vrstevnících.

Utajený fenomén

Skvělým příkladem vysoce poptávaného a relativně mladého autora s raketovým nárůstem prodejů je britský pouliční umělec Banksy. Jeho malby se většinou objevují přes noc na náhodně vybraných místech bez předchozího ohlášení. Naštěstí pro aukční síně ovšem Banksy nemaluje pouze na zdi. Roční tržby za díla britského autora se od roku 2016 zvýšily podle údajů společnosti Artprice osmdesátkrát z 2,6 milionu na téměř 206 milionů amerických dolarů v roce 2021. Tato suma, meziročně mimochodem plus čtyři sta procent, vystřelila Banksyho poprvé do první desítky nejžádanějších umělců.

A to není všechno. Jeho Dívka s balonkem (Balloon Girl) byla Brity v anketě zvolena nejoblíbenějším obrazem země. Před dvaceti lety Banksy poprvé nastříkal s pomocí šablony motiv na zeď londýnského domu. Později také tímto motivem nastříkal 25 pláten a nechal vyrobit více než 800 tisků, některé signované. Vytvořil tak v podstatě novou třídu aktiv. A to všechno navzdory tomu, že se jeho pravou identitu zatím nepodařilo bez výhrad potvrdit.

Přitom Banksy umí šokovat. Když se jedno z pláten v říjnu 2018 vydražilo včetně daně a odměny aukčnímu domu Sotheby’s za více než milion liber, nová majitelka díla, anonymní německá sběratelka, zažila nepříjemné překvapení. Jen pár vteřin po ukončení dražby místností zazněl zvuk podobný pípání couvajícího auta. Hned poté se pohnulo plátno směrem dolů a v rámu skrytá skartovačka je z poloviny přeměnila na úhledné rovnoběžné proužky. A změnila se nejen podoba díla, ale i jeho název – Banksy výtvor přejmenoval na Láska je v koši. Němka si ho přesto ponechala a vyplatilo se jí to. Loni na podzim se obraz prodal za rekordních 18,5 milionu liber. „Nedokážu vám popsat, jak strašně se bojím tenhle prodej odklepnout,“ prohlásil licitátor Oliver Barker v narážce na obavy, že se dílo skartuje podruhé a definitivně.

Rychlý růst

Loni se přitom nedařilo z mladších umělců zdaleka jen Banksymu. Do první dvacítky umělců podle tržeb se dostal i americký digitální umělec, grafik a animátor známý prodejem NFT (nezaměnitelných tokenů) Michael Winkelmann působící pod přezdívkou Beeple a také již zesnulý americký malíř s haitskými kořeny Jean-Michel Basquiat (1960–1988).

Celkově byly loňské prodeje současného umění – podle definice společnosti Artprice jde o umělce narozené po roce 1945 – téměř o polovinu vyšší než v předpandemickém roce 2019. Díky tomu byl loni tento segment zodpovědný za celou pětinu tržeb z aukčního prodeje uměleckých děl. Pro srovnání: před dvaceti lety to byla pouhá tři procenta.

Dobře se však v roce 2021 dařilo i dalším segmentům trhu s uměním. Za díla starých mistrů utržili jejich majitelé o 19 pro­cent více ve srovnání s rokem 2019, moderní umění zaznamenalo ve stejném období přírůstek tržeb o čtyři a poválečné umění o 15 procent. Zajímavě se vyvíjel i souboj tří hlavních aukčních metropolí – New Yorku, Londýna a Hongkongu. Z tohoto srovnání vyšlo suverénně nejlépe americké velkoměsto, které vygenerovalo tržby ve výši 5,27 miliardy dolarů z prodeje uměleckých děl, což bylo meziročně plus sto procent, a dokonce o miliardu dolarů více než v roce 2019. Tento mimořádný výkon byl důsledkem silného oživení na trhu nejdražších děl. Právě v New Yorku aukční domy Christie’s a Sotheby’s prodaly devět z deseti nejdražších děl roku, každé v hodnotě minimálně 60 milionů dolarů.

