Diamanty nejsou věčné

Diamant je věčný, říká legendární reklamní slogan společnosti De Beers, historicky největšího prodejce diamantů na světě. Diamanty možná, ale jejich ceny tají jako ledovce v Alpách. Jen od 1. ledna do počátku listopadu cena jednokarátových diamantů dle společnosti Rapaport klesla o bezmála 23 procent. Propad menších diamantů byl ještě rychlejší. Kameny o váze 0,3 karátu odepsaly od loňského Silvestra dokonce více než 28 procent. A z historické perspektivy je tento pohled ještě horší – podle webu Pricescope jsou nyní ceny diamantů od svého vrcholu na jaře 2022 v průměru přibližně o 40 procent nižší.

Čínská horečka

Co je příčinou takového dramatického vývoje? Odpověď je třeba hledat v roce 2020, kdy v důsledku nejistoty a nástupu pandemie covidu-19 zájem o nákup diamantových šperků opadl a firmy těžící tyto drahokamy své doly na nějakou dobu odstavily. V roce 2021 se poptávka po diamantech razantně obnovila a obchodníci se snažili rychle navýšit své zásoby, což vedlo k rychlému růstu cen diamantů, které kulminovaly v únoru a březnu 2022.

Například jednokarátový diamant (karát je jednotka hmotnosti používaná pro drahokamy a perly, 1 karát = 0,2 gramu – pozn. red.) barvy G (velmi bílý) a čistoty VS1 tehdy vyšel na 8 632 dolarů a letos v říjnu již jen na 5 872 dolarů. Když ale obchodníci své zásoby obnovili, omezili i nákup nových diamantů. Jen dovoz broušených diamantů do USA, které jsou dlouhodobě nejvýznamnějším trhem s těmito drahokamy, se má od svého vrcholu v roce 2022 do letošního Silvestra dle odhadu společnosti Rapaport Group propadnout o 55 procent, což tlačí jejich ceny dolů. Uvedený trend zesiluje situace v Evropě, kde poptávku po luxusním zboží tlumí válka na Ukrajině a zejména vývoj v Číně, která je po USA druhým nejvýznamnějším světovým trhem s diamantovými šperky. Čínská ekonomika byla pod tlakem již před pandemií, ale covid-19 a dlouhé lockdowny v Číně zapříčinily obavy z omezeného příjmu domácností.

Tento opatrný sentiment zůstává, protože země ukončila své uzávěry teprve loni v lednu. Navíc čínské domácnosti během pandemie nedostávaly na rozdíl od západního světa finanční podpory. „To je důvod, proč mají rodiny velký sklon šetřit. Cítí, že možná budou muset v budoucnu platit více za vzdělání, zdravotní péči, bydlení, takže preventivní úspory stále rostou, zejména po pandemii,“ vysvětluje profesor Čang Tün, děkan ekonomické fakulty na Fudan University. K tomuto se přidala hrozící obchodní válka s USA i poměrně dramatický propad cen nemovitostí.

„Lidé investovali hodně peněz do nemovitostí a do akcií, takže když zde vidíte opravdu vysoký pokles, má to velký dopad i na další útraty včetně výdajů na šperky,“ říká Abhišek Goleča, generální ředitel pobočky indického producenta diamantů KGK Group. Navíc klesající ceny tlačí na jejich další pokles a omezení poptávky. „Lidé nechtějí diamanty nakupovat, protože vidí, že ceny slábnou, a nechtějí být za blázny,“ potvrzuje Lawrence Ma, zakládající prezident Diamantové federace v Hongkongu a v Číně a generální ředitel společnosti Lee Heng Diamond Group.

Oproti tomu nastal rozmach poptávky po zlatých produktech, zejména 24karátovém zlatu, a čínští spotřebitelé věří, že zlaté šperky mohou mít dobrou investiční hodnotu, zdůraznil Ma – jejich prodej se loni zvýšil o 21 procent. V neposlední řadě k propadu prodeje diamantů v Číně značně přispívá i pokles uzavíraných sňatků. Jestliže ještě do roku 2014 počet svateb přesahoval 12 milionů, od roku 2020 je to každoročně jen osm milionů a méně. Výsledek všech těchto faktorů? Loni se poptávka po diamantech v říši středu propadla o celých 50 procent.

