Chleba nad zlato

Chleba nad zlato

Pšenice je nejdražší za uplynulých 14 let, ceny potravin vzrostou až o 20 procent. Nahoru je žene výpadek zemědělské produkce, drahá hnojiva a vysoké náklady na energie.

6 minut čtení

Do úterý 15. března pšenice meziročně zdražila o 69 procent. Příčinou je ruská invaze na Ukrajinu. Obě země dohromady totiž zajišťují podle některých zdrojů více než čtvrtinu, podle jiných pak dokonce až 29 procent celosvětového vývozu této významné potravinářské komodity. Po kukuřici je druhou nejpěstovanější obilninou na světě.

Značné omezení dodávek rusko-ukrajinské pšenice se už odehrává. V důsledku protiruských sankcí a restriktivních opatření ze strany západních zemí se export z Černomoří téměř zastavil. Nadnárodní potravinářské společnosti, jako jsou Bunge a ADM, uzavřely na Ukrajině své továrny, obilná sila či dopravní terminály. Zároveň tři největší světoví provozovatelé kontejnerových lodí, společnosti Maersk, MSC a CMA CGM, pozastavili téměř veškeré cesty do ruských přístavů.

Ukrajinská armáda zase uzavřela veškeré černomořské přístavy pro obchodní operace, jež jsou však klíčové pro export ukrajinské i ruské pšenice. I proto cena této komodity vystřelila k 14letému maximu, kterého dosáhla v pondělí 7. března. Následně sice trochu oslabila, ale pořád zůstává vysoká. Odráží to skutečnost, že jen Ruská federace zajišťuje téměř pětinu světového exportu této obilniny. Navíc ukrajinská vláda značně omezila vývoz velké části zemědělských produktů.

„Vývoz masa, žita, ovsa, pohanky, cukru, prosa a soli bude zastaven. Pšenice, kukuřice, drůbeže, vajec a oleje bude možný jen s povolením ministerstva hospodářství,“ sdělila vláda v Kyjevě. Ukrajinský ministr pro agrární politiku a výživu Roman Leščenko řekl, že tyto kroky mají „zabránit humanitární krizi na Ukrajině a uspokojit potřeby obyvatelstva v oblasti zásadních potravinových produktů“.

Obzvlášť některé země jsou zásadně závislé na dodávkách ruské a ukrajinské pšenice. Zejména Egypt s více než stomilionovou populací je celosvětově jejím největším importérem, ročně jí doveze za více než čtyři miliardy dolarů. Přitom 70 procent pochází z Ruska a Ukrajiny.

Ještě víc závisí na obou východoevropských zemích Turecko, jež odsud v roce 2019 získalo dokonce téměř tři čtvrtiny svého dovozu pšenice. Vedle toho ruská produkce ještě ve značné míře putuje především do Bangladéše, Nigérie, Jemenu a Ázerbájdžánu. Ukrajina zase vyváží velké objemy pšenice do Indonésie, Filipín, Tuniska a Thajska.

Vysoká koncentrovanost

Před ruskou invazí byla Ukrajina podle amerického ministerstva zemědělství na cestě k rekordnímu vývozu pšenice, zatímco ruský export této obiloviny zpomaloval. „Útok nemohl přijít v horší dobu,“ řekl prezident American Bakers Association Robb MacKie televizní stanici CNN. A dodal: „V závislosti na tom, jak válka dopadne a jak dlouho potrvá, farmáři na Ukrajině možná nebudou schopní zasadit jarní pšenici, kukuřici a další plodiny. Takže mohou zůstat celý rok bez sklizně.“

Foto: Shutterstock

Vývoz pšenice se vyznačuje vysokou koncentrovaností – pět největších exportérů (Rusko, USA, Kanada, Francie a Ukrajina) zajišťuje téměř 64 procent dodávek na světové trhy a 15 hlavních vývozců dokonce 93 procent. Evropu by mohlo uklidnit, že je jako celek jejím významným exportérem. Například od loňského 1. července do 6. března jen členské státy Evropské unie vyvezly téměř 20 milionů tun pšenice a dovezly necelé tři. Česko bylo předloni s vývozem za 523 milionů dolarů 16. největším světovým exportérem této komodity (meziroční nárůst o 37 procent).

Výpadek exportu pšenice proto bude velkým problémem především pro zmíněné africké a asijské země, kam Rusko a Ukrajina masivně vyvážejí. Nicméně trh se zemědělskými komoditami je globální, proto ceny porostou i v Evropě a pečivo zdraží. Otázka zní o kolik. Podíl obilí na výsledné ceně chleba vyčísluje například Zemědělská komora Dolního Rakouska. Dle ní je na výrobu kilogramu chleba potřeba asi kilogram obilí, takže srovná-li se cena suroviny a výsledného produktu, obilí se podílí na celkové ceně chleba asi jen šesti procenty.

Další příčiny zdražování

Toto uklidnění je bohužel předčasné. Příčiny zdražování totiž spočívají jinde než jen ve zvyšování cen pšenice. Hlavním zdrojem je růst cen zemního plynu, který se nejvíce podílí na výrobě hnojiv, jež jsou pro moderní produkci všech potravin klíčové. Navíc Rusko je jedním z největších vývozců těch, která obsahují dusík, fosfor a draslík.

Export zemědělské chemie výrazně snížilo už loni a po začátku rusko-ukrajinské války jeho ministerstvo průmyslu a obchodu doporučilo zastavit prodej hnojiv do zahraničí úplně. Moskva je také klíčovým globálním hráčem v těžbě zemního plynu. Jeho vyšší ceny a omezení dodávek poženou ceny hnojiv nahoru. Navíc zemědělcům zdražují pohonné hmoty a Ukrajinci tvoří významnou část pracovní síly na evropských farmách.

Zvýšení cen potravin je tedy nevyhnutelné. Potvrzuje to i index jejich cen Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO), který za únor dosáhl historicky nejvyšší úrovně. Jen loni dle něj zdražily o 28 procent. A to bylo před začátkem rusko-ukrajinské války. Pro letošek FAO předpovídá, že mezinárodní ceny potravin a krmiv se v jejím důsledku mohou zvýšit o dalších osm až 20 procent.

A v některých případech ještě více, například v Súdánu zdražil chleba v polovině března o více než 40 procent. Jeho obyvatelé vyšli do ulic a policie musela proti nim použít slzný plyn. A to je začátek, východoevropský konflikt může zažehnout nové nepokoje a střety v dalších zemích.

Měsíční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

125 Kč

Půlroční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

600 Kč

Roční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura
  • zvýhodněná cena

950 Kč