Bezpečnostní zakázky vytáhly Diehl mezi průmyslové vítěze

Zatímco část průmyslu v Německu zápasí s útlumem, rodinný koncern Diehl akceleruje díky prudce rostoucí poptávce po protivzdušné obraně. Klíčovou roli v jeho výsledcích hraje systém IRIS-T, který se z původně letecké střely proměnil v jeden z nejžádanějších evropských obranných produktů. Vývoj firmy ukazuje, jak se bezpečnostní realita promítá do průmyslové struktury Evropy.

Ústředním motorem růstu je divize Diehl Defence, jejíž tržby po loňském skokovém nárůstu o zhruba šedesát procent dál rostou i letos. Podle šéfa divize Helmuta Raucha se zbrojní segment stal nejvýznamnější součástí celého koncernu, který při celkových tržbách 4,7 miliardy eur generuje podstatnou část zisku právě z obranných zakázek.

IRIS-T jako odpověď na změnu hrozeb

Systém IRIS-T dnes představuje páteř nabídky Diehl Defence. Původně šlo o řízenou střelu určenou pro stíhací letouny Eurofighter, ještě před ruskou invazí na Ukrajinu však byla přizpůsobena i pro pozemní použití. Výsledkem je modulární systém protivzdušné obrany schopný reagovat na drony, letadla i balistické střely.

Ve spojení s radary společnosti Hensoldt vznikl celek, který Diehl od roku 2022 dodává jako hotový systém. Jeho součástí je mobilní velitelské centrum, radarové jednotky a odpalovací zařízení umístěná na nákladních vozech. Cena jedné kompletní baterie se pohybuje kolem 140 milionů eur a podle výrobce má být schopna chránit celé velké město před leteckými útoky.

Ukrajina změnila pořadí zákazníků

Prvním plánovaným odběratelem pozemní verze IRIS-T SLM měl být Egypt, který chtěl systém využít k ochraně Suezského průplavu. Válka na Ukrajině však přesměrovala výrobní kapacity i politické priority. Na žádost Kyjeva a pod tlakem německé vlády Egypt od kontraktu ustoupil a první plně bojeschopná baterie zamířila na Ukrajinu.

V současnosti je na Ukrajině v provozu šest systémů IRIS-T a další mají následovat. Bundeswehr si mezitím objednal rovněž šest baterií, přičemž podle informací z oboru Německo zvažuje nákup až dvaceti systémů pro ochranu největších měst. To ukazuje, že nejde o jednorázové dodávky, ale o dlouhodobý strukturální posun v evropském obranném plánování.

Evropský štít a konkurence Patriotů

Růst poptávky podporuje i rozhodnutí NATO výrazně posílit pozemní protivzdušnou obranu. Diehl je spolu s americkým Lockheed Martin, výrobcem systému Patriot, jedním z klíčových dodavatelů iniciativy European Sky Shield Initiative, do níž se zapojily zhruba dvě desítky evropských států.

Ambicí Diehlu je posunout IRIS-T do vyšší výkonové kategorie. Připravovaná verze SLX má dosah až 80 kilometrů a schopnost zasahovat cíle ve výšce kolem 25 kilometrů, tedy parametry blízké systému Patriot. Součástí výzkumu je i obrana proti hypersonickým střelám typu Kinžal, které představují jednu z technologicky nejnáročnějších výzev současné protivzdušné obrany.

Rodinná strategie bez externího kapitálu

Zbrojní expanze se odehrává v rámci specifického vlastnického modelu. Diehl je řízen nadací, jejíž stanovy neumožňují vstup externích investorů. To firmu nutí generovat dostatečné peněžní toky z vlastního portfolia. Po smrti Wernera Diehla převzala strategický vliv čtvrtá generace rodiny v čele s Markusem Diehlem, který stojí v čele dozorčí rady.

Markus Diehl prosazuje strategii zaměřenou na technologické niky s vysokou přidanou hodnotou a s vědomím, že v okamžiku nástupu masových asijských konkurentů je někdy výhodnější z daného segmentu odejít. Tento přístup kontrastuje s částmi koncernu, které dnes čelí slabé poptávce, například v oblasti kovovýroby nebo spotřební elektroniky.

Obrana jako stabilizační prvek průmyslu

Zbrojní a letecký byznys dnes vyvažují slabší výkon jiných divizí, včetně Diehl Controls nebo Metall. Výsledkem je provozní zisk 460 milionů eur, výrazně vyšší než v předchozím roce. V kontextu evropské ekonomiky to ukazuje, že obranný průmysl se stal jedním z mála segmentů, které kombinují politickou podporu, dlouhodobé kontrakty a technologický náskok.

Otázkou do dalších let zůstává, zda se Diehlu podaří udržet tempo inovací a výrobní kapacity v situaci, kdy se protivzdušná obrana mění z okrajové schopnosti v jeden z pilířů evropské bezpečnosti a zároveň v tvrdě konkurenční globální trh.