Doprava 2024: Nejen 118 kilometrů nových dálnic

Přestože stát šetří, začíná platit konsolidační balíček a úspory se hledají na každém rohu, na dopravních investicích to letos vidět nebude. Naopak půjde v řadě ohledů o rok rekordní a miliardy se v Česku prostaví nejen na dálnicích, železničních tratích nebo na nové lince pražského metra D, ale klíčoví dopravci také masivně investují do obnovy svých vlaků a autobusů.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) bude mít v roce 2024 k dispozici částku lehce přesahující 150 miliard korun, z čehož půjde přes 100 miliard na investice. Návrh rozpočtu fondu schválila vláda a je v téměř shodné výši jako v loňském roce. Největší část, 118 miliard korun, bude z národních zdrojů (28,5 miliardy z toho činí dluhové financování) a 32 miliard pak bude z evropských peněz.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) bude mít pro letošní rok rekordní rozpočet 78,1 miliardy korun (v roce 2023 byl plán SFDI pro ŘSD 65,5 miliardy), na investice Správy železnic půjde prostřednictvím SFDI 57,5 miliardy. „Návrh rozpočtu SFDI na příští rok potvrzuje, že dopravní stavby jsou klíčovou prioritou státu a podmínkou pro další potřebný růst ekonomiky. Je důležité, že i v době úspor držíme investiční tempo,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka.

Rekordní dálnice

Jestli někde v praxi pocítíme investiční apetit státu, budou to dálnice. Jen v letošním roce se česká dálniční síť skokově rozroste o 118 kilometrů, což je naprosto nevídané. Půjde o řadu opravdu dlouhých úseků, například 32 kilometrů dálnice D4 od Příbrami k Písku, 28 kilometrů dálnice D3 u Českých Budějovic, 21 kilometrů D55 u Uherského Hradiště nebo 17 kilometrů D49 na obchvatu Zlína.

Aktuálně je rozestavěno v Česku 189 kilometrů dálnic. V roce 2024 začne stavba 117 nových dálničních kilometrů a 47 kilometrů silnic I. třídy. Mezi ty nejdůležitější nově zahajované stavby bude patřit dokončení jihočeské D3 od Kaplice-nádraží k Nažidlům, další dva úseky karlovarské D6, tři úseky chomutovské D7 nebo D11 k hranicím s Polskem. Posunout dopředu by se konečně mělo také dobudování pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1.

Klíčové jsou z pohledu ŘSD také při­pravované úseky dálnice D35 v Pardubic­kém, Královéhradeckém i Olomouckém kraji, včetně nového českého dálničního tunelu Homole u Vysokého Mýta. „Celkové předpokládané stavební náklady všech těchto úseků v délce 35,7 kilometru přesahují 12 miliard korun bez DPH, ovšem předložené nabídky při výběrových řízeních naznačují, že konečná cena bude nižší. To lze ale s jistotou potvrdit až po podpisu smlouvy s vítězným uchazečem,“ řekl týdeníku Euro Jan Rýdl z ŘSD.

Právě situace kolem tunelu Homole na D35 se komplikuje. ŘSD vypsalo tendr formou Design & Build, což znamená, že vítěz bude stavět podle projektu, který sám navrhne. Jenže v místě jsou velmi složité geologické podmínky, řeší se, zda je možné stavět podle v tendru navržených postupů, a ŘSD tak soutěž stále ještě nevyhodnotilo. Nabídky od pěti firem má už od června 2023. Tunel Homole tak na rozdíl od na něj navazujících úseků D35 nabírá zpoždění.

Masaryčka, Smíchov a spol.

Zatímco Ředitelství silnic a dálnic si mezi­ročně polepší, s o něco málo nižším rozpočtem musí počítat Správa železnic. Zatímco loni stát plánoval její rozpočet na téměř 70 miliard (61,9 miliardy korun ze SFDI s možností navýšení o úvěr Evropské investiční banky až na 70,4 miliardy korun), letos to bude zmíněných 57,5 miliardy.

Nižší rozpočet na železnici příští rok podle ministra Kupky vyvažuje větší objem projektů přichystaných na silnicích, což ministr vnímá pouze jako krátkodobou odchylku. V dalších letech by se měl poměr mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a Správou železnic opět srovnat.

Pokud bychom se podívali na tři největší investiční akce Správy železnic v roce 2024, bez pochyby to budou Praha-

-Masarykovo nádraží a navazující trať na Kladno a letiště, rekonstrukce nádraží Praha-Smíchov a také přestavba stanice Brno-Královo pole. Pokračuje rovněž velká přestavba celého železničního uzlu Pardubice, začne modernizace tratě z Plzně do Domažlic a dál na hranici s Německem a projektují se už také první vysokorychlostní tratě v Česku.

Stanice Brno-Královo Pole je druhé nejvytíženější nádraží v Brně a jeho přestavba, plánovaná na dva roky, je už v plném proudu. Vyjde bezmála na tři mi­liardy korun a její součástí je i úplně nová nádražní budova, zásadní rozšíření kolejiště pro odstavování vlaků i nové technologie v zabezpečovacím zařízení.

Proměna Masarykova nádraží, které je nejstarším nádražím hlavního města, začíná hned na počátku letošního roku. Nová nástupiště, technologie, více kolejí, ale také pěší propojení ulic Na Florenci a Opletalovy, které vznikne nad dnešním kolejištěm a odkud budou přístupná nástupiště, je v součtu stavba za čtyři miliardy korun. Potrvá až do roku 2027. „Už teď plní Masarykovo nádraží podstatnou roli v pražské příměstské dopravě, denně jej využijí desítky tisíc cestujících. Jeho přestavba je součástí modernizace trati do Kladna s odbočkou na Letiště Václava Havla. Díky tomuto spojení důležitost nádraží ještě významně vzroste,“ říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. V plném proudu jsou už práce mezi stanicí Praha-Bubny a budoucí novou zastávkou Praha-Výstaviště a v úseku z Kladna do Kladna-Ostrovce.

