Bohatí na krizi netratí

Navzdory pandemii a propadu globální ekonomiky se loni počet bohatých osob celkově zvýšil. A to dokonce rychleji než v předchozích letech. Dokládá to studie poradenské společnosti Capgemini s názvem World Wealth Report (WWR), která odhaduje, že koncem minulého roku bylo na světě přibližně 20,8 milionu osob s investičními aktivy ve výši minimálně jednoho milionu amerických dolarů. Do této částky se nepočítá jejich obydlí, sběratelské předměty a obecně spotřební statky. Meziročně počet těchto dolarových milionářů vzrostl o více než šest procent a hodnota jejich majetku dosáhla na téměř 80 bilionů dolarů.

Akciová lokomotiva

Zajímavé je složení světové populace bohatých lidí. Pouhé čtyři země – USA, Japonsko, Německo a Čína – koncentrují 63 procent dolarových milionářů. A právě Spojené státy se loni staly tahounem růstu počtu světových boháčů. Ke konci uplynulého roku jich tam autoři studie napočítali více než 6,5 milionu, meziročně o jedenáct procent více. Příčinou byly zejména rozsáhlé stimulační balíčky, díky nimž zakončil americký akciový index S&P 500 rok 2020 růstem o více než 16 procent. A to zásadně pomohlo severoamerickým milionářům, protože právě oni drží největší část svých aktiv ve formě akcií.

Naopak v Evropě byl nárůst počtu dolarových milionářů pozvolnější, když se meziročně zvýšil o necelá tři procenta. Příčiny lze opět hledat na finančních trzích – ty v Evropě loni klesaly. A některé národní kapitálové trhy se propadly opravdu výrazně, například britský FTSE 100 odepsal 14 procent a španělský IBEX dokonce 15 procent.

„Pandemie negativně ovlivnila pro Evropu klíčová odvětví, jako jsou móda, cestovní ruch a maloobchod, a naopak pozitivně se projevila v technologických oborech, které jsou zdrojem bohatství zejména pro zámožné obyvatele Severní Ameriky,“ shrnuje studie WWR hlavní rozdíly v růstu majetku na obou březích Atlantiku. Kombinace „výplachu“ londýnské burzy a silné recese (mimochodem šlo o nejhlubší propad britské ekonomiky od roku 1709) měly zásadní vliv na populaci milionářů zejména ve Spojeném království, kde se jejich počet meziročně snížil o tři procenta.

Strmě rostoucí Česko

Magazínu Euro se podařilo nad rámec studie WWR získat od Capgemini i údaje o dolarových milionářích v Česku a na Slovensku. Ke konci minulého roku žilo v naší zemi více než 30 tisíc takových osob a na Slovensku necelých sedm tisíc. Přitom i v České republice počet bohatých osob setrvale roste, za posledních pět let je to podle Capgemini plus 19 procent. Tuzemští správci majetku přitom hlásí ještě vyšší přírůstky. „Růst finančních trhů pomohl i menším klientům, aby se hodnota jejich majetku přehoupla přes milion dolarů. Za poslední dva roky máme o 27 procent dolarových milionářů více a objem peněz, které jim spravujeme, narostl o 38 procent,“ potvrzuje Jiří Zelinka, ředitel privátního bankovnictví Friedrich Wilhelm Raiffeisen (FWR) ze skupiny Raiffeisenbank.

Silný růst počtu klientů s investičními aktivy nad milion dolarů vykazuje i Česká spořitelna. „Od roku 2018 evidujeme přírůstek takových klientů o 44 procent, každoročně tedy o více než deset procentních bodů plus,“ uvádí Tomáš Petr, ředitel Erste Private Bankingu České spořitelny. Přitom upozorňuje, že existují dva pohledy na odhad počtu dolarových milionářů. Ten první, který sleduje i Capgemini, zahrnuje převážně jen finanční aktiva. „Budeme-li počítat jejich celkový majetek včetně například nemovitostí, tak odhadujeme, že aktuálně je v Česku 52 tisíc dolarových milionářů, do roku 2025 by jich mělo být 81 tisíc a v roce 2030 dokonce 131 tisíc,“ dodává Tomáš Petr.