Syntetická ofenziva

Pokles cen diamantů má ještě jeden hlavní důvod. Na trhu se kromě těch přírodních stále razantněji prosazují kameny umělé. Diamanty vyrobené v laboratoři nejsou novým fenoménem. Vědci je syntetizují již celá desetiletí a první umělé diamanty byly vyprodukovány již v padesátých letech 20. století. Na přelomu tohoto století začaly nové specializované firmy usilovat o vytvoření trhu s diamanty vyráběnými v laboratořích v kvalitě drahokamů. Zatímco dříve byly umělé diamanty malé barevné kameny, v roce 2014 dokázaly společnosti vyrobit velké, bezbarvé kameny s dostatečnou velikostí, aby oslovily maloobchodníky. „V roce 2015 jeden výrobce odhalil desetikarátový leštěný diamant s čistotou VS1 a barvou E – vytvořený za méně než tři sta hodin,“ říká Menno Sanderse, šéf pro strategii a vztahy s investory ve společnosti Rio Tinto. A technologický pokrok hraje výraznou roli i v ceně. Zatímco před osmi lety byly náklady na těžbu diamantů i jejich výrobu téměř srovnatelné, ty umělé jsou nyní výrazně levnější. Zásadní propad jejich cen se odehrál loni, kdy ceny přírodních kamenů klesly o pětinu, ale ceny laboratorních až o 80 procent. Nejen kvůli nižším nákladům, ale i proto, že produkce umělých diamantů předběhla poptávku po nich. Ta je však velmi silná. Zatímco v roce 2017 tvořily šperky s umělými diamanty dle odhadu investiční banky Morgan Stanley jen dvě procenta trhu, loni to bylo již 14 procent a v příštím roce by to mělo být dokonce více než 21 procent. Navíc umělé diamanty jsou často nabízeny jako udržitelná alternativa, bez dětské práce, politických konfliktů a s tím, že jejich výroba je méně škodlivá pro životní prostředí. Mnozí mladší spotřebitelé nejsou otevřeni pouze alternativám, ale jsou ochotni zaplatit prémii za produkty, které mají nízký dopad na životní prostředí nebo jsou společensky odpovědné. Vše má ale i odvrácenou stranu. Kameny z laboratoře jsou stále dokonalejší a běžným okem je od přírodních nerozpoznají dnes už ani odborníci. Takže se objevuje řada pokusů prodávat umělé diamanty jako přírodní, kdy často podvodníci vybaví syntetické kameny padělky certifikátů o jejich původu. Ale to není úplná novinka – diamantový průmysl vždy přitahoval podvodníky. „Kontrolujeme všechny šperky a kameny, které dostáváme. To je absolutní nutnost,“ potvrzuje antverpský obchodník Steven Boelens.

Ovšem i tradiční obchodníci s přírodními diamanty vidí potenciál trhu syntetických kamenů. Uvedený Steven Boelens provozuje řetězec butiků se šperky z přírodních diamantů a loni na podzim spustil i značku Valquere, která používá výhradně laboratorní diamanty. Zároveň firma za příplatek nabízí i možnost kultivace kamenů na míru. A nejde o ojedinělý případ, loni vznikla i londýnská značka Astrea, jejímž cílem je „poskytovat vysoce kvalitní, udržitelné a cenově dostupné diamantové šperky vypěstované v laboratoři s důrazem na transparentnost, certifikaci a sociální odpovědnost“.

Dalším faktorem značně podporujícím prodej umělých kamenů je vysoká ziskovost. Například Martin Rapaport, jedna z nejvlivnějších postav světového obchodu s diamanty, napsal ve svém říjnovém článku: „Například syntetický diamant o váze tři karáty v barvě G a jasnosti VS1 se prodává za 4 800 dolarů. Ovšem nákupní náklady jsou pouze 355 dolarů, takže hrubý zisk je 4 445 dolarů neboli 1 254 procent. Oproti tomu stejný přírodní kámen stojí až 50 tisíc dolarů, ale klenotník má hrubý zisk pouze necelé čtyři tisíce dolarů, tedy zhruba devět procent. Buďme realisté. Mohou-li klenotníci získat více peněz prodejem syntetiky než přírodních diamantů, museli by být blázni, aby upřednostňovali přírodní kameny. Klenotníci podnikají, aby vydělali peníze.“