Skvělé zhodnocení

Právě výsledky newyorských aukcí ukazují další zásadní trend: útěk ke hvězdám umělecké scény. Loni kupující zaplatili za díla 500 nejprodávanějších umělců o 26 procent více než v roce 2020. V roce 2021 se přitom prodalo 152 děl v hodnotě přesahující deset milionů dolarů, téměř třikrát tolik než v předchozím roce.

Nelze se divit, investoři se snaží do umění ukládat svůj kapitál ze strachu před inflací. Starší generace podnikatelů ví, jak dobře obrazy chrání před znehodnocením. V desetiletí ropné krize a stagflace v letech 1970 až 1979 pětistovka nejprodávanějších umělců téměř ztrojnásobila své prodejní ceny. To byl skvělý výsledek, vezmeme-li v úvahu vývoj ostatních investic: akcie nepřinesly ve stejném období po odečtení inflace téměř žádné zhodnocení a americké nemovitosti své ceny „jen“ zdvojnásobily. Výrazně lépe než umění se vyvíjelo pouze zlato, jehož cena vzrostla třináctinásobně.

Cenový boom a silná poptávka po špičkových dílech vytváří dobrou náladu mezi aukčními domy, jako je Phillips, jehož londýnská centrála se nachází uprostřed luxusní čtvrti Mayfair, kde sídlí manažeři hedgeových fondů. Obyvatelé takových oblastí po celém světě mají spoustu finančních prostředků, které je třeba chránit před ztrátou kupní síly. „Na trhu je relativně velké množství peněz a nyní můžeme nabídnout opravdu hodně špičkových věcí,“ říká globální šéfka aukčního domu Phillips Cheyenne Westphalová.

Cenový uragán

Rok 2022 by se mohl dokonce stát novým rekordním rokem s bezprecedentními cenami. To potvrzují i výsledky květové série aukcí v New Yorku, kde domy Phillips, Christie’s a Sotheby’s utržily dohromady 2,5 miliardy dolarů. A přitom padla řada rekordů. Například Portrét Marilyn Monroe Andyho Warhola – sítotisk Shot Sage Blue Marilyn – se prodal za 195 milionů dolarů a stal se tak nejdražším vydraženým dílem vytvořeným během 20. století. A řada děl s vysokou cenovkou, jež si našly kupce v těchto newyorských aukcích, je mnohem delší. Jmenujme namátkou dvě práce Marka Rothka za 116,4 milionu dolarů a trio obrazů Clauda Moneta za 168,7 milionu dolarů.

Zároveň newyorská série potvrdila vysoký zájem o současné umění. Večerní prodej děl z tohoto období společnosti Phillips vynesl částku 225 milionů dolarů, což je devadesátiprocentní nárůst oproti loňsku. Navíc prodávající na této dražbě si byli natolik jisti zájmem o své zboží, že jich zhruba o polovinu nižší počet než loni přijal od aukční síně nabídku garance minimální ceny.

Londýnský obchodník s uměním Patrick Bourne poznamenal, že i umělkyním se letos daří dobře, protože ne­dávné aukce děl ženských autorek v So­theby’s přinesly ceny „někdy až desetkrát vyšší než odhad“. Podle Bendora Grosvenora, britského historika umění a bývalého obchodníka s uměním, vysoký objem prodejů ukazuje, že bohatí jedinci vidí umění jako „dlouho­dobější zajištění“ během období ekonomické nejistoty. „Pokud se obáváte inflace a kolísání akciového trhu, pak může být prvotřídní obraz nebo socha uznávaného umělce něčím, co investoři považují za bezpečnější sázku,“ říká Grosvenor a dodává, že vysoké ceny jsou obzvláště působivé vzhledem k množství nabízených děl.

Kryptoinjekce

Současný nárůst prodejů následuje po dřívějším „mini boomu“ na trhu s vysoce hodnotným uměním během vrcholu pandemie covidu-19. „Určitě zde byla chvíle, kdy znudění bohatí lidé převáděli peníze, které by normálně utratili za služby, do věcí,“ míní Grosvenor. I díky tomu během tohoto období dokázaly špičkové aukční domy pokračovat ve svém podnikání poměrně hladce online.

