
Bizarní destrukce globalizace
Týdeník Euro oslovil analytiky i vrcholné politiky s otázkami: Jak hodnotíte zavádění amerických cel na celý svět? A jak by na ně měla reagovat Evropa?
Mojmír Hampl
ekonom, předseda
Národní rozpočtové rady
Je to zřejmě poprvé v moderních dějinách, kdy celosvětový burzovní otřes a masivní globální destrukce bohatství jsou spuštěny a přiživovány záměrnými akcemi a záměrnou komunikací jednoho jediného člověka. Tyto akce jsou přitom postaveny na absurdních a dětinských ekonomických základech, což je šokující, když si uvědomíme, že pravé USA mají největší počet nejkvalitnějších ekonomických kateder a největší počet nositelů Nobelovy ceny za ekonomii v historii. Na praktickou hospodářskou politiku to přitom nemá vliv!
Připomíná to situaci, v níž USA s nejpokročilejším medicínským výzkumem a nejmodernějšími nemocnicemi řídí lídr, který na hematologických kongresech vážně tvrdí, že léčit by se mělo hlavně pouštěním žilou, protože to „přece přes pár set let dobře fungovalo a Amerika byla tehdy veliká“. Bizarní. Jinými slovy: teď se opravdu po čase píše historie.
Petr Zahradník
ekonom, BeePartner
Prezident Trump byl, jak to chápu, zvolen proto, aby zastavil inflaci a nastolil ve světě mír. To byly zásadní důvody a argumenty Američanů, když jej volili. Nastolenou hospodářskou politikou nejenže zcela zdemoloval během dvou měsíců globální ekonomický řád, který se v podobě deregulace a liberalizace globálního ekonomického prostředí vytvářel téměř 50 let (nebyl bez vad, ale ty se daly řešit), ale způsobí zřejmě též destrukci poválečného ekonomického uspořádání s významnou rolí institucí typu MMF, Světová banka a WTO. Způsobil demolici a destrukci zmíněného, aniž by přinesl adekvátní, ba lepší náhradu, a do globální ekonomiky, jež globální přestává být, vnesl chaos, nejistotu, iracionalitu a nepředvídatelnost. To vše s velmi negativními dopady jak na reálnou ekonomiku, tak na finanční trhy.
Má-li být cílem trvalejší oslabení amerického dolaru a posílení cenové konkurenceschopnosti amerického vývozu, čemuž se opravdu zdráhám věřit, jde o tu nejhloupější cestu, kterou to lze udělat. Věřím, že za lubem toho všeho je snad nakonec něco (přínosného), po čem vzdychnu a zůstanu překvapen, že jsem na to nepřišel. Zatím mi to však připadá jako diletantská, kazisvětská destrukce, jejíž smysl a cíl nedohlížím.
Martin Mašát
ekonom finanční skupiny
Partners
Slibovaný nárůst cel výrazně mění podmínky v mezinárodním obchodu, a to negativním směrem. U tak otevřené ekonomiky, jakou je ČR, může způsobit obrovské problémy mnoha firmám. Hledání nových trhů, změna obchodních partnerů a náhlý příval zboží, například z Číny, by české ekonomice neprospěly. Razantní nárůst cel by měl negativní vliv na ekonomický růst, nezaměstnanost i inflaci.
Donald Trump je obchodník. Jde mu jen o to, aby z jeho pohledu USA více vydělávaly. To nicméně neznamená, že ostatní by měli prodělat. Bohužel cesta cel způsobuje obrovskou nejistotu v mezinárodním obchodu, což nese velké náklady. Firmy omezují investice, protože nevědí, kolik budou platit a zda se jejich zboží vůbec prodá. Evropa musí tyto ztráty vybalancovat a vyjednat podmínky, aby nebyla jako celek příliš bita. Ve stejné pozici je nyní i Trump, který vidí, že se kvůli jeho politice problémy začínají objevovat i u něj doma.
Martin Novák
hlavní analytik
Broker Consulting
Zavedení cel obecně představuje určité omezení mezinárodního obchodu, které může zvýšit ceny zboží pro konečné spotřebitele a ovlivnit dostupnost některých výrobků i na českém trhu. Tento krok může vytvářet mírný inflační tlak, který je důležité pečlivě sledovat. Pokud by byl výraznější a dlouhodobější, mohl by ovlivnit i rozhodování o vývoji úrokových sazeb.
Z pohledu americké administrativy může jít o snahu podpořit domácí výrobu a zaměstnanost a zároveň posílit svou vyjednávací pozici. Krátkodobě to může působit efektivně, zejména v období před volbami. Dlouhodobě však bude klíčové sledovat dopady na ceny a na vztahy se zahraničními partnery – pokud nebudou dobře řízeny, mohou přinést i určitá rizika.
Tomáš Cverna
analytik XTB
Z pohledu české ekonomiky je uvalení cel rozhodně negativním faktorem pro ekonomický růst. Export Česka do USA sice netvoří významný podíl, nicméně cla uvalená na EU se tuzemské ekonomiky dotknou nepřímo skrze dodavatelský řetězec. Aktuální situace v podobě odložení platnosti amerických cel o 90 dní a s tím spojené odložení odvety EU dává alespoň prozatím lepší vyhlídky pro evropskou i českou ekonomiku. Zavedení cel ze strany USA na obchodní partnery moc velký smysl nedává, protože v prvé řadě utrpí americký spotřebitel, který bude nucen platit vyšší ceny. U zboží s elastickou poptávkou pravděpodobně poklesne objem nákupů, což zbrzdí růst americké ekonomiky.
