České nebe po covidu

Pokud se o některém odvětví dá říct, že s ním zatočil covid, je to jednoznačně letectví. Poslední „normální“ byl pro letectví na celém světě rok 2019, který v civilním létání přepisoval rekordy. Jen pražské letiště Václava Havla na Ruzyni za tento rok odbavilo rekordních 17,8 milionu cestujících. Letos v prosinci vystoupil na letišti s dobrou zprávou ministr dopravy Martin Kupka – na konci listopadu totiž odbavilo od začátku roku deset milionů cestujících.

„Letošní rok je pro leteckou dopravu ve znamení návratu cestujících po covidovém období, a to nejen v Česku. Oproti zámořským destinacím je evropský kontext bohužel spjatý také s ruskou válkou na Ukrajině,“ řekl Kupka s tím, že konflikt na Ukrajině podle něj zásadně ve střední Evropě ovlivňuje návrat k normálu. To, co by před dvěma lety znělo úsměvně, je dnes pro Kupku dobrá zpráva o oživení. Z dat státního podniku Řízení letového provozu (ŘLP) ale vyplývá, že faktorů, proč se na českém nebi létá méně než na tom jiných zemí, je víc.

Nárůst českých cestujících

Je pravda, že pražské letiště letos odbavuje nad plán a ekonomicky to pro něho nevypadá špatně. Do konce letošního roku odbaví 10,7 milionu cestujících, o dva miliony více, než čekalo. „Uvolnění všech restrikcí volného pohybu osob na konci března zcela eliminovalo negativní dopady války na Ukrajině. Promítlo se to i do hospodaření, blížíme se letos k provoznímu zisku ve výši dvou miliard,“ řekl šéf pražského letiště Jiří Pos.

Už loni se podařilo letišti dostat z pro­vozní ztráty, když jeho hospodaření skončilo se ziskem před započtením úroků, daní a odpisů (EBITDA) ve výši 145 milionů korun. Letos letišti pomohla především letní turistická sezona. Češi vzali po dvou covidových letech zahraniční dovolené doslova útokem a poprvé v novodobé historii letiště také otočili ustálený poměr 65 ku 35, podle kterého vždy platilo, že k nám přilétá více cizinců (65 procent), než Čechů letí do zahraničí (35 procent).

O letošních letních prázdninách to bylo naopak, 55 procent cestujících na pražském letišti tvořili odlétající a ve většině případů dovolenky chtiví Češi. V příštím roce pak počítá letiště s 12,7 milionu odbavených cestujících, což je zhruba úroveň let 2015/2016 nebo roku 2008. Nárůst počtu cestujících v prvním čtvrtletí 2023 bude meziročně nepochybně významný, neboť letos na začátku roku ještě platila covidová omezení pohybu a cestování.

Otazník však visí nad příští letní sezonou. Budou-li mít Češi v době dvouciferné inflace stejný cestovatelský apetit jako loni, jasné není. Ale s tím, jak lidé šetří a snaží se zvládnout dopady cen energií, musí letiště spíš počítat s menším počtem tuzemských turistů cestujících za letním sluncem.

Ztráty i zisky

Počty cestujících na našem největším letišti jsou však jen jedním z úhlů pohledu na oživení letectví nad Českem. Hodně napoví také statistiky Řízení letového provozu, které ukazují, že na začátku prosince byl letecký provoz nad Českem na 60 procentech roku 2019. ŘLP předpokládá, že letošní rok skončí 490 tisíci řízených pohybů na českém nebi, což by bylo 63 procent roku 2019.

Ze statistiky evropské mezinárodní organizace Eurocontrol, jejímž je Česko členem už od roku 1996, však vyplývá, že na začátku prosince byl provoz nad Evropou s 22 572 lety denně na 85 procentech roku 2019. Proč se provoz nad Českem zotavuje pomaleji, než je evropský průměr?

Svůj vliv má napadení Ukrajiny Rus­kem. Nejenže se do těchto zemí nelétá od nás, ale ani z ostatních západních zemí. Tyto lety směřovaly často přes Česko. Na druhé straně to však znamená pro český vzdušný prostor i nové zákazníky. Lety ze západní Evropy třeba do Soulu a dalších asijských destinací by standardně vedly výrazně severněji a pak přímo přes Rusko. Tím, že musejí obletět Ukrajinu a Rusko spodem, letí jižní trasou, a nezřídka proto využívají i české nebe.

