Čínský export poprvé překonal milion aut za měsíc. Ubrání se Evropa?
Slabá domácí poptávka nutí čínské automobilky hledat odbyt v zahraničí. Evropa zvažuje, jak čelit jejich tlaku.
Čína v červnu poprvé vyvezla více než milion automobilů během jediného měsíce. Podle údajů pekingské celní správy to bylo téměř o 73 procent více než před rokem. Za celé první pololetí vzrostl vývoz na více než 5,3 milionu vozů, meziročně o 53 procent.
Vývoj zesiluje tlak na evropský automobilový průmysl. Čínské značky stále výrazněji vstupují do Evropy, kde využívají nižší výrobní náklady, rozsáhlé dodavatelské řetězce a cenové slevy. Evropské instituce proto diskutují, zda rozšířit obchodní ochranu proti dovozu z Číny.
Export jako únik z domácího propadu
Růst zahraničního prodeje kontrastuje s vývojem v Číně. Podle tamního svazu výrobců automobilů CAAM se domácí odbyt propadl o více než 21 procent. Slabší poptávka nutí výrobce hledat zákazníky v zahraničí a přenáší čínský cenový boj na další trhy.
Důvodů poklesu je několik. Omezení nákupních prémií oslabilo zájem o elektromobily, vyšší ceny benzinu zasáhly prodej vozů se spalovacím motorem a hospodářská nejistota vede domácnosti k opatrnějším výdajům. V řadě odvětví tak nabídka převyšuje poptávku a podniky snižují ceny, aby si udržely výrobu a tržní podíl.
Také uvnitř čínského automobilového sektoru se objevují pochybnosti, zda je současná exportní vlna udržitelná. Čím více vozů směřuje do zahraničí, tím pravděpodobnější je obranná reakce obchodních partnerů. Brazílie od července zavedla na elektromobily clo 35 procent, Malajsie chce dovoz čínských vozů omezit a Evropská komise zvažuje rozšíření vyrovnávacích cel z čistě elektrických aut také na hybridy.
Čínský vývoz roste i mimo automobilový průmysl. Největší část exportu podle hodnoty tvoří elektrické a mechanické výrobky, například polovodiče, počítače, mobilní telefony a stroje. Za první pololetí dosáhl obchodní přebytek Číny vůči světu téměř 576 miliard dolarů.
Spor o cenu a státní podporu
Jádrem konfliktu není samotný růst exportu, ale původ čínské cenové výhody. Peking ji vysvětluje produktivitou, silnými průmyslovými řetězci a tvrdou prací. Evropští představitelé naopak poukazují na státní podporu, nadbytečné výrobní kapacity a slabou čínskou měnu, která zlevňuje vývoz.
Podle srovnávací analýzy OECD dostávaly čínské firmy v letech 2005 až 2024 v průměru nejméně třikrát až osmkrát vyšší státní podporu než podniky v členských zemích organizace. Nejčastěji šlo o levné úvěry, přímé dotace a daňové úlevy. Podpora směřovala zejména do solární energetiky, stavby lodí, výroby oceli a hliníku, dopravy a telekomunikací.
Automobilky profitují přímo z daňových zvýhodnění i nepřímo z levnějších vstupů ze subvencovaných odvětví. Současně však čelí mimořádně tvrdé domácí konkurenci. Na konci roku 2025 bylo podle citované analýzy téměř 24 procent čínských podniků ztrátových. Nízké exportní ceny proto nejsou jen známkou efektivity, ale také důsledkem boje o přežití na přeplněném trhu.
Rozhodne reakce Evropy a politika Pekingu
Řada ekonomů doporučuje čínské vládě více podporovat domácí spotřebu, například posílením sociálního systému. Vedení země však dlouhodobě upřednostňuje výrobu a zatím nenaznačuje změnu strategie. Premiér Li Čchiang odmítl, že by konkurenceschopnost čínských firem stála především na subvencích, a zdůraznil sílu průmyslových dodavatelských řetězců.
Evropská komise chce do října vidět konkrétní kroky proti nadkapacitám. Pokud nepřijdou, může sáhnout k dalším clům nebo jiným ochranným nástrojům. Otevřené zůstává, zda Peking omezí podporu výroby a posílí domácí spotřebu, nebo zda se cenový střet bude dál přesouvat na evropský trh.
