Čeká nás „boj proti strojům“?

Průmyslovou revoluci, která běží již stovky let a momentálně zažívá novou technologickou verzi 4.0, lemují i proměny práce. Automatizace a robotizace například zrušila řadu méně kvalifikovaných profesí, které se z vyspělých zemí nanejvýš přesunuly do zemí třetího světa. O světě začali rozhodovat lidé, kteří umí pracovat s informacemi a dokážou je analyzovat. Těm se také nejlépe žije.

Bývalý ministr práce a sociálních věcí ve vládě amerického prezidenta Billa Clintona, uznávaný vědec Robert B. Reich, jim říkal „symboličtí analytici“. Reich tehdy na začátku 90. let minulého století ale ještě nevěděl, že za třicet let přijde průlom aplikované statistiky samoučící se inteligence, jež překreslí mapu práce znovu a úplně jinak.

Nejlepším a také univerzálním symbolickým analytikem je dnes umělá inteligence, a tak budou v práci ohroženi i ti, kteří doposud surfovali na vlně technologických změn. A není vyloučeno, že se budou bránit podobně jako kdysi v továrnách rozbíječi strojů, které „braly práci dělníkům“.

Všichni pod tlakem

Umělá inteligence, jež začíná vstupovat do ekonomiky stále častěji a stává se jejím urychlovačem, změní podle čerstvé studie Mezinárodního měnového fondu (MMF) svět práce k nepoznání. A bude se to týkat i těch, kteří doposud rostli z výhod globalizace. Padesátistránkový dokument MMF nazvaný Umělá inteligence a budoucnost práce mimo jiné tvrdí, že na planetě bude zaváděním AI zasaženo 40 procent pracovních míst. V bohatších zemích to budou až dvě třetiny pracovních pozic.

V zemích s nízkými příjmy umělá inteligence ovlivní podle odhadu MMF asi 26 procent pracovních míst. „Mnoho z těchto zemí nemá infrastrukturu ani kvalifikovanou pracovní sílu, která by dokázala využít výhod umělé inteligence, což zvyšuje riziko, že by tato technologie mohla časem zhoršit nerovnost mezi národy,“ konstatovala při prezentaci studie šéfka fondu Kristalina Georgievová. Podle ní jednotlivé země, a to i bohaté, musejí už dnes vytvořit „komplexní sociální záchranné sítě a rekvalifikační programy“. Jinými slovy: MMF vyzývá k okamžité změně ve vzdělávacím systému, protože nepřipraveným AI spíše uškodí.

Analytici ve svém materiálu uvádějí příklad zemí, jako jsou Velká Británie nebo Brazílie, kde se důraz na střední a vyšší všeobecné vzdělání vyplatil natolik, že právě lidé s bakalářským či magisterským titulem snadno plují na proměnlivých vlnách pracovního trhu. I oni se ale dostanou pod tlak, který nejspíš všichni neustojí. Doporučení MMF je tak v rozporu s tím, co v oblasti školství prosazuje řada zřizovatelů škol v Česku. V mnoha regionech se pořád prosazuje přesvědčení, že budoucnost je v oborech učňovských, protože na trhu práce chybějí tradiční profese. V budoucím světě AI jako dynamického enzymu ekonomiky by Česko patřilo spíše k ohroženějším zemím.

Být připraven

Studie si nicméně v hlavním nárysu možností umělé inteligence a jejích dopadů na trh práce vystačila s dosti obecným tvrzením, že šance na zhodnocení výhod AI je padesát na padesát, tak jako možnost, že AI převálcuje trh práce a lidem spíše uškodí.

Konkrétnější vize studie kreslí v napětí mezi mladší a starší generací. „Mladší pracovníci, kteří se snadněji adaptují na nové podmínky a zcela samozřejmě nakládají s novými technologiemi, mohou nové možnosti využít lépe. Naopak starší zaměstnanci budou bojovat s hledáním nové práce, přizpůsobením se novým technologiím, mobilitou a školením v nových druzích činností,“ píšou analytici MMF. Ti v kapitole věnované dopadům na demografii a regionální rozvoj dále varují před prohloubením socioekonomických rozdílů mezi regiony, protože některé nebudou kvůli špatnému školství s to využít výhody AI, což zvýší tlak na vnitrostátní migraci.

Studie potvrzuje některé předchozí analytické vize (Goldman Sachs), po­dle nichž AI fakticky zruší až 300 milionů pracovních míst po celém světě. Jsou to samozřejmě jen odhady, projekce a vize, ale nemusejí být tak vzdálené, jak se zdá. Všechny se mají realizovat už ve třicátých letech 21. století a ta jsou za dveřmi. Připravit se nebude tak úplně od věci.