Baterky i ocel jsou výbušné

Teď bez přehánění: Moravskoslezský kraj je jakousi laboratoří české politiky. Výsledky tamních voleb mívají vliv na to, jak se daným stranám a hnutím, potažmo i prezidentským kandidátům, daří v rámci celé republiky. Krajské volby nyní navíc „opepří“ dva případy. V příštích měsících totiž moravskoslezský region čeká složité rozhodování v klíčových projektech, jejichž eventuální (ne)zvládnutí bude mít nadregionální přesah. Prvním je rozhodnutí o výstavbě továrny na baterie do elektroaut, druhým pak budoucnost krachující ocelárny Liberty. Politicky jde o třaskavou oblast. V kraji totiž funguje poměrně prostá matematika – současné opoziční strany a hnutí v čele s ANO zde pro dobrý výsledek na celostátní úrovni potřebují drtivě vyhrávat, zatímco stávající vládní subjekty zde nesmějí drtivě prohrávat.

Tento kraj už je více jak dekádu tím klíčovým pro politickou kondici ANO. Hnutí zde po léta reprezentovaly populární a liberálně orientované osobnosti: hejtman Ivo Vondrák a ostravský primátor Tomáš Macura, oba však v uplynulém období ANO opustili. Je tudíž otázkou, jak se ANO bude v nadcházejících krajských volbách dařit bez zmíněného (výrazného) dua. „Moravskoslezský kraj je třetím nejlidnatějším krajem v ČR s poměrně vysokým zastoupením v obou komorách parlamentu, proto výsledek krajských voleb v našem kraji bude určitě zajímavým lakmusovým papírkem,“ řekl týdeníku Euro exprimátor Ostravy Tomáš Macura. Není tedy překvapením, že vládní i opo- ziční síly upínají ke zteči v moravskoslez- ské oblasti nemalou pozornost. Tu si ale kraj zaslouží i bráno socioekonomickou optikou. Ve hře jsou totiž miliardové projekty, které ovlivní podobu a atmosféru nejen v tomto regionu.

Rafaj: Nedrážděme investora

Výstavbu obří továrny na výrobu baterií do elektrických aut si za jednu z priorit stanovila vláda Petra Fialy (ODS). Práci by tak mohlo najít až sedm tisíc zaměstnanců. Jméno investora Fialův kabinet prozradit odmítá, nejčastěji se v kuloárech hovoří o jihokorejském Samsungu. Problém však nastal v Dolní Lutyni přímo u obyvatel, kteří projekt (zabírající místní pozemky o velikosti až 278 hektarů) odmítli v referendu. I když je dle čerstvých odborných studií daná lokalita na Karvinsku pro stavbu „gigafactory“ vhodná, věc budou muset rozhodnout politici. A bude to výbušné. Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, je hlasitým zastáncem zbudování gigafactory. Argumentuje tím, že Karviná (jen deset kilometrů od Dolní Lutyně) je městem dimenzovaným na přibližně 75 tisíc obyvatel, ale žije jich tam už jen 50 tisíc – a číslo nadále klesá. „Karviná se prudce vylidňuje, mladí lidé tam v podstatě nevidí budoucnost a odcházejí pryč. Když to shrnu, pro Karvinou a Karvinsko platí jediná věc: game changer,“ řekl týdeníku Euro Rafaj. A jako příklad dává Frýdek- -Místek: „Frýdek na tom býval hůř než Karviná, ale s příchodem Hyundai se vše změnilo. Tři tisíce nových pracovních míst. Začalo se investovat do infrastruktury. Zahraniční manažeři tam začali utrácet za bydlení, jejich děti tam chodí do škol, posiluje se jazyková vybavenost,“ líčí prezident svazu průmyslu.

Podle něj může takovou transformací projít – právě díky plánované gigafactory – i Karvinsko. „Řeknu to úplně naplacato, podle mě je to jediná šance pro Karvinsko. Jinak uslyšíme nemilé zprávy z tohoto místa, a to vzhledem k demografii i odlivu obyvatel. Společnost Heimstaden má v Karviné tisíce volných bytů, navíc na slušných adresách. Jestli lidé na Karvinsku jenom trošičku selsky uvažují, měli by se chtít v uvozovkách na takovou gigafactory i složit,“ říká Rafaj, který je sám jednatelem firmy Heimstaden. A ta v kraji spravuje 43 tisíc bytů.

Rafaj varuje stát, aby neotálel a o zajímavého zájemce nepřišel. „Jestli my tu gigafactory u nás odmítneme, Polák, Slovák, Maďar nebo Němec po ní sáhnou a budou se nám smát dalších padesát let. Ti kvůli tomu udělají cokoliv, aby takovou investici získali,“ popisuje. Druhým dechem však zdůrazňuje, že stát musí lidem postiženým výstavbou jejich újmu dostatečně kompenzovat. „Dejme těmto lidem dostatek peněz, ať si mohou koupit jiný a třeba větší pozemek, postavit nový voňavý baráček. Ať ten start do nové kapitoly stojí za to,“ doporučuje Jan Rafaj, ovšem s douškou, že česká vláda v přípravě kompenzací zatím selhává.