„Proč jsme dnes mírně pod průměrem Evropy, má jiný důvod – nedostatečnou kapacitu u našich sousedů. Měli jsme tu zhruba 15 procent letů, které by přes nás neletěly, pokud by nebyly kapacitní problémy v Německu a v dalších státech. To ale zmizelo s covidem,“ vysvětluje šéf Řízení letového provozu Jan Klas. Zjednodušeně řečeno – z toho, že bylo nebe nad okolními zeměmi příliš plné, Česko dlouhodobě profitovalo. Řada dopravců letěla raději přes nás. Ale teď se nemají potřebu vracet, protože nebe nad Evropou je volnější.

Během dvou covidových let se dostalo ŘLP do těžké situace. Zatímco aerolinky piloty ze dne na den propustily a ti často odešli z oboru, s řídícími letového provozu, jejichž výcvik trvá několik let, to udělat nejde. Jde o klíčovou službu státní infrastruktury, která musí fungovat, ať je na nebi letadel 30, nebo tři tisíce. Jen je zásadní problém s tím, že pokud je na nebi letadel jen 30, pak nemá tržby.

„Na příjmové straně jsme ztratili mezi pěti a šesti miliardami korun, reakce musela být rychlá a byla i bolestivá. Snižovali jsme mzdy a další benefity a šetřili jsme na nákladové straně všude, kde to bylo možné. Díky tomu se v letošním roce dostáváme do zisku a do následujícího období už vstupujeme s optimismem,“ řekl Jan Klas.

Tento státní podnik nemá velké možnosti, jak šetřit. Hlavní část v jeho bilanci tvoří personální náklady, proto se škrtaly benefity, snižovaly platy a zkracoval fond pracovní doby. Ale jelikož zároveň ŘLP provoz nad Českem letos také mírně zdražilo, bude propad tržeb nižší než u faktického provozu. Odhady hovoří, že výnosová stránka Řízení letového provozu letos skončí lehce nad 80 procenty roku 2019.

To by mělo znamenat stomilionový zisk ŘLP za letošní rok, a tedy i signál, že se už dostává do stadia ekonomického zotavení. Oproti původnímu plánu jde o dvojnásobek. Jen pro úplnost, loni skončilo hospodaření podniku ve ztrátě 799 milionů korun. Pro zajištění provozního financování dostalo Řízení letového provozu v době covidu bezúročnou návratnou půjčku od státu ve výši 0,5 miliardy korun s dobou splacení do roku 2027 a využilo i bankovní úvěry mírně přesahující miliardu korun.

Praha potřebuje dálkové lety

Velkým cílem pražského letiště je v příštím roce přilákat skutečně dálkové lety na Ruzyň. Aktuálně je mezi ně možné počítat pouze linky Emirates a Qatar Airways. Americká Delta bude létat opět příští rok do New Yorku pouze v letní sezoně. Ta bude však v roce 2023 delší než letos.

„Qatar Airways vnímají Prahu jako dobrou a stabilní destinaci, i během covidu tu udržely své služby. Snažíme se jednat o možném rozšíření jejich služeb třeba i jako hubu pro spojení se zámořím. To je jedno z témat, které jsme otevřeli při nedávné návštěvě emíra v Praze,“ řekl ministr dopravy Kupka. Praha by ráda navázala pro začátek na předcovidové výkony s dvěma lety Qatar Airways denně a větší kapacitou letadel.

Velkým tématem je také návrat přímého letu Korean Air do Prahy. „Je to jen otázka načasování, jsme v intenzivním jednání s Korean Air. Určitým limitem je délka letu kvůli výpadku tras přes Rusko, ale jsem optimista. Jestli ne v květnu, tak v průběhu letní sezony by mohl být obnoven provoz Korean Air,“ domnívá se šéf pražského letiště Jiří Pos.

I u kratších regionálních letů se však schyluje k velké novince. Z Českých Budějovic by měla začít po řadě komplikací létat první velká letadla. Jako první začal prodávat lety z Českých Budějovic k moři Čedok. „Od začátku srpna budeme poprvé v historii létat z českobudějovického letiště na řecký Rhodos a na Tureckou riviéru,“ oznámil začátkem prosince šéf Čedoku Stanislav Zeman. Pro českobudějovické letiště to bude velká premiéra provozu velkých civilních letadel. První charterový Boeing 737 dopravce Smartwings by měl letět z jihu Čech s klienty Čedoku v pátek 4. srpna 2023 do Antalye.