A dosavadní vývoj dává Rapaportovi za pravdu. „Během pouhých pěti let se prodej syntetických diamantů pro šperkařské účely zčtyřnásobil. Věříme, že za pár let bude 50 procent šperků vyrobeno z laboratorních diamantů,“ věští antverpský obchodník Boelens. Za uplynulých pět let přitom do rozšíření výroby laboratorních diamantů přitekly obrovské investice, dnes se více než 60 procent laboratorních kamenů vyrobí v Číně a Indii. Většina kamenů se však nepoužívá na šperky, ale v IT, automobilovém a lékařském průmyslu.

Pád ikony

Zároveň Martin Rapaport naznačuje další vývoj: „Je naprosto logické, že vysoké ziskové marže u větších zásnubních prstenů se do příštího roku zhroutí. Konkurence v maloobchodu sníží ziskové marže u umělých kamenů na desítky, nebo dokonce jednotky procent. Čistý zisk u většiny syntetických diamantů tak klesne na stovky nebo i desítky dolarů.“ Bitva o trh s přírodními diamanty se dle Rapaporta odehraje na trhu s diamantovými zásnubními prsteny. Syntetické diamanty budou dominovat poptávce po diamantových zásnubních prstenech u osob s nízkými až středními příjmy, ale přírodní kameny se začnou prosazovat jako „lepší“ diamantový zásnubní prsten a jediný druh vhodný pro bohatou třídu. „Diamanty jsou velmi speciální, drahý a vzácný produkt. Syntetické diamanty si mohou dovolit skoro všichni. Přírodní diamanty naopak nejsou pro každého, jsou exkluzivní. Jsou pro bohaté lidi, kteří ocení jejich hodnotu,“ tvrdí Rapaport. Přitom pokles cen přírodních diamantů zřejmě není stále u konce. Ankur Daga, zakladatel a generální ředitel společnosti Angara prodávající šperky online, se domnívá, že těžené diamanty mohou během následujících dvanácti měsíců odepsat dalších 15 až 20 procent své ceny. A analytici banky Morgan Stanley dodávají, že k obratu trendu nedojde určitě dříve než v příštím roce. To se propisuje i do dalších zásadních změn na trhu. Někdejší ikona diamantového průmyslu, která po řadu desetiletí ovládala trh s těmito blyštivými kamínky, společnost De Beers, se dostala do potíží.

Když během koronavirové pandemie po krátké odmlce překvapivě prudce vzrostla poptávka po drahokamech a firma nedokázala dostatečně rychle zvýšit nabídku diamantů, mezeru zaplnily syntetické kameny. Následně zkolaboval čínský trh a válka na Ukrajině utlumila poptávku v Evropě. Zároveň Rusko navzdory sankcím vrhlo na trh více zboží, často za dumpingové ceny. Společnost De Beers letos v lednu přijala protiopatření a snížila náklady a objem výroby. Šok přišel na konci dubna: bylo oznámeno, že firma je na prodej. Pro upřesnění: 85 procent jejích akcií aktuálně drží těžařská skupina Anglo American, zbývajících 15 procent vlastní stát Botswana.

Kdo firmu koupí, není zatím jasné (dle odhadu banky JP Morgan by se mohla cena pohybovat kolem sedmi miliard dolarů). Spekulovalo se o zájmu majitele obřího luxusního konglomerátu LVMH Bernarda Arnaulta. LVMH by zřejmě využil kameny z impéria De Beers pro vlastní klenotnické značky, jako jsou Bulgari a Tiffany & Co. To by ale mohlo způsobit nedostatek zboží pro ostatní výrobce šperků. Ovšem LVMH není zřejmě jediný zájemce, jeho soupeři jsou prý suverénní investiční fondy z Perského zálivu. Ať dopadne tento souboj jakkoliv, je evidentní, že diamantový průmysl právě prochází zřejmě největší proměnou ve své moderní historii.