Bláznivé dobrodružství

Z vážného rozhodování o jádře politická fraška. Přitom o dostavbě Dukovan, kterou schválil kabinet Andreje Babiše, měla konkrétně rozhodnout až příští vláda. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček to ovšem viděl jinak a oznámil, že pošle čtyřem účastníkům tendru (Čína vypadla) bezpečnostní dotazníky. Tedy včetně ruského Rosatomu, který už dříve nedoporučila civilní i vojenská rozvědka a bezpečnostní odborníci silových ministerstev vnitra, obrany a zahraničí.

Je to ještě horší. Ministr Havlíček nerespektoval vládní usnesení, v němž nejvyšší exekutivní orgán přijímá doporučení bezpečnostních odborníků, kteří ruské dodávky považují za rizikové. „Naše bezpečnostní skupina vydala před třemi lety zprávu, jež jasně říká, se kterými zeměmi bychom jako stát neměli stavět nové jaderné bloky. Jde o akceptovaný materiál, který dokonce sama vláda dvakrát schválila,“ řekl v ČT Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost, který se pak pod tlakem rozjetého politického skandálu raději zdržel komentářů.

Rozhodnutí rozeslat bezpečnostní dotazníky a tím fakticky spustit tendr označil za nešťastné i další zmocněnec vlády pro jádro Jaroslav Míl. „Jde o krok, který je v rozporu se schválenou strategií, věcným a časovým plánem a jako takový by výrazně narušil věrohodnost do té doby deklarovaného postupu ze strany státu,“ napsal Míl Havlíčkovi, který ho pár hodin nato odvolal s výmluvou, že Míl nemá bezpečnostní prověrku, což je skutečnost známá dva roky, která ve vládě nikomu nevadila. Z Havlíčkova postupu je překvapena i Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, protože nic nenaznačovalo, že by vláda chtěla něco urychlovat, zejména když premiér Babiš už několikrát řekl, že dokončení tendru bude na příští vládě. Setkání pracovní skupiny pro Dukovany bylo podle Drábové svoláno premiérem až na 29. dubna (viz rozhovor s Danou Drábovou).

Nejkratší spojení

Proč se Havlíček pustil do tak bláznivého dobrodružství, jež vyvolalo politickou i odbornou bouři a dlouho zaměstnávalo poslance i senátory, zatím není jasné. Ministr tvrdí, že nepřekročil své pravomoci, protože dostavba Dukovan je v jeho gesci. Reagoval prý na podnět ČEZ, který o rozeslání bezpečnostních dotazníků žádal, a možná mu ani nedošlo, že narušuje předchozí dohody a doporučení. Možná se nechal vést vedením ČEZ v čele s předsedou představenstva a generálním ředitelem Danielem Benešem, jež chce výběr z nějakých důvodů urychlit. Nejkratší spojení, které se nabízí, je přímá vazba Beneše na prezidenta Miloše Zemana, který angažmá Rosatomu v dukovanském tendru podporuje. Beneš je Zemanův přítel, v roce 2018 s prezidentem dokonce slavil volební vítězství přímo v Zemanově štábu.

Ať už je prosazování zájmů Rosato­mu, který od českých bezpečnostních složek doporučení nedostal, práce kohokoli, Havlíček s ČEZ otevřeli konflikt, který roky doutná pod povrchem. Několik let se spekuluje, že Miloš Zeman se stal prezidentem i za pomoci ruského vlivu a má za úkol splatit to Rusům tendrem na Dukovany. Ještě před pár měsíci se zdálo, že svůj vliv bude moct Zeman uplatnit i po příštích volbách, protože mu bude premiér Babiš zavázán za to, že po volbách dostane šanci znovu sestavit vládu. Jenže to se nyní komplikuje, protože volební průzkumy už výrazně favorizují dvojkoalici Piráti/STAN, a tak se všechno musí urychlit. Dva roky živená spekulace se realizuje v Havlíčkově vystoupení ve prospěch Rosatomu vykonaném ve shodě s ČEZ.

Zárukou je politická shoda

Ať už je tato spekulace divoká, či přetažená, nebezpečně se blíží tomu, co se děje. A protože jsou v tomto směru „naplňované předpovědi“ nastaveni všichni, není divu, že Havlíčkův krok vyvolal politický poprask, který jen tak ne­utichne. Andrej Babiš v tomto dění chce stát trochu stranou, protože před volbami potřebuje vycházet s prezidentem, ale v ruském jádru se nechce moc namočit. Navíc dobře ví, že proti výstavbě elektrárny Rusy se v interním průzkumu ministerstva zahraničí (jako první na něj upozornil Respekt) stavějí skoro tři čtvrtiny českých občanů (72 procent). A Babiš jak známo jde jen nerad proti vůli lidí. Dvojitá hra s občany a s prezidentem se ve věci strategických energetických zdrojů v Dukovanech už nedá dlouho udržet.

Havlíčkovo sólo, jež může být pouze plánovanou zkouškou situace, o níž premiér dobře věděl, bylo nakonec velmi užitečné. Ne snad v tom, že teď už se nic nedá urychlit a rozhodnou odpovědnost naplní až příští vláda, nýbrž hlavně v tom, jak důležité bude dojít před spuštěním tendru k širší politické shodě, která by zabránila podobným lapsům, jaký předvedl ministr Havlíček. Začátek stavby, která má stát 160 miliard korun, ale vzhledem k obvyklým vícenákladům určitě víc, je plánován na rok 2029. To už nikdo z dnešních hlavních politických aktérů nemusí být v politice. A v době plánované dostavby v roce 2036 už vůbec ne.

Odborníci na jadernou bezpečnost to tvrdí už dávno: největší bezpečnostní zárukou výstavby nového jaderného zařízení je široká politická shoda, která zabrání volatilním „jaderným“ přestřelkám, jaké Česko zažilo minulý týden. Když mají ve věci jaderné bezpečnosti jasno odborníci, není důvod, proč by neměli mít jasno i politici.