Doník objevitel

Někdo staronového amerického prezidenta vítá jako ostrý návrat ke starým pořádkům, jiní se obávají, co vše nepředvídatelný Donald Trump změní. Mezi ty, kteří jsou z výměny v Bílém domě nesví, patří četní vědci a výzkumníci. Ti už mají po delší čas tak trochu pifku na Trumpova muže vládní efektivity čili Elona Muska, jenž jim „vzal“ Twitter, který komunita hojně využívala k šíření studií a sdílení nápadů i kontaktů, a udělal z něj svoji síť X. A propos vědní časopis Nature minulý týden uspořádal anketu, zda výzkumníci přecházejí na novou síť Bluesky a proč.

Editoři téhož magazínu psali v editorialu „Doníkovi“ vzkaz, v němž mu gratulují ke zvolení 47. prezidentem USA a upozorňují jej na enormní zodpovědnost, kterou má ke společnosti a ke světu, v němž nejen Američané žijí. Žádají jej, aby udržoval zemi zdravou, prosperující a bezpečnou. Jako příklad výzkumu, který se vyplatí, uvádějí Human Genome Project, na nějž Spojené státy vydaly tři miliardy dolarů (73 miliard korun), což se zúročilo v poznání a léčbě řady nemocí, ale čistě v ekonomických přínosech už vrátilo i miliardu zpět. Renomovaný časopis upozornil Trumpa, jak klíčový je výzkum klimatu a energetiky. A na to už prezident odpověděl: „Budeme vrtat, bejby.“

Známe již také Trumpovy vědecké poradce. Mají být asi tři, přestože v minulém období 2017 až 2021 žádného scientific advisera, jak se říká, neměl. Prvním nominovaným je Michael Kratsios (jenž minule sloužil coby chief technology officer USA), druhým David Sacks (investor a budoucí „car na AI a krypto“) a třetí Lynne Parkerová (kybernetička a expertka na umělou inteligenci). Nepřekvapí, že všichni již mají zkušenosti s aplikovaným výzkumem a byznysem; spojuje je také blízkost k AI jako stěžejnímu a „hype“ tématu dneška. Trump pak na svém médiu Truth napsal, že jeho poradní sbor „rozpoutá vědecké průlomy, a zaručí tak technologickou dominanci USA navozující zlatý věk amerických inovací“.

Prostě všechno bude fajn. Až na to, že se již nyní veřejnost podivuje omezené specializaci poradců (navíc ještě započtěme Muska), jako by nic jiného než „tech“ neexistovalo. „Trump je příliš rtuťovitý, těžko předvídat, co ve skutečnosti udělá,“ říká fyzik John Holdren, jenž byl Obamovým šéfporadcem v letech 2009 až 2017. Právě on dbal na výzkum změn klimatu, na což – hodně eufemisticky řečeno – teď kladen důraz nebude. Ale taková biomedicína a farmacie, jež přinesly léky na cukrovku a obezitu s GLP-1 jako Ozempic či Wegovy (od dánského Novo Nordisk) nebo Zepbound a Mounjaro (od americké Eli Lilly), by si Trumpův zájem zasloužit také měly. Vždyť hodnoty obou zmíněných firem – zatím – rostou a válcují třeba i Teslu.