Umělá inteligence, dnes již se znělou a s obecně známou přezdívkou: AI, ej-áj. Neobjevila se nějak rázem či nečekaně. Už řadu dekád nám pomáhá žít naše moderní, pohodlné životy. AI či přesněji řečeno sofistikované velké jazykové modely (se spoustou dat) již po léta využíváme, aniž jsme si toho všímali: v mobilech, ve vyhledávačích či v překladačích z cizích jazyků. Ovšem je to právě rok, co se zrodil „mluvící“ ChatGPT, který spustila společnost OpenAI a který „vyhajpoval“ celé téma AI neuvěřitelně nahoru.
Je to sexy královna, ta AI. Má pel něčeho chladného, neznámého, ale ohromně přitažlivého – přímo nelidsky podmanivého. Přitom je to matematika, aplikovaná statistika, jak v rozhovoru pro Euro říká přední vědec Tomáš Mikolov, jenž se rozvoji „umělé inteligence“ věnoval v takových firmách, jako jsou Microsoft či Google. Přesně a poutavě nám vysvětluje, jak AI skutečně funguje, co ji pohání a jaké jsou možnosti (či nemožnosti) jejího využití.
Umělá inteligence neumí všechno, není to kouzlo. „Někteří lidé rádi vzbuzují zdání magie, aby to vypadalo zajímavěji, aby získali investice, prodali startup. Sledují finanční zájem nebo se chtějí zviditelnit a udělat si jméno v médiích. Předvádějí různé triky a tváří se mysticky. To bych rád rozbil, abychom jako společnost řešili opravdová témata – hlavně jaký přínos z AI můžeme mít. Musíme vysvětlit, jak to funguje, rozehnat ten mystický mrak,“ líčí Mikolov.
Na titulní stranu jsme jeho tvář nechali zremixovat další slavnou AI aplikací, programem Midjourney, jenž po zadání těch správných promptů „vykouzlí“ (míněno dopočítá) vaše přání – tentokrát zmíněného IT vědce říznutého AI, kybernetikou.
Umělá inteligence se neznatelně vkrádá do mnoha lidských činností, zjednodušuje práci, umí pracovat s gigantickými daty, čehož využívá, samozřejmě, zase věda a výzkum, jak zmiňujeme v jiném článku. O síle, významu i klíčícím byznysu kolem AI vyprávíme na dalších místech tohoto „AI speciálu“.
Ale ještě zbývá dopovědět něco ke dvěma aspektům chladné královny, která se dost možná chystá převzít vládu nad světem… Je to bezpečnost a etika. Předminulý týden se ve Velké Británii konala významná konference AI Safety Summit, jíž se na pozvání britského premiéra účastnili zástupci dvacítky zemí i korporací jako Microsoft či Meta. Společně pak v legendárním Bletchley Parku, kde vědci za druhé světové války prolomili nacistické šifry, podepsali Bletchleyskou deklaraci, jež má zaručovat opatrnější přístup k „hraniční AI“, která by vyvíjela riskantní systémy typu zbraní. „Mluvíme tu o ještě neexistující AI – to jsou věci, které teprve přijdou,“ řekl magazínu Nature Yoshua Bengio, ředitel institutu Mila z kanadského Quebeku. S rychlým nástupem všemožných AI nástrojů bude obezřetný přístup na místě.
Nezapomínejme také, že AI modely už se začínají věnovat i problematice etiky: řeší, co je mravné, či nemravné, správné, či nesprávné. A není to tak dávno, co vznikla animovaná aplikace (běží na herním Twitchi), s níž si můžete popovídat o tom, zda je hezké střílet lidi v Doomu či v jiné hře, a co by tak tomu všemu násilí řekla Bible… Chatbot se jmenuje AI Jesus.
Čtěte Euro a užívejte AI – s rozumem.
