Česká jaderná šlamastika

Mělo to být velkolepé finále vlády Petra Fialy. Historicky největší českou zakázku na výstavbu dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech za více jak 400 miliard korun měl kabinet podepsat s jihokorejskou vítěznou firmou KHNP na začátku května.

Jenže zasáhli soudci a podpis kontraktu oddálili. Do zakázky se vložila i Evropská komise, která českou vládu požádala o odložení dotažení smlouvy s Korejci. Blamáž spočívá ve složitých právních a technických nejasnostech, jádro celého problému však tkví v obrovském (geo)politickém tlaku, pod který se Česko kvůli jadernému tendru dostalo. Hraje se přitom o českou energetickou budoucnost.

Dvojí stopka

Brněnský krajský soud na začátku května rozhodl o předběžném opatření na návrh francouzské společnosti EDF, která skončila v tendru druhá. Francouzi napadli rozhodnutí antimonopolního úřadu, podle kterého byl jaderný tendr v pořádku.

Rozhodování brněnského soudu může trvat měsíce, do té doby se smlouva s Korejci nemůže podepsat. Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), jež má na starost jaderný tendr, plánuje podat kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, i to zabere nějaký čas. Do toho všeho se rozehrála politická bitva na evropské úrovni. O odložení podpisu smlouvy s KHNP požádal českého ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) francouzský místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné. Z dopisu, který si týdeník Euro prostudoval, je zřejmé, že eurokomisař volá po prošetření dukovanského tendru a dodržení pravidla, že zahraniční subvence nepoškodí vnitřní trh EU.

V zásadě jde o podezření, že cena, kterou jihokorejská KHNP za výstavbu nových reaktorů nabídla (přibližně 400 miliard, i když výsledná suma bude vyšší), je podezřele nízká a KHNP ve výsledku bude projekt muset dotovat. Tím by podle Francouzů došlo k porušení pravidel vnitrounijního trhu. Proto volají po zásahu české vlády a prošetření tendru, byť dopis francouzského místopředsedy komise není právně závazný. Jisté je, že orgány EK již v únoru začaly sbírat o tendru informace a požádaly českou stranu o vysvětlení; uspokojivé odpovědi se jim však podle Séjourného nedostalo.

Takový tlak ministr Vlček neočekával. „Faktem je, že pan místopředseda Séjourné pochází ze země neúspěšného uchazeče v tendru, tedy státní firmy EDF, která výběrové řízení soudně napadla. A co mě překvapilo nejvíc, na to, jestli nám dopis na ministerstvo dorazil, se vyptával francouzský velvyslanec ještě před tím, než jsem ho vůbec dostal,“ řekl týdeníku Euro ministr Vlček. Trvá na tom, že tendr proběhl zákonně a transparentně v režimu takzvané bezpečnostní výjimky.

Poznamenal rovněž, že situace je výjimečná v tom, že neúspěšný uchazeč EDF, který předem souhlasil s podmínkami tendru, nyní zpětně celý proces napadá.

Kohout řve

Dukovanský tendr od počátku provází výrazné geopolitické pnutí. Zatímco v roce 2021 český stát vyloučil ze hry čínské a ruské firmy, i nyní leží na stole geopolitická karta. Francouzi jsou naším významným evropským spojencem a důležitým členem NATO. To je nezanedbatelný argument v době, kdy se Evropa snaží politicky sjednotit a posílit vůči agresivní obchodní politice Trumpovy administrativy. KHNP nejenže pochází ze země vzdálené evropskému kontinentu mnoho tisíc kilometrů, ale Jižní Korea si po nepovedeném pokusu o puč prochází složitým politickým obdobím.

Vládní zdroje, s nimiž týdeník Euro pod příslibem anonymity poslední rok ohledně Dukovan hovořil, staví své rozhodnutí o jihokorejském vítězi primárně na nabídnuté nízké ceně, zárukách za výstavbu či dodržení lhůt. Některé české firmy, jež se mají zapojit do procesu, výběr zpochybňují na základě obavy, že KHNP nedodrží slib v podobě 60procentního podílu tuzemských firem na výstavbě nových bloků. Vládní protiargument zní, že KHNP předložila nižší cenu než Francouzi, a je proto logické, že i české firmy se budou muset vejít pod nižší cenový strop.