A ještě rychlé zastavení na Smíchově, kde se Správa železnic chystá na hlavní část modernizace celé stanice. Těsně před koncem roku 2023 vybrala vítězné konsorcium. Zakázku získalo s cenou 4,14 miliardy korun bez DPH sdružení firem Metrostav TBR, OHLA ŽS, Hochtief CZ a Elektrizace železnic Praha. Proti předpokládané ceně je výsledná nabídka o více než 600 milionů korun nižší. V případě této zakázky mluvíme pouze o kolejišti, nástupištích, mostě přes Nádražní ulici a drážních technologiích nebo nové lávce, jež opět spojí Smíchov a Radlice. V roce 2026 Správa železnic plánuje také opravit stávající nádražní budovu na Smíchově.

Další bezprostředně navazující stavbou bude Terminál Smíchov, který připravuje pražský magistrát. Ten bude moderním přestupním hubem mezi všemi druhy dopravy a zahrne i nové autobusové nádraží nad kolejemi či rozsáhlý P+R parkovací dům. V posledním čtvrtletí loňského roku schválili pražští radní vypsání zakázky na stavební práce. Tendr má hodnotu osm miliard korun, stavět se má začít na konci letošního roku. V součtu s tendrem Správy železnic jde o nevídanou investici s předpokládanou hodnotou 13 miliard korun do proměny Smíchovského nádraží.

Miliardy do metra D

To pražský dopravní podnik staví dál metro D, které je jeho největší současnou investicí. „Letos předpokládáme na této stavbě proinvestování až 5,7 miliardy korun za předpokladu, že budeme moct stavět nejen první, ale i druhý úsek metra D,“ říká Daniel Šabík z dopravního podniku, čímž naráží na spory se sdružením firem Porr, Vinci a Marti, které vyřadil z tendru na stavbu druhého úseku linky z Olbrachtovy na Nové Dvory pro příliš nízkou cenovou nabídku. Začátek stavby tohoto úseku se tak posouvá, protože sdružení podalo proti vyloučení námitky a zároveň poslalo stížnost Evropské investiční bance, kde má dopravní podnik předjednané spolufinancování stavby. Jen pro srovnání, vyloučené sdružení nabídlo cenu 27,5 miliardy za tento úsek, Subterra, kterou podnik vybral jako vítěze, 29,8 miliardy korun.

Mezi další velké akce dopravního podniku v Praze bude letos patřit stavba nové vozovny v Hloubětíně za přibližně 700 milionů korun a v rámci obnovy vozového parku to bude jarní převzetí dvaceti velkokapacitních tříčlánkových trolejbusů pro spojení Veleslavína s letištěm, které pořizuje za 620 milionů korun.

Největším autobusovým dopravcem v Česku je se skoro 1 800 vozy Arriva, která se chystá letos na své třetí nejdražší nákupy nových vozů v historii. Plánuje nákup autobusů za 720 milionů korun, většina z nich bude od Iveca. „Ve velkém jsme investovali také loni. V účtech za nákupy nových autobusů máme třeba i devět Scanií bez klasických zpětných zrcátek pro naše Arriva Expressy, což jsou první takové autobusy v republice. Stejnými nováčky v Česku, které zatím žádný jiný dopravce nemá, bude i osm elektrických kloubových autobusů pro MHD Kladno,“ říká generální ředitel Arrivy Daniel Adamka. Loni se vyšplhaly investice do nových vozů v Arrivě na 750 milionů a zatím největší investicí tuzemské Arrivy byl nákup více než tří stovek nových autobusů pro Plzeňský kraj v roce 2020 za 1,5 miliardy. Tehdy Arriva vyhrála tendr na zajištění autobusové dopravy v celém kraji a šlo o největší jednorázovou výměnu starých autobusů za nové v éře polistopadového Česka.

ČD: 100 miliard na deset let

Na železnici jsou pak stále ještě největším dopravcem České dráhy, které mají na investice do nových vlaků v dalších deseti letech připraveno 100 miliard korun. V letošním roce budou odebírat vozidla z velkých rámcových kontraktů, jež vysoutěžily v posledních letech. Od tuzemské Škody by měly letos převzít 49 elektrických regionálních vlaků RegioPanter. Nejvíc jich zamíří do Olomouckého kraje. K tomu vyjede na neelektrifikované tratě 59 motorových vlaků RegioFox od polského výrobce Pesa Bydgoszcz. Souhrnná hodnota zmíněných regionálních vlaků je 13 miliard korun. V dálkové dopravě pak mají dráhy dostat osm souprav ComfortJet od konsorcia Škoda a Siemens, to znamená celkem 64 vozů. Celá zakázka je na 20 souprav o celkových 180 vagonech a má hodnotu 12,5 miliardy korun.

„Dodávky těchto vozů budou pokračovat do roku 2026. V roce 2024 převezmeme do provozu také 22 nových lokomotiv Siemens Vectron, které jsou v nájmu od leasingové společnosti RSL,“ doplnil generální ředitel Českých drah Michal Krapinec. A dodal, že něco přes jednu miliardu ČD mají připraveno v letošním roce na investice do opravárenského zázemí drah. Například novou halu pro údržbu začnou letos dráhy stavět v Chebu nebo v Havlíčkově Brodě.

Pokud by se stav ekonomiky měřil jen letošními investicemi v dopravě, byla by v dobré kondici.