Chytrá budoucnost

Možnost bez­hotovostních plateb v různých formách se stala nedílnou a natolik běžnou součástí našich životů, že politici v některých státech dokonce volají po zákonu, který by lidem zajišťoval právo na platby v hotovosti.

Většina z nás si navykla platit kartou i v zahraničí, během dovolené nebo třeba na služební cestě. Je to pohodlné, bezpečné a rychlé. Jenže když se člověk detailně podívá na konverzní kurzy, kterými české bankovní domy účtují platbu v zahraniční měně, respektive na poplatky, jež si přisadí k platbě kartou mimo korunovou zónu, zjistí zajímavá čísla.

České finanční instituce si totiž ke kurzu, který určí centrální banka, přičtou přirážku ve výši několika procent, nejčastěji kolem tří až čtyř. Ale ve skutečnosti je rozdíl ještě o něco vyšší. Několik let už sice existuje uzákoněná povinnost uvádět odchylku mezi kurzem Evropské centrální banky a účtovaným kurzem, ale řada bank si s tím hlavu neláme a ty další sice rozdíl v marži ve svých kurzových lístcích zobrazují, ale rozdíl zaúčtovaný klientovi je většinou vyšší.

Pojďme si situaci ilustrovat na konkrétním příkladu. Vyberme jednu z tuzemských bank, třeba modernější instituci, s výraznou zelenou korporátní barvou a dlouholetou, dobře zapamatovatelnou marketingovou kampaní. Říkejme jí třeba Vzdušná banka. V internetovém kurzovním lístku banka udává kurz 23,89 koruny za euro (uváděná odchylka od kurzu ECB je plus 2,674 procenta), ale po uskutečnění platby zjistíte, že jste za každé euro zaplatili ještě téměř o deset eurocentů víc.

A právě v tomto prostoru, definovaném maržemi tradičních bankovních domů, vzniklo několik fintechových společností, které klientům dokážou poskytovat obdobnou službu za výhodnějších podmínek. Pojem fintech je složeninou dvou slov – finance a technologie – a zastřešuje všechny projekty a firmy, jež vznikly na pomezí nových technologií a finančnictví s cílem narušit dosavadní pořádky v segmentu finančních služeb.

Vzorovým příkladem je společnost Revolut, založená před osmi lety ruskými podnikateli v Londýně, která v jedné mobilní aplikaci přinesla mimo jiné možnost bezplatné směny více než dvaceti světových měn. Revolut a druhá největší evropská fintechová firma Wise (dříve Transfer Wise) umožňují svým klientům zřizování běžných účtů ve všech světových měnách, okamžité převody a především možnost vytváření virtuálních platebních karet v zahraničních měnách.

Každý alespoň trochu zdatný uživatel mobilního telefonu si dokáže během pár minut otevřít účet u fintechové společnosti, kam si ze své klasické platební karty pošle potřebnou částku peněz (s poplatkem) nebo si z české banky pošle peníze klasickým převodem (zdarma). Většinou dorazí do dvou hodin. Následně si lze směnit koruny na eura či jinou zahraniční měnu s výrazně výhodnějším kurzem než u klasické banky. Pak už stačí aktivovat virtuální platební kartu, přidat si ji do peněženky v mobilním telefonu a platit s výrazně výhodněj­ším kurzem. Za poplatek kolem 150 až 200 korun si lze nechat vystavit i klasickou plastovou platební kartu.

A konkrétní výhoda? Pokud byste si v den uzávěrky tohoto vydání týdeníku Euro vyměnili tisíc korun na hlavní evropskou měnu, dostanete ve Vzdušné bance 41,71 eura, ve fintechu Wise 42,60 a v Revolutu dokonce 42,73. Na nižších položkách není rozdíl v kurzu nijak dramatický, ale rozhodnete-lise vydat na delší a/nebo  nákladnější cestu do ciziny, je úspora sto eur na kaž­dých sto tisíc utracených korun zajímavým benefitem.

Zmiňované fintechové firmy jsou zahraniční provenience, ale i v Česku máme spoustu zajímavých a nadějných projektů z této branže. A právě českým fintech firmám jsme se rozhodli věnovat hlavní téma aktuálního vydání Eura.

Přeji vám inspirativní čtení a krásné jaro.