Přímá kontrola

Studie WWR se nezaměřila pouze na počty dolarových milionářů, ale provedla průzkum i mezi třemi tisíci z nich a také stovkou top manažerů firem zabývajících se správou jejich majetku. Jedním ze zjištění je, že bohatí investoři mají tendenci řídit své investice v dobrých časech, ale v době poklesu trhů vyhledávají služby finančních poradců. S tím souhlasí i Jan Prachař, partner české pobočky Bank Gutmann: „Jakákoli krizová situace na trhu je pro konzervativní instituce, jako jsme my, vlastně dobrá zpráva, protože to pro nás znamená příliv klientů, kteří hledají odborné poradenství.“

Snaha spravovat své investice přímo má rovněž ten důsledek, že i zámožní jedinci stále více požadují digitální nástroje na kontrolu svých aktiv. „Nebudou-li je správci majetku nabízet, mohou jim klienty odlákat nové digitální investiční platformy,“ míní autoři studie s tím, že naopak při tvorbě a řízení portfolia zůstává role poradců nezastupitelná. Stejnou zkušenost mají i čeští bankéři. „Dnes se i velmi konzervativní klienti s bankéřem vídají jen kvůli vývoji portfolia a nikoli kvůli rutinním úkonům, které už i oni řeší elektronicky,“ říká Jiří Zelinka z FWR a jako důvod tohoto posunu uvádí právě koronavirovou krizi.

V Česku je tento trend o to silnější, že novou, rychle rostoucí skupinu zde tvoří dolaroví milionáři z oblasti IT a startupů. „Česko je v tomto sektoru velmi zdatné i na mezinárodním poli, proto tento segment generuje řadu zámožných manažerů i podnikatelů. Jsou to často mileniálové, chtějí se nadále věnovat IT, ale správu peněz nechávají na nás,“ vysvětluje Zelinka. „Typický klient z této skupiny je ve věku mezi 25 až 40 lety. Navíc mají jiné požadavky na způsob obsluhy než tradiční klientela privátního bankovnictví. Chtějí vše řešit rychle, proaktivně, zadávat pokyny online a přes aplikaci, a ne po telefonu, jako to bylo dříve v privátním bankovnictví obvyklé,“ doplňuje Tomáš Petr.

Stále větší zapojení technologií do správy majetku bohatých klientů přináší nejen pohodlný přístup ke správě investic, ale i zapojení umělé inteligence. V tom je následováníhodným příkladem Edmond de Rothschild Group. Ta v roce 2018 vytvořila realitní fond, jenž k identifikaci investičních příležitostí používá speciální algoritmus vyvinutý švýcarskou fintechovou společností AAAccell. Algoritmus je založen na vyhodnocování více než osmi tisíc ekonomických, sociálních a finančních proměnných a pomáhá manažerům fondu odhadnout ziskovost investice v horizontu dalších pěti let.

Digitální ofenziva

Mění se i tržní prostředí, v němž se firmy obsluhující dolarové milionáře pohybují. Zejména nízké úrokové sazby značně snižují výnosy některých aktiv, což bohaté investory nutí k hledání nových cest zhodnocování majetku. Podíl individuál­ních investorů na burzovních obchodech podle zjištění studie WWR vyskočil z deseti procent v roce 2019 na pětadvacet procent letos v lednu. „Navíc 72 procent dolarových milionářů investovalo do kryptoměn a 74 procent vložilo své prostředky do dalších digitálních aktiv, jako jsou například názvy webových domén,“ popisují autoři studie s tím, že na to logicky reagují i správci majetku.Například americká

banka Goldman Sachs v červnu začala nabízet termínové kontrakty (futures) spekulující na budoucí cenu bitcoinu. Naopak v Česku se zatím složení aktiv dolarových milionářů příliš neproměnilo. „Základem jsou stále dluhopisy, akcie a nástroje peněžního trhu. Cílem lidí, kteří vydělali stovky milionů korun prodejem firem nebo podnikáním, není honit zhodnocení za každou cenu, ale pokrýt inflaci a přidat jedno či dvě procenta navíc,“ říká Tomáš Petr.