Francouzi však svou snahu dostat se k tendru ani po verdiktu vlády o jihokorejském vítězi nevzdali. V evropském zákulisí podle našich zdrojů působí francouzští politici v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem velmi aktivně, čemuž se nelze divit – EDF je mocná státní firma.

Tezi o geopolitické bitvě pak potvrzuje i obsah dopisu místopředsedy Evropské komise, který ministru Vlčkovi v jednom z odstavců napsal: „Členské země a Evropská unie jako taková mají povinnost zajistit bezpečné energetické dodávky a energetickou bezpečnost v rámci vnitřního trhu, což platí i pro Česko. Je to o to více důležité ve stávající geopolitické situaci. Tato zodpovědnost je nezbytná pro ekonomickou a sociální bezpečnost EU stejně jako pro udržení geopolitické stability.“

Francie usiluje o výstavbu evropské flotily reaktorů (ideálně o výkonu 1 600 MW). Nejen doma, ale i v dalších evropských státech: Nizozemsku, Švédsku, Finsku, Polsku, Česku, Slovensku či Slovinsku. Výhodou mají být synergie ve výstavbě, kontrole či servisu, a tím možné snížení nákladů. Kritici naopak míní, že při takovém množství výstavby nových reaktorů by vznikaly komplikace například v rámci dostatečné pracovní síly, dodržování lhůt a nakonec i výsledné ceny díla.

Sázka na jihokorejský reaktor oproti tomu je krok do nejistých vod. KHNP byla v dlouholeté právní bitvě s americkou společností Westinghouse kvůli sporu o duševní vlastnictví jaderných technologií. Firmy neshody urovnaly a výsledkem je, že Korejci se stahují z výstavby nových reaktorů v Evropě. Až na výjimky – a tou je Česká republika. Co to znamená?

Že KHNP bude v Česku stavět unikátní design reaktoru, se kterým zatím nejsou zkušenosti. Hovoří se o tom, že podobný model reaktoru by KHNP mohla stavět ještě ve Vietnamu či Kazachstánu.

Rusové za bukem?

Co to všechno nyní znamená pro Česko? Zaprvé není jisté, že tendr stihne dokončit (podepsat smlouvu) stávající vláda Petra Fialy. Byť věří, že projekt se navzdory komplikacím povede dotáhnout. „Odložení podpisu smlouvy neznamená, že by se zastavily práce na přípravě projektu,“ uvedl ministr Vlček.

Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční na začátku října. Soudy do té doby nemusejí rozhodnout, a pokud ano, verdikt spadne do horké fáze volební kampaně. Rozhodovat o tak velké zakázce na prahu voleb nebo po nich při skládání nové vládní koalice bude politicky ožehavé. Do toho se povleče spor na evropské úrovni.

Odložení podpisu smlouvy s KHNP vyvolalo ve vládních řadách rozčarování. Takovou stopku nikdo neočekával. Dotažení jaderného tendru přitom patří k zásadním cílům Fialovy vlády. Nelze však vyloučit variantu, že o klíčové tuzemské zakázce a budoucnosti jaderné výstavby rozhodne až vláda příští. Bude prozápadně orientovaná podobně jako Fialův kabinet?

Plány vlády a ČEZ říkají, že nové bloky v Dukovanech se začnou stavět v roce 2029. To je dost dlouhá doba na to, aby se v Evropě změnila geopolitická situace v kontextu ruské války na Ukrajině.

Tady se nabízí několik otázek k zamyšlení: Pokud válka na Ukrajině skončí, zmírní se sankce vůči Rusku? A pokud ano, co když se příští česká vláda rozhodne, že už nebude vnímat Rusko jako agresora, a vsadí na jeho jaderné zkušenosti a firmy? Není to právě to, co si potichu přeje část českého průmyslu, který má s Ruskem a jeho jadernými zhotoviteli několik desetiletí zkušeností?

Poslední roky platilo, že jedním z klíčových prvků při rozhodování o výstavbě nových reaktorů je bezpečnost a původ dodavatelské firmy v zemích, jež patří k našim politickým, obchodním a bezpečnostním partnerům. Podzimní volby výše popsanou hypotézu otestují. „Teoreticky hrozí, že v budoucnu nastoupí jiná vláda s jiným pohledem. Náš pohled je naprosto jasný a Rusko představuje hrozbu. Geopolitika je podle mě v oblasti energetiky důležitá,“ dodává ministr Vlček.