Zbyněk Stanjura
ministr financí, ODS
Především je potřeba říct, že zaváděná americká cla nejsou reciproční ani spravedlivá, jak jsme slyšeli, když byla oznamována. Pro Evropu to může být signál, proč má pokračovat v odstraňování bariér na svém vnitřním trhu, ale také se snažit rozvíjet obchod i s dalšími regiony, jako jsou například země Jižní Ameriky, Kanada nebo státy jihovýchodní Asie. Spojené státy jsou pro země Evropské unie jako celek významnou exportní zemí. Určitě je potřeba jednat, a když se to z důvodu nezájmu ze strany USA nepovede, jasně ukázat, že Evropa je silný ekonomický partner, s nímž se má jednat, ale který si zároveň nenechá všechno líbit.
Karel Havlíček
místopředseda Poslanecké
sněmovny, stínový premiér
za ANO
Vnímám to jako součást obchodní politiky Donalda Trumpa, který chce snížit velký obchodní deficit a který cla využívá jako nástroj tlaku před vyjednáváním. Nebude podle mě pouze tlačit na snížení cel na druhé straně, ale také na zvýšení odběru amerického zboží a komodit.
Pokud Evropská komise rychle a efektivně zareaguje, může vyjednat kompromisní dohodu, jež minimalizuje negativní dopady. Naopak pasivita by mohla vést k oslabení našeho postavení na globálním trhu. Evropa by měla postupovat s rozvahou a pragmaticky. Primárním cílem by mělo být zahájení konstruktivního dialogu s USA s cílem dosáhnout vzájemné dohody. Unáhlené odvetné kroky by mohly situaci zbytečně vyhrotit a poškodit obě strany, popravdě EU to poškodí více. Klíčové je vyhnout se emocionálním reakcím a soustředit se na strategické kroky, které podpoří stabilitu a prosperitu evropského hospodářství. A současně podporovat obchody na alternativních trzích, například v Jižní Americe či v Asii.
Jan Skopeček
místopředseda Poslanecké
sněmovny, ODS
Z pohledu našich národních zájmů jde o rozhodnutí velmi nešťastné. Česko je malou otevřenou ekonomikou, kriticky závislou na zahraničním obchodě. Jakýkoli chaos ve světové ekonomice je pro nás vždy hrozbou. Navíc jsme silně napojeni na Německo, které je v očích americké administrativy jedním z hlavních „hříšníků“ kvůli svému vysokému obchodnímu přebytku s USA. Trump tímto krokem jasně deklaruje, že USA už nechtějí být v roli země s tak hlubokým deficitem obchodní bilance a spotřebovávat na dluh zboží, které se ve velké míře vyrábí mimo Ameriku, k čemuž napomáhala i pozice silného dolaru jako mezinárodní rezervní měny. Nešťastná jsou nejen samotná cla, ale i chaotický postup administrativy USA, který samozřejmě negativně dopadá na globální trhy.
Určitě není v našem zájmu situaci eskalovat přehnanými odvetnými cly a dál roztáčet obchodní válku. Správné je s USA jednat se snahou o minimalizaci vyhlášených cel a dalších překážek volného obchodu. Deglobalizační trendy bohužel sledujeme delší řadu let. Netarifních překážek volného obchodu v posledních letech přibývalo bez ohledu na Donalda Trumpa a dobře je známe i v EU, která se v řadě oblastí také před mezinárodní konkurencí brání.
Alena Schillerová
poslankyně, předsedkyně
poslaneckého klubu ANO
Po sérii kroků s pozitivním dopadem na českou ekonomiku, jako je odstoupení od amerického Green Dealu s dopadem na revizi environmentálních politik EU nebo kroky směřující k míru na Ukrajině, přichází riziko celní války s potenciálním negativním dopadem jak na českou, tak zejména globální ekonomiku. Americká administrativa zvolila konfrontační styl vyjednávání, ale v sázce je podle mého přesvědčení příliš mnoho i na straně Spojených států, které by mohly být poškozeny více než Evropa. Proto si myslím, že k obchodní válce mezi USA a většinou světa nakonec nedojde.
Rozhodně se přikláním k tomu, aby EU uchopila tento krok ze strany USA jako impulz k oboustrannému zrušení cel, které jsou ostatně stejně příjmem hlavně EU, která je pak vynakládá na zbytné nesmysly. Evropa nedisponuje komfortem flexibility, jako má Donald Trump, a její cla by byla důsledná, precizní a nevratná, proto bychom se jich měli, pokud možno, zdržet. Vyjednávání by se měla vést systematicky, v přátelské atmosféře, ale důsledně – s důrazem na naši sílu a potenciál.
Věra Kovářová
místopředsedkyně Poslanecké
sněmovny, STAN
Starostové jsou liberální hnutí, naší politikou tedy je odstraňovat překážky mezinárodního obchodu a podnikání obecně, nikoli je vytvářet. Obchodní války mají jen poražené. Těmi poraženými jsou především spotřebitelé v zemích, které se do obchodních sporů zapojí.
Bohužel v současné době proti sobě stojí tak významné ekonomické oblasti, že dopady cel budou skutečně globální. Plně podporujeme návrh Evropské unie jednat o nulových clech mezi Evropou a Spojenými státy. Odmítnutí tohoto návrhu ze strany administrativy prezidenta Trumpa sice nerozumíme, nicméně respektujeme.
Požadavky na to, aby Evropa splatila Spojeným státům předchozí deficity, jsou, ale – použiji toto slovo s vědomím, že není příliš diplomatické – absurdní a nepřijatelné. Ony deficity nebyly prohrou USA, ale vytvořily užitek pro americké spotřebitele, umožnily jim platit nízké ceny, a tedy větší spotřebu. Amerika o nic nepřišla, žádný dluh jí nevznikl.