Majitel Baníku: Jsem pro, ale…

Jeden z nejvýraznějších podnikatelů v regionu Václav Brabec, majitel FC Baník Ostrava, je též pro výstavbu gigafactory. Dodává však, že chápe výtky místních: „Z pohledu ekonoma si myslím, že gigafactory bude pro kraj přínosem. Z pohledu životní úrovně občanů tam může být plus v podobě zaměstnání a rozvoje oblasti. Na druhé straně se dokážu vcítit do situace. Kdyby mi měli vedle domu postavit takovouhle fabriku, logicky bych byl proti. Musí to být vyvážené, ale je pravdou, že společnost se zkrátka musí posouvat kupředu.“

Podobné argumenty nabízí i exprimátor Macura. „Danou lokalitu dobře znám a mám ji rád a mám tedy i jisté pochopení pro obavy místních lidí, ale vždy je něco za něco. A já osobně, při vědomí všech benefitů a rizik, stavbu gigafactory podporuji. Ztráta této investiční příležitosti by byla promarněnou šancí pro celý region – a s radostí se jí chopí někdo jiný,“ míní zkušený politik.

A co na to odpůrci? Martin Bohoněk, člen spolku Zachovejme Poolší, kritizuje nedostatečnou komunikaci vlády i některých krajských politiků. Zmiňuje i problematiku protipovodňových opatření i potenciální konflikt s Polskem. „V žádném případě nejsem proti technologickému vývoji. Už ale nezaznívá, jaké jsou důvody naší kritiky. Problematická jsou protipovodňová opatření, které mají mít padesát metrů a výšku osm. Navíc řeka Olše leží z poloviny na polské straně, jednal už někdo s Poláky? Nevíme. Vedle toho se dozvídáme, že si vláda nechala zpracovat právní analýzu, zdali je možné vynechat studii na zkoumání vlivu na životní prostředí, EIA. Přitom dříve se vláda zavázala, že studie bude respektovat. Byl by to absurdní a arogantní plivanec do tváře místních,“ řekl Euru Bohoněk. Dodal ještě, že o kompenzacích od státu se má smysl bavit až tehdy, kdy místní obdrží konkrétní výkresy a studie.

Ocel 2.0 aneb co s Liberty

Druhou politickou rozbuškou v kraji je budoucnost oceláren Liberty Ostrava, jež skončily v úpadku. Mimo jiné proto, že z podniku „odčerpal“ miliardy jeho majitel britsko-indický byznysmen Sandžív Gupta. Citlivá kauza se dotýká víc než šesti tisíc zaměstnanců, kteří v ocelárně pracují či pracovali. Roman Bečica, předseda odborové organizace ocelárny Liberty, zdůrazňuje, že nejde jen o samotné propuštěné, ale také o jejich rodiny, jimž se snižuje kupní síla, což negativně ovlivňuje ekonomickou dynamiku celého kraje.

V závodě by mělo z původních pracovníků zůstat jen zhruba 2 400 lidí. Budoucnost Liberty má nyní v rukou insolvenční správce a Bečica míní, že je reálné najít nového vlastníka mezi českými podnikateli. Konkrétně vítá, že se o část továrny – o rourovny a válcovny – zajímají společnosti Vítkovice Machinery Trade a Třinecké železárny ze skupiny Moravia Steel.

Co Bečica očekává od Fialovy vlády? Měla by prý pomoci udržet ocelářský průmysl v Ostravě a připravit legislativní podmínky pro budoucí zájemce o koupi. „Tak aby zájemce uvažoval o výstavbě moderní elektrické pece, kde se v Ostravě vyrobí alespoň 1,5 milionu tun oceli. Ocel je strategická surovina, kterou budeme (jako země) nadále potřebovat. Obzvlášť po tom, co se teď děje na Ukrajině a jak bude probíhat její případná obnova. Jako Česko bychom neměli být závislí na dovozu,“ řekl týdeníku Euru odborový boss Liberty.

A zdárnou restrukturalizaci hutí si přeje i majitel ostravského Baníku. Podle Václava Brabce nemusí jít jen o zachování těžkého průmyslu, ale třeba sérii menších firem: „Nakonec to může být z nouze ctnost, protože nepůjde o tak velkého znečišťovatele životního prostředí.“ Navíc je přesvědčený, že tento kraj je dostatečně připraven na cestu technologické a ekonomické transformace: „Je zřejmé, že od těžkého průmyslu se trochu ustoupí. Nebude jiné východisko. Můžeme jít směrem k IT a moderním technologiím a výrobkům s velkou přidanou hodnotou.“