Co ovšem silně rezonuje u zámožných klientů i v Česku, jsou nemovitosti. „Klienti se obávají vysoké inflace, takže silně investují do reálných aktiv. A to napřímo koupí investičních bytů či celého činžovního domu nebo přes investiční fondy,“ popisuje Petr. Další „horké“ téma představují investice do soukromých společností, takzvané private equity (PE). „Letos na jaře jsme našim klientům nabídli možnost investovat prostřednictvím významné investiční společnosti do PE, řádově investovali stovky milionů korun a chystáme další kolo,“ potvrzuje Jiří Zelinka. „Investice do PE nabízíme formou vlastních uzavřených aktivně spravovaných fondů. Pro klienty je to zajímavé, u velkých správců majetku typu Carlyle musíte totiž přijít s částkou kolem deseti milionů eur, aby se s vámi bavili. Naopak v případě našich fondů stačilo i půl milionu eur. Ovšem klient musí do významné míry investici rozumět,“ říká Jan Prachař z Bank Gutmann.

Naopak téma kryptoměn se v Česku zatím příliš nechytlo. Krypto je zde sice časté komunikační téma, ale čeká se, jak se k tomu postaví regulátor; přístup bank je zatím zdrženlivý. „Klienti se aktuálně zajímají o to, jak takové investice fungují, ale v průměru do této oblasti směřují spíše jen nižší jednotky procent majetku,“ popisuje Petr. Prachař zase upozorňuje na další aspekt: „Velmi záleží i na životní fázi. Jinak na kryptoměny nahlíží čtyřicetiletý majitel IT firmy a jinak někdo, kdo založil firmu v roce 1990 a je v důchodovém věku.“

Přitom se nemění jen investiční aktiva, ale i samotní investoři. „Například v USA se počet podnikatelek zvýšil za posledních dvacet let o 114 procent a 40 procent firem ve Spojených státech vlastní ženy. Mezi dolarovými milionáři také roste počet osob hlásících se k LGBT+ komunitě,“ popisuje studie WWR. To mění i požadavky na složení poradců pro zámožné klienty. Ti stále častěji požadují partnery odpovídající jejich sociodemografickému profilu, očekávají totiž, že lépe porozumí jejich potřebám. I proto například americká banka JPMorgan Chase & Co. oznámila, že do roku 2025 plánuje najmout dalších tři sta poradců afroamerického a latinskoamerického původu.

Výnosy v pozadí

V době koronavirové pandemie rovněž akceleroval trend udržitelného investování. Studie WWR potvrdila, že zejména dolaroví milionáři mladší čtyřiceti let požadují po svých investičních poradcích vyčíslení ekologických a sociálních dopadů nabízených investic. „Stále roste poptávka po čistějších a zelenějších portfoliích a strategiích, jež jsou v souladu s environmentálními a sociálními principy. Je jen otázkou času, kdy se to stane novým normálem,“ prohlásil vedoucí správy aktiv italské banky BNL Stefano Schrievers. A investiční společnosti již podnikají konkrétní kroky. Například největší celosvětový správce aktiv Black Rock spustil službu Aladdin Climate, která vypočítává a promítá klimatické riziko do klientských portfolií. To pomáhá jednotlivým investorům přijmout opatření, jež omezí vliv klimatické změny na jejich aktiva.

V Česku je zatím zájem o odpovědné investování známé pod zkratkou ESG (z anglického Environmental, Social, and Corporate Governance) spíše omezený. „Důraz na udržitelnost investic u některých klientů vnímáme, ale zatím to rozhodně není masové. Toto téma mezi našimi klienty řeší spíše nástupnická generace v rodinných firmách, naopak u starších zakladatelů firem tolik nerezonuje,“ říká Jan Prachař z Bank Gutmann.

Vyšší poptávku po ESG investicích v Česku vidí Raiffeisenbank a Česká spořitelna. „Loni jsme spustili nabídku vytvoření portfolií z udržitelných fondů. Zájem o tato témata je, nejvíce u mladších klientů a žen,“ vysvětluje Tomáš Petr z České spořitelny. „V Rakousku je Raiffeisen Capital Management největší správce udržitelných fondů. Fond s 45procentním podílem investic do firem naplňujících ESG standardy jsme uvedli na trh i u nás a vzbudilo to mezi našimi klienty velký zájem. Na udržitelnost investic netlačí jen nadnárodní instituce, ale i samotní bohatí lidé. Peníze se rychle překlápějí do firem směřujících k udržitelnosti, mimo jiné i proto, že i tyto investice jsou ekonomicky stále atraktivnější,“ popisuje Jiří Zelinka z FWR.