Nejnovější nárůst se však zdá být něčím novým a může také souviset s prudkým poklesem hodnoty některých krypto­měn a s nimi souvisejícího digitálního umění známého jako NFT v posledních týdnech. „Zdálo se, že existuje riziko, že tradiční milovníky umění zastíní kryptoumění a NFT, ale to pominulo. Takže malby na plátně stále hrají prim,“ říká Grosvenor.

Avšak i investoři do kryptoměn přiná­-šejí na trh s uměním dodatečné prostřed­ky. Aukční domy jako Christie’s a So­theby’s již přes rok v některých případech přijímají jako platbu právě vybrané kryptoměny, hlavně bitcoin, ethereum a USD Coin. A není to jen marketingový trik. Právě v kryptoměnách byla loni například zapla­cena dvě významná díla vydražená v So­theby’s. V květnu se jednalo o Banksyho práci za 12,9 milionu dolarů a o dva měsíce později obří diamant o hmotnosti přesahující sto karátů s názvem The Key 10138 za 12,3 milionu dolarů.

Nic neroste do nebe

Podle globální šéfky Phillips Cheyenne Westphalové by letos mohly tržby na aukčním trhu s uměním dosáhnout rekordní výše a sama potvrzuje, že mnoho mezinárodních zákazníků nyní „kupuje špičková díla od starých i nových hvězd jako rodinnou investici“. Westphalová se také domnívá, že trh vstupuje do nové fáze, „díky příležitosti oslovit tolik nových lidí digitálně a přílivu mladých sběratelů“.

Zásadní roli hrají právě zmíněné digitální kanály. Aukční domy, jež byly po vypuknutí pandemie v březnu 2020 přinuceny překlopit své podnikání na internet, si digitální platformy, jako jsou TikTok, Facebook Live a YouTube, velmi rychle osvojily. „To otevřelo trh zcela nové demografické skupině. Jediným způsobem, jak se stát svědkem aukce umění v minulosti, bylo stát se součástí exkluzivní a vysoce privilegované skupiny. Nyní můžete sedět doma před obrazovkou a sledovat tuto divadelní podívanou. A to rozhodně budí zájem,“ vysvětluje Anders Petterson, zakladatel konzultační společnosti zaměřené na trh s uměním ArtTactic. Například když v květnu Sotheby’s poprvé vysílal živě na Instagramu svůj prodej moderního umění, přilákal téměř dvacet tisíc diváků. A za celý květnový aukční týden zaznamenaly živé přenosy jen v případ této společnosti 3,6 milionu zhlédnutí.

Zároveň ale právě Petterson varuje před očekáváním, že růst cen a prodejů na aukčním trhu bude pokračovat donekonečna. Jedním z důvodů současného vývoje je i to, že řada vlastníků špičkových uměleckých předmětů se v době pandemie rozhodla odložit prodej a raději vyčkávala. „Byznys pohání výjimečná umělecká díla přicházející na trh,“ potvrzuje viceprezidentka aukční firmy Sotheby’s Brooke Lampleyová. „Pokud tento přísun bude pokračovat i v příští sezoně, pak očekávám, že trh nadále poroste. Ale pokud neobvykle bohatá nabídka po této sezoně uvadne, možná uvidíme jinou reakci,“ dodala Lampleyová.

Do hry mohou vstoupit i další faktory, domnívá se Petterson z ArtTactic: „Důvěra v trh je opravdu vysoká, ale musíme být opatrní, abychom si nemysleli, že je imunní vůči tomu, co se děje jinde ve světě. Do­stáváme se do období, kdy lidé trpí kvůli cenám jídla, elektřiny a plynu. Může nastat okamžik, kdy bude obtížné ospravedlnit placení těchto cen za umělecká díla.“

Opatrnost je jistě na místě, ceny umění totiž opravdu vždy jen nerostou. Připomeňme si rok 1990, kdy praskla spekulativní bublina kolem japonských nemovitostí a akcií a po pádu burz následoval i krach na trhu s uměním, kde právě japonští kupci hráli zásadní roli. Ceny uměleckých děl se pak během pouhých tří let propadly o více než 55 procent. A teprve v roce 2007 se ceny děl 500 nejvyhledávanějších umělců dostaly zpět na úroveň roku 1990.